Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Explantátové kultury Trichocereus pachanoi
Čabelková, Petra ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Jednou z metod zvýšení produkce sekundárních metabolitů in vitro je ovlivnění explantátových kultur prekurzory. V této diplomové práci byl studován vliv prekurzorů na suspenzní kultury Trichocereus pachanoi vzhledem k produkci meskalinu. Jako prekurzory byly využity dopamin, D, L- tyrosin, hydrolyzát kaseinu a kyselina šikimová, které byly přidány do živného média ve třech různých koncentracích. Suspenzní kultury Trichocereus pachanoi s přidanými prekurzory byly pomocí HPLC metody analyzovány na přítomnost a obsah meskalinu po 48 a 168 hodinách. Kultury byly kultivovány na médiu definovaném dle Murashigeho a Skooga. Dopamin vykazoval pozitivní vliv na in vitro biosyntézu meskalinu. Nejvyšší produkce meskalinu byla analyzována u suspenzní kultury s in vitro koncentrací dopaminu 50 mg/100ml po 168 h kultivace. U kultur kultivovaných 48 h byl analyzován nejvyšší obsah meskalinu suspenzím s in vitro koncentrací dopaminu 50 mg/100ml. Ostatní prekurzory (D, L-tyrosin, hydrolyzát kaseinu a kyselina šikimová) vykazovaly na in vitro biosyntézu meskalinu inhibiční vliv.
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
Antioxidační aktivita explantátových kultur třezalky tečkované
Vrabec, Rudolf ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Třezalka tečkovaná je léčivá rostlina známá hlavně díky svému antidepresivnímu účinku. Obsahuje antrachinonové deriváty, prenylované floroglucinoly, třísloviny, hydroxyskořicové kyseliny a zejména flavonoidy, které mají na organismus široké spektrum biologických účinků včetně antioxidačních schopností. Antioxidanty jsou jednou z možností, jak organismus chránit před vlivem volných radikálů - vysoce reaktivních částic poškozujících biologické struktury. V rámci této práce byla dvěma metodami (DPPH a superoxidový radikál) změřena antioxidační aktivita metanolových a vodných extraktů sušené rostliny třezalky - Hypericum Perforatum L. a jejích kalusových a suspenzních explantátových kultur. Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů, z nichž je v rámci dané metody porovnána účinnost extraktů zhášet radikály. EC50 u metanolového extraktu drogy bylo 0,064 mg/ml a u vodného extraktu 0,068 mg/ml. U vodného extraktu kalusu EC50 bylo 16,727 mg/ml, ale bohužel u ostatních extraktů byly hodnoty antioxidační aktivity ke stanovení EC50 příliš nízké. Stanovení obsahu flavonoidů hyperosidu a quercetinu vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií ukázalo, že jejich nejvyšší obsah se nacházel v extraktech drog, explantátové kultury měly obsah stanovovaných flavonoidů zanedbatelný. Obsah hypericinu byl pravděpodobně...
Produkce sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Továrková, Lucie ; Siatka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Produkce sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách Cílem diplomové práce bylo sledování vlivu molybdenanu sodného a wolframanu sodného jako elicitorů na produkci skopoletinu v suspenzní kultuře rostliny Angelica archangelica L. Kultura byla kultivována v tekutém živném médiu podle Murashigeho a Skooga na roleru ve tmě a na světle. Obsah skopoletinu byl v buňkách a v kultivačním médiu stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorimetrickou detekcí. Z výsledků vyplývá, že molybdenan sodný působil jako elicitor na produkci skopoletinu pozitivně, po aplikaci wolframanu sodného se produkce skopoletinu ani v jednom případě nezvýšila. Nejvyšší produkce skopoletinu bylo po aplikaci molybdenanu sodného oproti kontrole dosaženo v buňkách suspenzní kultury Angelica archangelica L. kultivované ve tmě v koncentraci 25,50 mg/l. Obsah skopoletinu vzrostl o 166,7 %. Po aplikaci wolframanu sodného se produkce vždy snížila, v médiu suspenzní kultury Angelica archangelica L. kultivované na světle v koncentraci 66,00 mg/l klesla produkce až o 62,5 %.
Explantátové kultury Trichocereus pachanoi
Čabelková, Petra ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Jednou z metod zvýšení produkce sekundárních metabolitů in vitro je ovlivnění explantátových kultur prekurzory. V této diplomové práci byl studován vliv prekurzorů na suspenzní kultury Trichocereus pachanoi vzhledem k produkci meskalinu. Jako prekurzory byly využity dopamin, D, L- tyrosin, hydrolyzát kaseinu a kyselina šikimová, které byly přidány do živného média ve třech různých koncentracích. Suspenzní kultury Trichocereus pachanoi s přidanými prekurzory byly pomocí HPLC metody analyzovány na přítomnost a obsah meskalinu po 48 a 168 hodinách. Kultury byly kultivovány na médiu definovaném dle Murashigeho a Skooga. Dopamin vykazoval pozitivní vliv na in vitro biosyntézu meskalinu. Nejvyšší produkce meskalinu byla analyzována u suspenzní kultury s in vitro koncentrací dopaminu 50 mg/100ml po 168 h kultivace. U kultur kultivovaných 48 h byl analyzován nejvyšší obsah meskalinu suspenzím s in vitro koncentrací dopaminu 50 mg/100ml. Ostatní prekurzory (D, L-tyrosin, hydrolyzát kaseinu a kyselina šikimová) vykazovaly na in vitro biosyntézu meskalinu inhibiční vliv.
Využití světelných zdrojů při kultivaci rostlin v podmínkách in vitro
Svoboda, Michael
Tato bakalářská práce byla zaměřena na vypracování rešerše týkající se různých zástupců rostlinných druhů a jejich odezev na různé světelné podmínky. Nejvíce se testoval vliv světelného spektra a použití nových světelných zdrojů. Jako nejvhodnější světelný zdroj kultivaci rostlinných částí v in vitro podmínkách se dle výsledků studovaných autorů jeví LED osvětlení, a to díky možnosti volby světelného spektra a také díky jeho energetické úspornosti. Nevýhoda tohoto světelného systému je momentální vysoká cena, která se však s největší pravděpodobností bude v následujících letech snižovat. Volba vhodného světelného spektra je individuální, vzhledem k rozdílným nárokům jednotlivých rostlin.
Možnosti kultivace orchideje Macodes petola technikami in vitro
SVOBODOVÁ, Simona
V současné době stojí terestrické orchideje v popředí ochranářských zájmů v souvislosti s druhovou ochranou a jejich citlivou reakcí na rušivé vlivy vnějších faktorů na původní prostředí. Komplex metod založený na kultivaci in vitro {--} explantátové kultury {--} představuje v současné době možnost záchrany, jak pro ohrožené rostliny, tak také pro jejich přirozená stanoviště. Cílem práce bylo vypracování postupu vegetativního množení pro tropický druh orchideje Macodes petola v podmínkách in vitro. Při výzkumu byly vyzkoušeny 4 metody, které se lišily v použití dezinfekčních roztoků, v době jejich působení a v použití různých kultivačních médií.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.