|
|
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
|
|
|
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
|
|
|
The Quality of soil AND DEGRADATION OF SOILS. THE CASE - STUDY OF SOME ARCHAEOLOGICAL SITES
Poništiak, Štefan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá kvalitou pôd v 30 archeologických lokalitách z obdobia mladšej doby bronzovej až staršej doby železnej (1 250 - 450 pr. Kr.). Cieľom práce je preukázať závislosť podielu pestovaných obilnín na pôdnych a iných environmentálnych podmienkach v rôznych regiónoch. Druhotným cieľom je orientačné sledovanie zmien, ku ktorým mohlo potenciálne dôjsť od tohto obdobia podnes. Tieto zmeny reprezentuje erózia vymedzená rôznymi metódami. Rešerše literatúry stručne charakterizuje archeologické záznamy z tohto obdobia, rôzne prístupy k hodnoteniu pôdy až do súčasnosti ako aj informácie o erózii pôdy a nástrojoch jej vymedzovania. Vlastná práca prináša záver, že podiel pestovaných plodín je závislý predovšetkým na nadmorskej výške, až v druhom rade na ostatných environmentálnych faktoroch (vrátane pôdnej kvality). Výsledky vlastnej práce sú však ovplyvnené viacerými činiteľmi, ktoré sú popísané v diskusii, v závere práce. Kľúčové slová: kvalita pôd, obilniny, archeologické lokality, kilometrový perimeter, pôdna erózia, mladšia doba bronzová, staršia doba železná
|
host ::
RSS.