|
|
Dopad socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost v populaci Česka
Tmějová, Kateřina ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hanzlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost jedince v populaci Česka. Je zde vysvětlen a popsán koncept well-being a shrnuty faktory, které mohou well-being jedince ovlivňovat. Pomocí dat z výběrového šetření EU-SILC (Životní podmínky) z roku 2018 za Česko je analyzován metodou multinomiální logistické regrese efekt vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na úroveň životní spokojenosti jedince, samostatně i při vzájemném působení všech vybraných faktorů. Bylo zjištěno, že úroveň dosaženého vzdělání, výše příjmu i kvalita bydlení jedince mají výrazný efekt na úroveň životní spokojenosti. Podstatným zjištěním je značný efekt sociálních vazeb jedince na úroveň životní spokojenosti. Dalším cílem byla analýza vztahu mezi životní spokojeností jedince a subjektivním hodnocením zdraví. Tento vztah je oboustranný, úroveň životní spokojenosti jedince má dopad na jeho subjektivní hodnocení zdraví a naopak. V rámci předkládané diplomové práce je také porovnána prevalence životní spokojenosti populace Česka s ostatními populacemi, které se také účastní daného výběrového šetření. Klíčová slova: životní spokojenost, well-being, socioekonomické faktory, sociální faktory, EU-SILC, Česko
|
|
|
Příjmová chudoba domácností v zemích Visegrádské čtyřky
Venský, Jakub
Venský, Jakub. Příjmová chudoba domácností v zemích Visegrádské čtyřky. Diplo-mová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018. Diplomová práce zkoumá vliv socioekonomických a demografických faktorů na vývoj příjmové chudoby. Podkladem pro tuto analýzu jsou data shromážděna v rámci šetření EU-SILC v období 2005 až 2016. Prostřednictvím přehledného grafického znázornění jednotlivých veličin je umožněna konzistentní komparace každé podskupiny v rámci jedné kategorie. Grafická analýza je doplněna o statistické testování pomocí lineárních smíšených modelů. Nakonec jsou hledány a interpretovány příčiny chování rizika příjmové chudoby v jednotlivých skupinách.
|
|
|
Alternativní formy rodinného soužití v Česku v 21. století
Bošková, Mariana ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Alternativní formy rodinného soužití v Česku v 21. století Abstrakt Práce má za cíl zhodnotit vývoj alternativních forem rodinného soužití v Česku v 21. století. Tyto formy se zdají být stále více populární a více zastoupeny v rámci domácností. Největší část výzkumu je věnována domácnostem nesezdaných soužití. Charakteristika osob v těchto formách soužití je přiblížena z pohledu jejich věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, náboženského vyznání a dále jsou tyto domácnosti analyzovány dle přítomnosti dětí a dle finanční situace. Data jsou brána ze šetření EU-SILC a ESS z let 2010, 2012, 2014, 2016 a 2018 a připojen je také rok 2011 s daty ze SLDB. Do práce je zařazen index tempa přírůstku pro zhodnocení vývoje mezi roky a logistická regrese pro analýzu názorů na nesezdaná soužití. Domácnosti nesezdaných soužití i singles osob se stávají stále častější. Nárůst jejich počtu je zřejmý především v mladších věkových skupinách obyvatelstva. Klíčová slova: nesezdaná soužití, registrovaná partnerství, faktická partnerství, singles, EU-SILC, ESS, domácnosti, Česko Počet znaků bez mezer: 170 323
|
|
|
Bytová situace mladých lidí v České republice
