|
|
Forms of address in Finnish in the context of dynamic politeness norms
Štauberová, Markéta ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je popsat současný stav vybraných zdvořilostních jevů ve finštině, které jsou vyjádřeny skrze jazykovou strukturu, konkrétně forem oslovování. Mými hlavními výzkumnými otázkami byly: Jak rodilí mluvčí finštiny užívají T- a V-formy? Byl mluvčími zaznamenán vývoj v užívání forem oslovování ve finštině v posledních deseti letech? Existují specifické situace, příležitosti, místa nebo instituce (…) kde/kdy mluvčí očekávají určitou formu oslovení? Zaznamenali mluvčí nějaké nedávné změny? Jak souvisí potenciální nárůst užívání V-formy s užíváním jiných zdvořilostních výrazů ve finštině? Úvodní část práce je věnována obecnému popisu významných lingvistických teorií zdvořilosti. Následně je vymezeno místo formám oslovování v lingvistické zdvořilosti. Hlavní teoretické východisko této práce spadá do lingvistické pragmatiky. Zdvořilost je chápána jako dynamická interpersonální aktivita. Zdvořilost je nejen lingvistickým jevem, ale také součástí sociálního chování. Proto se mění v závislosti na kultuře ale i na situaci. V druhé kapitole rozebírám formy oslovování ve finštině jako jazykové fenomény. Nejdříve se zabývám rozlišením na nominální a pronominální formy oslovení, následně předkládám výklad určitých aspektů finské gramatiky, které umožňují vyhýbat se přímému oslovování. Na konci této...
|
|
|
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Finnish spoken language and its use in the lyrics of modern songs
Rýdza, Eva ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Fínsky hovorový jazyk a jeho použitie v textoch moderných piesní Abstrakt Bakalárska práca sa zaoberá komparáciou fínskeho hovorového a sčasti spisovného jazyka v textoch piesní rockovej skupiny Haloo Helsinki! a repového speváka Cheeka. Fínsky hovorový jazyk sa od spisovného jazyka výrazne odlišuje a to tým, že nemá štandardizovanú podobu a používa sa hlavne v ústnej komunikácii. Okrem toho sa fínsky hovorový jazyk môže uplatňovať aj v textoch piesní. Prvá teoretická časť práce poskytuje úvod do fínskych jazykových variet, hovorového a spisovného jazyka a pojmu text piesne. Druhá praktická časť práce je zameraná na analýzu vybraných textových piesní po syntaktickej, morfologickej a lexikálnej stránke. Hovorový jazyk je analyzovaný vo všetkých troch jazykových rovinách, spisovný jazyk len v rovine syntaktickej.
|
|
|
Slovesné konstrukce vyjadřující budoucnost ve finštině
Střížková, Dominika ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi verbálními perifrázemi, kterými lze ve finském jazyce vyjádřit budoucí čas. V některých větách mohou tyto perifráze nahradit obvyklé použití prézentu, což je užitečné především v případě, kdy by nebylo zřejmé, zda sloveso v prézentním tvaru referuje k přítomnosti, nebo k budoucnosti. V této studii jsem se nejprve zaměřila na způsob použití zkoumaných slovesných spojení v jazyce. Hledala jsem také odpověď na otázku, za jakých podmínek je možné tato spojení použít nebo co jejich použití limituje. Mimo to jsem využila i paralelní vícejazyčný korpus, abych zjistila, jak se použití futurálních slovesných spojení liší v překladovém jazyce, jinými slovy jak způsob vyjadřování budoucího času v jiných jazycích finštinu ovlivňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Finnish spoken language and its use in the lyrics of modern songs
Rýdza, Eva ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Fínsky hovorový jazyk a jeho použitie v textoch moderných piesní Abstrakt Bakalárska práca sa zaoberá komparáciou fínskeho hovorového a sčasti spisovného jazyka v textoch piesní rockovej skupiny Haloo Helsinki! a repového speváka Cheeka. Fínsky hovorový jazyk sa od spisovného jazyka výrazne odlišuje a to tým, že nemá štandardizovanú podobu a používa sa hlavne v ústnej komunikácii. Okrem toho sa fínsky hovorový jazyk môže uplatňovať aj v textoch piesní. Prvá teoretická časť práce poskytuje úvod do fínskych jazykových variet, hovorového a spisovného jazyka a pojmu text piesne. Druhá praktická časť práce je zameraná na analýzu vybraných textových piesní po syntaktickej, morfologickej a lexikálnej stránke. Hovorový jazyk je analyzovaný vo všetkých troch jazykových rovinách, spisovný jazyk len v rovine syntaktickej.
