|
|
Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939
Zdeňková, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939" pojednává o přijetí mnichovské dohody, která zapříčinila, že Československo muselo podstoupit svá pohraniční území nacistickému Německu. Práce se dále zabývá abdikací Edvarda Beneše a především okolnostmi kandidatury, volby a prezidentského fungování nově zvoleného prezidenta Emila Háchy. Pokusí se přiblížit volbu Emila Háchy prezidentem, jeho mediální obraz ve vybraných periodikách, spolu s okolnostmi a dopady jeho politického fungování v čele Československa v období od 16. listopadu 1938, kdy se o Háchovi začalo mluvit jako o potenciálním kandidátovi na prezidenta, až do 16. března, kdy vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro mediální rozbor bude čerpáno z deníků Právo lidu, Národní práce, Lidové noviny, Venkov a České slovo.
|
|
|
Osobnost Emila Háchy v období druhé republiky (1938-1939)
Nováková, Vendula ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá osobností Emila Háchy v časovém rozmezí od září 1938 do března roku 1939, tedy v období tzv. druhé republiky, kdy byl Emil Hácha prezidentem republiky. Cílem této bakalářské práce je nejen analyzovat kroky, které prezident učinil v období ohrožení republiky sousední Třetí říší, ale i se pokusit přiblížit atmosféru v zemi v měsících před začátkem druhé světové války.
|
|
|
Osobnost Emila Háchy v období druhé republiky (1938-1939)
Nováková, Vendula ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá osobností Emila Háchy v časovém rozmezí od září 1938 do března roku 1939, tedy v období tzv. druhé republiky, kdy byl Emil Hácha prezidentem republiky. Cílem této bakalářské práce je nejen analyzovat kroky, které prezident učinil v období ohrožení republiky sousední Třetí říší, ale i se pokusit přiblížit atmosféru v zemi v měsících před začátkem druhé světové války.
|
|
|
Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939
Zdeňková, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939" pojednává o přijetí mnichovské dohody, která zapříčinila, že Československo muselo podstoupit svá pohraniční území nacistickému Německu. Práce se dále zabývá abdikací Edvarda Beneše a především okolnostmi kandidatury, volby a prezidentského fungování nově zvoleného prezidenta Emila Háchy. Pokusí se přiblížit volbu Emila Háchy prezidentem, jeho mediální obraz ve vybraných periodikách, spolu s okolnostmi a dopady jeho politického fungování v čele Československa v období od 16. listopadu 1938, kdy se o Háchovi začalo mluvit jako o potenciálním kandidátovi na prezidenta, až do 16. března, kdy vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro mediální rozbor bude čerpáno z deníků Právo lidu, Národní práce, Lidové noviny, Venkov a České slovo.
|
|
|
Emil Hácha tzv. státním prezidentem protektorátu Bohmen und Mahren
Šafr, Jakub ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
JUDr. Emil Hácha patří mezi nejkontroverznější postavy našich moderních dějin. V povědomí národa je znám především jako tzv. státní prezident Protektorátu Čechy a Morava a symbol kolaboranta v letech 1939-1945. Názory mezi historiky na jeho působení v pozici nejvyššího protektorátního představitele se různí. Jedni jej považují za oběť tragické doby a symbol vzdoru, který do posledních chvil bojoval za záchranu českého národa. Někteří současní tendenční publicisté a radikální konzervativci ho dokonce staví do pozice hrdiny v okupované vlasti. Jiní historici jej obviňují ze zrádcovství a kolaborace, jimiž pomohl legitimizovat okupační systém. V případě Háchy se jednalo o specifickou podobu kolaborace s prvky retardace. Tento proněmecký aktivismus měl kořeny především v jeho politicko-ideologické orientaci antiliberálního radikálního konzervativce s historicko-státoprávní vizí pojetí české státnosti v rámci Svaté říše římské národa německého. Svojí koncepci aplikoval E. Hácha ve vztahu k nacistické třetí říši. Háchova použitelnost pro nacisty spočívala v jeho zažité úřednické povinnosti poslouchat nadřazené autority. Hácha nepatřil k vyznavačům nacistické doktríny, nicméně svojí politikou ústupků umožnil nacistům ovládnout zbylou část českého území a i přes své národní cítění vedl nechtěně český národ k faktickému zničení. Na rozdíl od českých fašistů a aktivistických kolaborantů pod vedením E. Moravce byl pro nacisty nejvhodnějším partnerem k uskutečnění konečného řešení české otázky a následné germanizace. Ačkoli ztělesňoval Hácha jako tzv. státní prezident soudobý symbol kolaborace, je možné se v současnosti setkat s názory, které jeho činy historicky mylně reinterpretují a ve výsledku omlouvají či dokonce zveličují.
|
|
| |
host ::
RSS.