|
|
Environmental gradients during Late Glacial in Central Europe
Petr, Libor ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Magyari, Eniko (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Období pozdního glaciálu a raného holocénu představuje klíčovou periodu ve vývoji současné přírody. Pro studium těchto změn je důležitý mezioborový přístup. Teprve propojením biologického a geovědního záznamu lze získat ucelenější obraz této klíčové periody. Bez znalosti vývoje lokality a jejího okolí nelze interpretovat pylové spektrum obsažené v sedimentárním záznamu. Rapidní klimatické změny měli zásadní vliv na prostředí a vegetaci. Kontinentalita klimatu a nedostatek srážek zesiluje vliv lokálních podmínek. Vegetaci, stejně jako v případě zvířat a měkkýšů, tvoří kombinace druhů z kontinentální stepy, horského biotopu a druhů narušovaných stanovišť. To umožnilo kontakt druhů a populací dnes biogeograficky oddělených. Vegetace pozdního glaciálu v ČR má charakter od mrazové pustiny na horách, stepotundrové vegetace ve středních polohách až po kontinentální step v nížinách a borové lesy vázané na vlhkou nivu. Západní Karpaty jsou pokryty tajgou, v panonské nížině jsou světlé lesy s jehličnany a širokolistými dřevinami. Teprve začátkem holocénu migrací lesních dřevin a naopak ústupem horských prvků příroda nabývá dnešní charakter. V České kotlině nejprve expanduje světlí březoborový les, v Panonii se rovnou šíří širokolisté dřeviny. Nástup neolitu se v pylovém záznamu neprojevuje, protože vegetace...
|
|
|
Paleoekologie přirozených lesních disturbancí
Moravcová, Alice ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Má bakalářská práce pojednává o disturbancích, které tvoří nedílnou součást mnoha ekosystémů. Zaměřuji se výhradně na přirozené disturbance (v kontrastu k disturbancím antropogenním) v lesích temperátního a boreálního vegetačně-klimatického pásma. Zabývám se příčinami vzniku hlavních disturbančních faktorů (požáry, větrné bouře, nákazy hmyzem a patogeny) a jejich dopady na ekosystém. Podrobně jsem se zaměřila na požáry, protože tvoří nezbytnou součást vývoje mnohých ekosystémů a jejich průběh v minulosti lze poměrně dobře studovat pomocí řady paleoekologických analýz - dendroekologických, antrakologických a pylových v kombinaci se studiem mikrouhlíků (micro-charcoal analysis). Poslední část práce pojednává o roli disturbancí v sekulárním vývoji holocénní vegetace na území střední Evropy. Obsahuje též kapitolu, ve které navrhuji výzkumnou strategii studia disturbancí paleoekologickými metodami na konkrétní lokalitě (Rynholec ve Středních Čechách). Klíčová slova disturbance, vegetační dynamika, požárová dynamika, sekulární sukcese, paleoekologické metody
|
host ::
RSS.