Zykmundová, Eliška ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bytová situace mladých lidí v České republice Abstrakt Předkládaná diplomová práce přispívá svým obsahem k diskuzi o sociální stratifikaci a nerovnostech ve společnosti. Cílem textu je posoudit bytovou situaci českých domácností s důrazem na věk osoby v čele domácnosti, a to z několika vzájemně se doplňujících pohledů. Bytové podmínky mladých domácností jsou popsány skrze koncept finanční a fyzické dostupnosti bydlení, tedy na základě objektivních údajů o jejich příjmové situaci a o cenách a kvalitě bydlení. Díky tomu lze identifikovat domácnosti, které mají přístup k adekvátnímu bydlení znesnadněn také kvůli svému sociálnímu původu či současné pozici ve společnosti. Zkoumány jsou i subjektivní názory respondentů na kvalitu bydlení a výši výdajů na bydlení. K naplnění těchto cílů jsou analyzována data z výběrového šetření Životní podmínky (EU- SILC) Českého statistického úřadu z let 2005-2011. Kromě časového hlediska je aplikován i regionální přístup, díky kterému je možné porovnat dostupnost bydlení pro jednotlivé domácnosti žijící v různých oblastech České republiky. Výsledky práce tak mohou posloužit například jako podklad pro tvůrce bytové politiky. Klíčová slova: mladé domácnosti, dostupnost bydlení, subjektivní hodnocení bydlení, EU-SILC
|
|
|
Kvalita života seniorů v Evropě a Česku
Soldánová, Lucie ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Kvalita života může být definována různými způsoby. V této diplomové práci je úroveň kvality života pojata jako kombinace mnoha faktorů, jako je zdravotní stav, materiální životní podmínky, hlavní produktivní činnost člověka, volný čas a společenské interakce, životní podmínky, ekonomické a fyzické zabezpečení a na závěr i celková spokojenost se životem samotným. Tyto faktory kvalitu života determinují, zároveň jsou ale ony samotné kvalitou života determinovány. Právě ukazatele jednotlivých faktorů kvality života byly vstupními proměnnými regionalizace evropských zemí. Ukazatele kvality života byly získány především z výsledků EU-SILC 2018. Z výsledků regionalizace Evropy dle úrovně kvality života seniorů vyplynulo, že existují rozdíly především mezi západní, východní a severní Evropou. Zároveň bylo zjištěno, že u jednotlivých zemí ve výsledných makroregionech Evropy existuje kulturní, ekonomická a geografická podobnost. Dále se diplomová práce zaměřuje také na analýzu kvality života seniorů v Česku. Vstupem pro tuto analýzu byla anonymizovaná data z EU-SILC 2018 pro jednotlivce ve věku 65 a více let. V rámci Česka byla zaměřena studie kvality života seniorů na hlubší analýzu, kdy vstupem byly odpovědi seniorů na otázku, jak se cítí spokojeni se svým životem, finanční situací, volným časem a...
|
|
|
Příjmová chudoba pracujících osob v České republice
Šustová, Šárka
PŘÍJMOVÁ CHUDOBA PRACUJÍCÍCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE Abstrakt Přestože chudoba ve vyspělém světě není otázkou života a smrti jako tomu často bývá v zemích méně rozvinutých, je to téma, kterým je potřeba se zabývat i ve vyspělých zemích. Tematika sociální soudržnosti a sociálního vyloučení hraje v poslední době stále významnější roli i v agendě Evropské unie. V 90. letech se Evropská unie začala zabývat také problematikou tzv. pracujících chudých, tedy osob, které přesto, že jsou zaměstnané, spadají do kategorie chudých. Přitom právě zaměstnání by mělo lidem zajišťovat takový životní standard, kterého lidé bez práce nedosahují. Je nezbytné se tématu pracujících chudých věnovat, tyto osoby identifikovat, zjistit příčiny jejich chudoby a vyvinout taková opatření, aby zaměstnané osoby měly vždy lepší životní podmínky než osoby závislé na sociálních dávkách. Cílem této disertační práce je poskytnout komplexní pohled na problematiku chudoby pracujících osob v České republice. Metody monitorování tohoto fenoménu nejsou zatím dostatečně rozvinuté a zejména nejsou jednotné. Proto je v první části práce věnována pozornost dosavadnímu výzkumu v této oblasti se zaměřením na kritické zhodnocení jednotlivých metod. Jejich kombinací a modifikací je pak definována metodika používaná v rámci této práce. Stěžejní část práce...
