Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Environmentální hodnocení rekonstrukcí obytných budov
Struhala, Karel ; Ostrý, Milan (oponent) ; Lupíšek,, Antonín (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
Jednou z metod využívaných pro hodnocení dopadů lidských činností na životní prostředí je Life-Cycle Assessment (LCA). V této disertační práci je metoda LCA aplikována na renovace obytných budov v České Republice. Důvodem je velký potenciál pro snížení dopadů na životní prostředí v rámci existujícího bytového fondu. Cílem této práce ale není jen kvantifikace potenciálních úspor. Práce se také zabývá přesností zvolené hodnotící metody a vhodnosti její aplikace pro zvolené cíle, což jsou témata v literatuře většinou opomíjená. V práci jsou hodnoceny dvě případové studie – bytový dům v Brně a řadový rodinný dům v jedné z okolních obcí – hodnotící dopady životního cyklu budov na životní prostředí. První obsahuje dvě LCA studie hodnotící původní a renovovaný stav bytového domu. Druhá obsahuje tři LCA studie hodnotící původní stav rodinného domu, nerealizovaný návrh jeho rekonstrukce a realizovanou demolici a novostavbu. Dopady na životní prostředí jsou hodnoceny ve čtyřech kategoriích: Ecological Scarcity, Cumulative Energy Demand (Primary Energy), Non-Renewable Energy a Global Warming Potential. Přesnost LCA studií je v práci ověřována zavedením čtyř proměnných a použitím dvou různých softwarů (až 324 různých výpočetních kombinací). Výsledky práce potvrzují, že renovace mají za následek snížení dopadů staveb na životní prostředí. V případě bytového domu dosáhla průměrná úspora až 17,39 %. V případě rodinného domu dokonce až 76,83 %. Nicméně se také projevil značný vliv ověřovaných proměnných. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých výpočetních kombinací dosáhly až 56,06 %. Před širší aplikací metody LCA v oblasti renovací obytných budov je tedy nutný další výzkum, který by zvýšil její přesnost.
Hodnocení přírodních a recyklovaných surovin a materiálů v budovách
Stránská, Zuzana ; Ostrý, Milan (oponent) ; Lupíšek,, Antonín (oponent) ; Sedlák, Jiří (vedoucí práce)
Posuzování životního cyklu LCA (Life-Cycle Assessment) je analytická metoda hodnocení environmentálních dopadů výrobků, služeb a technologií. Při hodnocení touto metodou se bere ohled na celý životní cyklus produktu. Environmentální dopady produktů jsou hodnoceny na základě posouzení vlivu materiálových a energetických toků, které si hodnocený produktový systém vyměňuje s životním prostředím. Environmentální dopady produktového systému jsou vždy stanoveny ve vztahu k funkci výrobku či služby a umožňují tak srovnání mezi alternativami. Jedním z nejdůležitějších důvodů volby tématu této disertační práce byl stále rostoucí zájem veřejnosti, a to nejen té odborné, o dopady výstavby a užívání domů na životní prostředí a tím i na lidský organismus. Vzhledem k tomu, že se v současné době problematikou environmentálního hodnocení budov v České republice zabývá poměrně málo odborníků a vědeckovýzkumných pracovišť byla disertační práce zaměřena na rozšíření poznání v oblasti hodnocení environmentálních dopadů stavebních materiálů a budov metodikou hodnocení životního cyklu (LCA). Pro řešení disertační práce byly stanoveny čtyři základní problémy: stanovení environmentálních dopadů vybraných materiálů chybějících v dostupných databázích, sestavení modelu životního cyklu hodnocených budov, stanovení nejvhodnější funkční jednotky pro hodnocení bytných budov a stanovení doporučeného obsahu protokolu o LCA analýze budovy. Hlavní část disertační práce se zabývá posuzováním životních cyklů obytných budov. Detailní model životního cyklu vybrané obytné budovy byl vytvořen na základě dostupných podkladů a databází. Tento LCA model „od kolébky po kolébku“ byl následně optimalizován pro velké množství scénářů životního cyklu za účelem zjištění významnosti vlivu jednotlivých proměnných na celkové environmentální dopady budovy. Získané znalosti z této analýzy byly aplikovány na modely životních cyklů dalších budov a byla sestavena doporučená podoba protokolu o LCA analýze budovy.
