|
|
Vliv EU na vnitropolitickou situaci sousedních států v rámci Evropské politiky sousedství
Komárková, Hana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analýza Evropské politiky sousedství, která vznikla v roce 2004 v souvislosti s východním rozšířením Evropské unie. Cílem Evropské politiky sousedství je vytvořit se svými sousedy oblast stability, prosperity a blahobytu. Vzájemné vztahy jsou založeny na závazcích v oblasti vlády práva, dobrého vládnutí, respektu k lidským právům, prosazování principů tržního hospodářství či udržitelného rozvoje. Politická spolupráce je doplněna o finanční pomoc EU poskytnutou sousedním státům, které by měly díky této pomoci implementovat potřebné reformy zavádějící sdílené hodnoty. Diplomová práce se proto snaží zjistit, jaký je vliv EU na vnitropolitickou situaci sousedních států v rámci Evropské politiky sousedství. Hypotéza předpokládá, že čím vyšší finanční pomoc poskytuje EU sousedním státům, tím roste její vliv na vnitropolitickou situaci sousedních států.
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Vliv Evropské unie na Blízkém východě (v kontextu ekonomicko-politické spolupráce a Unie pro Středomoří)
Gajdáčková, Zuzana ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Vliv Evropské unie na Blízkém východě" zpracovává problematiku role a vlivu Evropské unie (EU) v regionu. Práce dokazuje, že Evropa, resp. EU měla a má trvalé zájmy na Blízkém východě a že její vliv v blízkovýchodním regionu od 90. let 20. století významně posiluje, a to i díky vznikající společné politice EU vůči tomuto regionu. Rostoucí vliv EU na Blízkém východě bude zkoumán prostřednictvím zahraniční politiky EU s akcentem na její ekonomické a politické, resp. bezpečnostní cíle. Práce vyzdvihuje mocensko- politické a civilizačně-kulturní vazby mezi regiony jako základ pro porozumění komplexnosti vlivu EU na region. Dále výzkum charakterizuje zahraniční politiku EU na Blízkém východě z hlediska vzniku a vývoje, aktérů, nástrojů a ekonomických a politických, resp. bezpečnostních cílů. Z hlediska ekonomických cílů se práce věnuje zejména energetickým vazbám se zaměřením na ropu a zemní plyn. Z hlediska politických, resp. bezpečnostních cílů, práce prokazuje, že EU na počátku 21. století zvýšila svou přítomnost na Blízkém východě, především prostřednictvím civilních misí v Palestině a Iráku. Vznik Unie pro Středomoří v roce 2008, která má za cíl institucionalizovat již probíhající spolupráci mezi EU a středomořským prostorem, zdůrazňuje fakt, že snahy EU v regionu jsou...
|
|
|
Analýza 20 let Euro-středomořského partnerství
Bartoňová, Eva
Cílem diplomové práce je analýza vývoje vybraných států Euro-středomořského partnerství v oblasti politiky, ekonomiky a životní úrovně. Práce se v teoretické části zabývá popisem vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a státy Středomoří v časovém období 1995 až 2015 a analytická část zkoumá vývoj států směrem k naplnění cílů Partnerství, mezi které patří vytvoření společného prostoru míru, stability a prosperity. Zahrnuto je i srovnání vývoje ve vybraných oblastech s členskými státy Evropské unie.
|
|
|
Vliv EU na vnitropolitickou situaci sousedních států v rámci Evropské politiky sousedství
Komárková, Hana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analýza Evropské politiky sousedství, která vznikla v roce 2004 v souvislosti s východním rozšířením Evropské unie. Cílem Evropské politiky sousedství je vytvořit se svými sousedy oblast stability, prosperity a blahobytu. Vzájemné vztahy jsou založeny na závazcích v oblasti vlády práva, dobrého vládnutí, respektu k lidským právům, prosazování principů tržního hospodářství či udržitelného rozvoje. Politická spolupráce je doplněna o finanční pomoc EU poskytnutou sousedním státům, které by měly díky této pomoci implementovat potřebné reformy zavádějící sdílené hodnoty. Diplomová práce se proto snaží zjistit, jaký je vliv EU na vnitropolitickou situaci sousedních států v rámci Evropské politiky sousedství. Hypotéza předpokládá, že čím vyšší finanční pomoc poskytuje EU sousedním státům, tím roste její vliv na vnitropolitickou situaci sousedních států.
