Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role krajně pravicových sil na Ukrajině během a po Euromajdanu
Sydorenko, Bohdan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rolí a působením ukrajinských krajně pravicových sil během Euromajdanu a v porevolučním období. Práce je koncipována jako případová studie, v níž byly použity především kvalitativní metody zkoumání na základě akademické literatury doplněné o neakademické zdroje. První kapitola zahrnuje úvod do tématu, výzkumné otázky, strukturu práce, a také metodologii a přehled literatury, o kterou se tento výzkum opírá. V druhé kapitole bude nastíněna historická a ideologická geneze ukrajinské krajní pravice, a budou zde také představeni současní představitelé krajní pravice včetně těch nejvýznamnějších. V dalších částech práce bude zkoumáno působení a role krajně pravicových sil během Euromajdanu neboli Revoluce důstojnosti, jejich angažmá ve válce na Donbasu a jejich politické a civilní aktivity v porevolučním období. Časový rámec práce je omezen začátkem plnohodnotné invaze Ruské federace na Ukrajinu, resp. únorem roku 2022. Na konci každé části jsou na základě poznatků a zjištění zodpovězeny výzkumné otázky. Tyto odpovědi jsou následně zrekapitulovány v závěru. Cílem práce je tak zanalyzovat a vysvětlit roli ukrajinských krajně pravicových sil v uvedeném časovém období a poskytnout tak hlubší porozumění fenoménu současné ukrajinské krajní pravice.
Mediální obraz ruské invaze na Ukrajinu ve vybraných českých médiích
Koubková, Dana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem ruské invaze na Ukrajinu ve vybraných českých online médiích. Cílem práce je porovnat změny formy, četnosti a prezentace konfliktu ve třech specifických časový úsecích a to: 24. února - 24 března 2022, 24. dubna - 24. května 2022, 24. července - 24. srpna 2022, tj. první, třetí a šestý měsíc invaze na Ukrajinu. Teoretická část práce se věnuje referování o válečných konfliktech, teorii mírového žurnalismu a popisu kontextu a událostí jednotlivých měsíců. V analytické části se věnuji popisu a intepretaci výsledků, kterých jsem dosáhla obsahovou analýzou. V závěru shrnuji výsledky zkoumání kvantitativní a kvalitativní metodou.
Problematika vztahů ukrajinských pravoslavných církví v souvislosti s událostmi Euromajdanu
Jungwirthová, Sára ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Hlavním cílem mé práce je zkoumání reakcí tří hlavních ukrajinských pravoslavných církví (Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu, Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu a Ukrajinské autokefální pravoslavné církve) na revoluční události na Ukrajině počínající koncem roku 2013. Snažím se osvětlit roli a angažovanost církví v těchto společenských bouřích a sledovat jejich měnící se postoje a politický vliv, stejně jako jejich vzájemně se vyvíjející vztahy. Dále analyzuji způsob implementace konceptu ruského světa v současné ruské zahraniční politice ve vztahu k Ukrajině a vnitřní štěpení, které tento koncept způsobuje v rámci UPC-MP. Věnuji se také problematice nárůstu nábožensky motivovaného násilí na Ukrajině a především na Ruskem okupovaných územích. Vzhledem k aktuálnosti tématu využívám kromě klasických zdrojů také mnoho odborných religionistických časopisů věnujících se této tématice.
Ruská ozbrojená intervence na východě Ukrajiny 2014-2015: vývoj taktického postupu
Chalupník, Alexej ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ruskou intervencí na východě Ukrajiny v období od února 2014 do první poloviny roku 2015, s důrazem kladeným na ruský taktický postup při operaci. Hlavní části této případové studie předchází kapitola, která nastíní předválečný kontext s důrazem na vývoj rusko-ukrajinských vztahů a stručně čtenáře provede a seznámí s událostmi, které válce bezprostředně předcházely. Následuje představení ruských strategických cílů ve vztahu k Ukrajině, kterých chtělo Rusko za pomoci využívaných taktik v Donbasu dosáhnout. Tento výklad je využit zejména závěrečné diskusi při určení relativní úspěšnost ruské operace a zvolené taktiky. Ve stěžejní kapitole dochází ke zmapování samotného ruského taktického postupu, který jak samotný konflikt, tak i výklad dané kapitoly dělí na konkrétní fáze. Postupně je vylíčen přechod Ruska z využití nástrojů political warfare, k prostředkům neregulérního válčení a následně válčení hybridnímu, na které navazuje již konvenční, invazivní útok ruských regulérních jednotek. Práce dochází k závěru, že volba ruských taktických prostředků na východní Ukrajině byla nevhodná a k velmi omezenému naplnění ruských politických cílů, kterých chtělo Rusko agresí na východní Ukrajině dosáhnout, došlo jen díky uchýlení se ke konvenčnímu útoku, což bylo něco, čemu se chtělo...
Lustration laws in Ukraine: Between post-communism and post-authoritarianism
Srb, Jáchym ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén lustračních zákonů na Ukrajině jako prostředku "tranziční spravedlnosti" (transitional justice). Práce nejprve mapuje historii neúspěšných pokusů o přijetí lustračních zákonů od nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 po události Euromajdanu v zimě roku 2014. V následující části práce analyzuje dva lustrační zákony přijaté roku 2014 a jejich implementaci mezi roky 2014 a 2017. V závěrečné části se práce věnuje právnímu přezkumu těchto zákonů jak vnitřními tak vnějšími institucemi. Práce dochází k závěru, že po roce 1991 nebyly lustrace přijaty ze strukturálních důvodů a po roce 2004 bylo jejich nepřijetí způsobeno nedostatkem politické vůle vládnoucích politiků. Ve druhé části práce dochází k závěru, že lustrační zákony přijaté roku 2014 jsou jedny z nejrozsáhlejších v post-komunistické Evropě, nicméně jejich implementace skončila ve většině ohledů neúspěšně. V poslední části práce dochází k závěru, že zákony trpí řadou právních nedostatků a jako takové jsou vystaveny riziku negativních soudních rozhodnutí pře Evropským Soudem pro Lidská Práva.
Problematika vztahů ukrajinských pravoslavných církví v souvislosti s událostmi Euromajdanu
Jungwirthová, Sára ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Hlavním cílem mé práce je zkoumání reakcí tří hlavních ukrajinských pravoslavných církví (Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu, Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu a Ukrajinské autokefální pravoslavné církve) na revoluční události na Ukrajině počínající koncem roku 2013. Snažím se osvětlit roli a angažovanost církví v těchto společenských bouřích a sledovat jejich měnící se postoje a politický vliv, stejně jako jejich vzájemně se vyvíjející vztahy. Dále analyzuji způsob implementace konceptu ruského světa v současné ruské zahraniční politice ve vztahu k Ukrajině a vnitřní štěpení, které tento koncept způsobuje v rámci UPC-MP. Věnuji se také problematice nárůstu nábožensky motivovaného násilí na Ukrajině a především na Ruskem okupovaných územích. Vzhledem k aktuálnosti tématu využívám kromě klasických zdrojů také mnoho odborných religionistických časopisů věnujících se této tématice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.