Udržateľný cestovný ruch jako nástroj znižovania chudoby v Zambii
Ďurinová, Tatiana
Diplomová práce se zabývá udržitelným cestovním ruchem v Zambii a jeho využití při snižování chudoby v Zambii. První část práce se zaměřuje na vymezení základních pojmů týkajících se udržitelného cestovního ruchu, charakteristiku cestovního ruchu v Zambii, turistický profil, SWOT analýzu a faktory, které ovlivňují vývoj cestovního ruchu v Zambii. Další část práce se věnuje možným environmentálním a sociálně-kulturním dopadům cestovního ruchu v Zambii a představuje klíčové dokumenty v oblasti udržitelného cestovního ruchu přijaté Zambijskou vládou a projekty související s rozvojem udržitelné turistiky v Zambii.
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
Life Cycle Assessment of water treatetment technology
Cabejšková, Zuzana ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Science Institute for Environmental Studies Ecology and Environmental Protection Environmental Protection Bachelor Thesis - Abstract Life Cycle Assessment of Water Treatment Technology Posuzování životního cyklu výroby pitné vody Author: Zuzana Cabejšková Supervisor: Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Prague, May 2012 Abstrakt (Česky) Tato bakalářská práce je zaměřena na posuzování životního cyklu (Life Cycle Assesment, LCA) dvou úpraven vody (ÚV) v České republice. První ÚV se nachází v Hrdějovicích v jižních Čechách a využívá podzemní zdroj surové vody. Druhá ÚV leží ve středních Čechách a upravuje povrchovou vodu z nádrže Želivka. Pro účely této LCA studie bylo uvažováno čerpání surové vody a její následná úprava. Další fáze životního cyklu pitné vody, jako je například distribuce, nebyly zahrnuty. Vodárenské společnosti poskytly údaje o spotřebě energií a materiálů. Na jejich základě byly vyčísleny environmentální dopady 1m3 vyrobené pitné vody a bylo provedeno srovnání úpraven vody v rámci různých kategorií dopadu. Bylo zjištěno, že ÚV Hrdějovice má celkový dopad na životní prostředí čtyřnásobně nižší než ÚV Želivka. Jako nejvíce zasažené kategorie dopadu byly v obou případech identifikovány potenciál globálního oteplování, acidifikační potenciál a vyčerpání...
Porovnání produkce a podmínek používání kapalných biopaliv v různých zemích
Semerák, Adam ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Produkce biopaliv zažívá v posledních letech rychlý růst. Řada zemí zahájila legislativní opatření na podporu jejich rozvoje, výroby a využití v odvětví dopravy. Nicméně se také objevují rostoucí obavy ohledně ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti používání biopaliv, stejně jako jejich schopnosti skutečně splnit očekávání energetické bezpečnosti. Tato literární rešerše se snažila za použití dostupných zdrojů informací poukázat na komplexnost a diverzitu používání a výroby kapalných biopaliv v dopravním sektoru. Konkrétně tedy bioetanolu a bionafty, které jsou nejvíce používanými biopalivy. Dále se snažila poukázat na rozdílnost vlastností a dopadů ve výrobě a používání kapalných biopaliv, stejně jako na důležitost zohlednění specifických lokálních podmínek. To bylo zkoumáno ze čtyř úhlů pohledu udržitelnosti, tedy technického, ekonomického, socioinstitucionálního a environmentálního. Pro ilustraci rozdílnosti a provázanosti dopadů celé této problematiky byly na závěr vybrány dvě země s velice rozdílným indexem lidského rozvoje, a to Malajsie a Indie. Autor došel na základě prostudovaných literárních zdrojů k závěru, že pro úspěšnou a udržitelnou produkci kapalných biopaliv je nutné zohlednit stejnou měrou všechny zkoumané faktory a zdůraznil důležitost dalších výzkumů tohoto obnovitelného zdroje energie z pohledu zajištění budoucí energetické bezpečnosti.
Analýza environmentální situace lyžařských sjezdových areálů ve vybraném chráněném území
Rejchrt, Pavel
V rámci diplomové práce s názvem Analýza environmentální situace lyžařských sjezdových areálů ve vybraném chráněném území si kladu za cíl identifikovat areály sjezdového lyžování v chráněné krajinné oblasti Orlické hory a posoudit environmentální dopady jejich provozu. Za tímto účelem jsem nejprve vytyčil potenciální environmentální dopady lyžařských areálů na životní prostředí a společnost. Následně jsem charakterizoval oblast CHKO Orlické hory, s důrazem na přírodní podmínky a turistické využití území. Poté jsem charakterizoval jednotlivé lyžařské areály v CHKO a vymezil nejrizikovější environmentální faktory jejich provozu. Z hodnocení environmentální situace lyžařských areálů vyplývá, že největší environmentální dopady v území způsobují umělé zasněžování, ozvučení, resp. celková produkce hluku, a osvětlení areálů při provozu večerního lyžování. Další dopady způsobují doprovodné aktivity areálů a v návaznosti na působení areálů i celkový rozvoj turistického ruchu v CHKO Orlické hory.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.