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Vztahy Evropské unie a Středomoří: potenciál a rizika
Bukovská, Marta ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Středomoří patří díky své geografické poloze i historickým vazbám na evropské státy z dob koloniální správy mezi klíčové oblasti vnějších vztahů Evropské unie. Cílem bakalářské práce je charakterizovat země regionu jižního a východního Středomoří z hlediska toho, co mohou Evropské unii nabídnout pozitivního v oblasti ekonomiky a obchodu, i toho, v čem mohou naopak pro Evropskou unii spočívat rizika vzájemné spolupráce. Práce nejprve porovnává jednotlivé středomořské země v oblasti ekonomiky, energetiky a migrace, následně analyzuje obchodní vazby v oblasti a zabývá se pokrokem budování Euro-středomořské zóny volného obchodu. Na závěr se práce snaží zhodnotit některé možné přínosy i potenciální rizika spolupráce obou regionů v rámci Euro-středomořského partnerství.
|
|
|
Středomoří: charakteristika regionu a vztahy s EU
Malinová, Lucie ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá problematikou regionu jižního a východního Středomoří. Oblast Středomoří zahrnuje jedenáct velice různorodých států: Maroko, Tunisko, Turecko, Alžírsko, Egypt, Sýrii, Izrael, Libanon, Palestinská autonomní území, Jordánsko a Libyi. První kapitola charakterizuje současnou ekonomickou situaci v regionu s přihlédnutím ke specifickým rysům každé země. Další část je již věnována vnějším vztahům EU se Středomořím. V listopadu r. 1995, 15 států EU a 12 středomořských států (po začlenění Malty a Kypru do EU již jen deset zemí) přijaly Barcelonskou deklaraci, která založila Euro-středomořské partnerství. Toto partnerství, které zahrnuje tři hlavní směry spolupráce, politický, ekonomický a sociálně-kulturní, představuje zlom v rozvoji vztahů mezi EU a Středomořím. Nejvíce se na zintenzivnění vztahů mezi EU a Středomořím podílí Francie. Jejím zájmům a prioritám se také věnuje poslední část práce.
|
|
|
Mezinárodní souvislosti projektu Středomořské unie
Vincentová, Romana ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tématem práce je projekt Středomořské unie, který navrhl v roce 2007 během francouzské prezidentské kampaně Nicolas Sarkozy. Práce podává ucelený obraz o středomořském regionu, který po celou svou historii stál díky svým jedinečným charakteristikám v popředí zájmů různých světových aktérů. Ti se především od konce 20. století snažili využít potenciálu Středomoří a zároveň zde nastolit stabilitu pomocí různých integračních seskupení a dalších projektů spolupráce. Nejkomplexnější projekt partnerství v rámci středomořského prostoru představoval Barcelonský proces započatý Evropskou unií v roce 1995. Barcelonský proces neboli Euro-středomořské partnerství však nedosáhl žádných znatelných výsledků, za hlavní překážku jeho úspěchu bývá považován izraelsko-palestinský konflikt. Důraz práce je pak kladen na nový projekt Středomořské unie, která by se měla ze všech předchozích, v mnoha ohledech neúspěšných, integračních snah ponaučit a pokusit se najít jinou cestu, která povede k dosažení stability a spolupráce zemí v regionu. Z projektu Středomořské unie vznikla v roce 2008 Unie pro Středomoří, která by měla co nejvíce navázat na Barcelonský proces. Nový přístup k integraci by přitom neměl spočívat ve stanovování obecných cílů, ale ve formulaci konkrétních cílů a jejich postupné implementaci, čímž by mohlo k jednotě v regionu přeci jen dojít. Největší hrozbu projektu v dnešní době však opět představují především složité politické otázky.
|
host ::
RSS.