|
|
On Changing and Differing Types of Bodies and Their Relationships to Their Souls or/and Minds in Western Culture
Jakešová, Markéta ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Morin, Marie-Eve (oponent) ; Weidtmann, Niels (oponent)
O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře Markéta Jakešová Abstrakt: O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře je sbírkou volně navazujících kapitol, které odpovídají na otázku, jak učinit Merleau-Pontyho fenomenologii inkluzivnější. První kapitola, věnovaná Jeanu-Lucu Nancymu, slouží jako úvod do tématu alternativních tělesných existencí a otázce duše v těle. V následujících kapitolách je Merleau- Ponty konfrontován s vybranými autory spojenými s Teorií sítí aktérů (ANT). Nejdříve se ve srovnání s Brunem Latourem ukáže, že integrita všech jsoucen a entit (včetně nejprivilegovanějších lidí) není samozřejmostí. Patologie ve Fenomenologii vnímání a pojetí aterosklerózy Annemarie Mol jsou pak použity jako analogie pro podřadné postavení žen v naší společnosti, příčemž čtvrtá kapitola ukazuje zmocňování (empowerment), které z něj může vyrůst, prostřednictvím interpretace románu Pianistka od Elfriede Jelinek. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na nekonvenční způsoby intersubjektivity a příbuzenství (kinship) jako způsoby bytí ve světě. Konfrontace s Eduardem Viveirosem de Castro destabilizuje zavedené ontologické kategorie a zároveň se pokouší začlenit alternativní pohledy na svět původních obyvatel (dnešních)...
|
|
|
Literary portrayal of the mother character in selected novels by Elfriede Jelinek
Povejšilová, Klára ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Resumé Na začátek mé diplomové práce jsem zařadila přehled role matky a ženy od středověku po současnost. V první kapitole představuji čtyři matky ze dvou románu Elfriede Jelinekové. Poukazuji na jejich společenské postavení v politickém systému a konkrétní době. V kapitole věnované gender problematice vysvětluji termíny "sex" a "gender". Elfriede Jelineková pracuje s mužským a ženským principem, které podléhají stereotypní představě. Nerovnováha mezi oběma principy vede k narušení jedince i společnosti. Autorka s velkou mírou ironie redukuje ženu na její tělo, které je považováno za produkt podléhající kapitalistickým pravidlům trhu; ve fašistické společnosti se tělo stává objektem k vybíjení agrese a likvidaci. Motiv špíny je znázorněn v několika rovinách: jako metafora maloměšťáckého myšlení, metafora viny a spoluviny za nacistické zločiny a v neposlední řadě je spojována s ženskými fyziologickými procesy. V další kapitole se zabývám vztahem dětí k matce, případně k otci. Děti své rodiče zavrhují, ale zároveň opakují jejich chování. Motiv hranice je příznačný pro obě díla. Děti usilují o překročení hranice své sociální vrstvy, stejně jako hranice geografické (studium Anny v USA, celosvětová známost pianistky Eriky). Poslední kapitola pojednává o jazykových prostředcích autorky. Je poukázáno na souvislost...
|
host ::
RSS.