|
|
|
Finské perfektum a jeho české překlady v paralelním korpusu
Sovová, Markéta ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Čermáková, Anna (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá způsoby překladu finského perfekta do češtiny. Finština disponuje třemi minulými časy, zatímco čeština jen jedním, a proto nemá přímý překladový protějšek perfekta. Teoretická část představuje systémy slovesných časů obou jazyků a popisuje významy a užití finského perfekta. V části věnované češtině je kladen důraz na verbální aspekt (vid), který značně rozšiřuje možnosti českých slovesných časů. Z paralelního korpusu InterCorp byl získán jazykový materiál pěti set vět, které obsahovaly finské perfektum a český překlad. Věty byly roztříděny na základě českého překladu podle slovesného času a aspektu. Následně byly vzorky analyzovány s ohledem na typ perfekta a užitá adverbiále.
|
|
|
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Forms of address in Finnish in the context of dynamic politeness norms
Štauberová, Markéta ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je popsat současný stav vybraných zdvořilostních jevů ve finštině, které jsou vyjádřeny skrze jazykovou strukturu, konkrétně forem oslovování. Mými hlavními výzkumnými otázkami byly: Jak rodilí mluvčí finštiny užívají T- a V-formy? Byl mluvčími zaznamenán vývoj v užívání forem oslovování ve finštině v posledních deseti letech? Existují specifické situace, příležitosti, místa nebo instituce (…) kde/kdy mluvčí očekávají určitou formu oslovení? Zaznamenali mluvčí nějaké nedávné změny? Jak souvisí potenciální nárůst užívání V-formy s užíváním jiných zdvořilostních výrazů ve finštině? Úvodní část práce je věnována obecnému popisu významných lingvistických teorií zdvořilosti. Následně je vymezeno místo formám oslovování v lingvistické zdvořilosti. Hlavní teoretické východisko této práce spadá do lingvistické pragmatiky. Zdvořilost je chápána jako dynamická interpersonální aktivita. Zdvořilost je nejen lingvistickým jevem, ale také součástí sociálního chování. Proto se mění v závislosti na kultuře ale i na situaci. V druhé kapitole rozebírám formy oslovování ve finštině jako jazykové fenomény. Nejdříve se zabývám rozlišením na nominální a pronominální formy oslovení, následně předkládám výklad určitých aspektů finské gramatiky, které umožňují vyhýbat se přímému oslovování. Na konci této...
|
|
|
Finská adverbia vyjadřující pozici a jejich český překlad
Bartůňková, Zuzana ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Finská adverbia vyjadřující pozici a jejich český překlad Abstrakt (česky) Práce je korpusovou analýzou zabývající se možnostmi překladu vybrané skupiny finských adverbií do češtiny. Konkrétně se jedná se o příslovce zakončená na adverbiální sufixy - (i)ttAin, -(i)kkAin, -tUsten a -tUksin a vyjadřující pozici či polohu. Úvodní teoretická část práce podává popis finských adverbií, přičemž důraz na charakteristiku vybrané skupiny příslovcí je kladen především na poli sémantiky. Třetí kapitola věnovaná metodologii se nejprve věnuje výhodám i možným rizikům spojeným s využitím korpusového materiálu ve výzkumu překladu a následně popisuje některé specifické vlastnosti korpusových dat a možnosti jejich zpracování. Čtvrtá kapitola je věnována postupu pro získání a následné roztřídění materiálového vzorku z českého paralelního korpusu InterCorp. Analýze tohoto materiálu je věnována pátá kapitola, přičemž jejím hlavním výstupem je vytvoření typologie ekvivalentů založené na kombinaci slovnědruhového a syntaktického kritéria. Rozlišeny byly tři typy ekvivalentů: přímé adverbiální, lexikálně-strukturní a chybějící. Rozbor materiálu ukázal, že převládajícím způsobem překladu jsou ekvivalenty lexikálně-strukturní, přičemž jejich nejčastějším podtypem je transformace finského adverbia na českou předložkovou frázi.
|
|
|
Finská epistemická modální slovesa v kontrastivním pohledu
Janoušková, Kateřina ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Čermáková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce je korpusovou studií, která zkoumá finská epistemická modální slovesa voida, saattaa, taitaa a mahtaa a jejich české překladové ekvivalenty v paralelním korpusu InterCorp. Jejím cílem je zjistit, jakým způsobem se ve zvoleném materiálu zkoumaná finská modální slovesa překládají do češtiny. Teoretická část práce se věnuje popisu modality a modálních sloves v češtině a ve finštině, rozdílům v pojetí modality v obou jazycích a poukazuje na specifika překladového jazyka. Analytická část práce potom třídí jednotlivé překlady do kategorií podle příslušných modálních specifikátorů a popisuje je.
|
host ::
RSS.