|
|
|
Životní podmínky českých nízkopříjmových domácností
Antošová, Irena
Diplomová práce poskytuje identifikaci nízkopříjmových domácností v České republice a hodnocení jejich životních podmínek. Primárním datovým zdrojem je šetření European Union Statistics on Income and Living Conditions. Práce zkoumá příjmovou situaci českých domácností a měří příjmovou diferenciaci. Pro určení nízkopříjmových domácností jsou využity čtyři způsoby, a to jejich stanovení s využitím příjmové hranice chudoby, podle prvního příjmového decilu, na základě materiální deprivace a podle nezaměstnanosti. Vývoj počtu nízkopříjmových domácností a jejich příjmu je sledován v období 2007–2016. Průnikem předešlých čtyř metodik je vymezena extrémně ohrožená část populace. Je přiblížena struktura příjmů nízkopříjmových domácností a význam sociálních transferů. Ke zhodnocení životních podmínek nízkopříjmových domácností je užita i dekompozice ukazatele materiální deprivace. Práce odhaluje determinanty příjmů domácností a identifikuje typické nízkopříjmové domácnosti.
|
|
|
Chudoba českých seniorů
Hromádková, Václava ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Chudoba českých seniorů Abstrakt Chudoba je i ve vyspělých zemích aktuálním tématem, kterému je potřeba se věnovat. V následující diplomové práci nejprve seznamuji s různými definicemi a koncepty chudoby a materiální deprivace. Rovněž se zabývám procesem demografického stárnutí a vývojem seniorské složky populace v České republice. Cílem analytické části diplomové práce je zachycení úrovně chudoby a materiální deprivace českých seniorů za rok 2014 s použitím ukazatelů míra ohrožení chudobou a míra materiální deprivace. Zaměřím se na otázku, které skupiny seniorů - dle pohlaví, rodinného stavu, věkové skupiny a nejvyššího dosaženého stupně vzdělání - jsou chudobou či materiální deprivací ohroženy nejvíce. Popíši rozložení úrovně chudoby a materiální deprivace v rámci jednotlivých krajů České republiky. Budu se také snažit zjistit, zda je seniorská složka populace více či méně ohrožena chudobou a materiální deprivací než celková populace České republiky. Práce vychází ze statistických dat Českého statistického úřadu, zejména z výsledků SLDB 2001 a 2011 a výběrového šetření Životní podmínky 2014. Právě na datech z tohoto šetření jsou za využití metody binární logistické regrese dokumentovány determinanty chudoby a materiální deprivace seniorů v České republice s cílem zjistit, jaké skupiny seniorů mají...
|
|
|
Mezinárodní srovnání ukazatelů z EU-SILC
Trezzi, Bohdana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Zelený, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním vybraných ukazatelů v rámci šetření EU-SILC a s ním souvisejících ukazatelů projektu Evropa 2020. Srovnání je provedeno pro Českou republiku a Německo. Data, se kterými se pracuje v rámci této bakalářské práce, byla získána z databází Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat). V této práci jsou analyzovány tyto následující ukazatele: (1) míra zaměstnanosti, (2) počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a (3) střední délka života. Metodou časových řad je provedena analýza vývoje vybraných ukazatelů a predikce jejich vývoje do roku 2020 a porovnány predikované hodnoty s hodnotami stanovenými cíli projektu Evropa 2020 pro vybrané země, tj. Českou republiku a Německo, a tím ověřena správnost nastavení těchto cílů.
|
|
|
Charakteristiky deprivace stárnoucí populace v České republice
Kobzová, Alexandra ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Brázdilová, Michaela (oponent)
Práce se zabývá charakteristikami deprivace u populace starší padesáti let v České republice. Obsahuje základní popis dvou šetření, která se deprivací zabývají - EU-SILC a SHARE. Následují charakteristiky ukazatelů materiální deprivace dle obou šetření a popis ukazatele sociální deprivace šetření SHARE. Cílem práce je prozkoumat materiální a sociální deprivaci v České republice a postavení České republiky v této oblasti v mezinárodním srovnání. Byly analyzovány poměry deprivovaných dle jednotlivých položek materiální i sociální deprivace, vývoj materiální deprivace a faktory ovlivňující oba indikátory. Součástí práce je také srovnání indexu materiální deprivace dle EU-SILC a dle SHARE. V závěru je zkonstruován souhrnný index deprivace sestávající z indexů materiální a sociální deprivace, který dle SHARE indikuje riziko sociálního vyloučení a je provedena jeho analýza.
|
host ::
RSS.