|
|
Hledání vztahu k Evropské unii: Turecko a Rusko ve světle teorie rolí
Beneš, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Problematika rozšiřování Evropské unie (EU) poutá již delší dobu pozornost badatelů v evropských studiích a mezinárodních vztazích. Většina prací se věnuje otázce, proč se EU rozšiřuje, naopak do pozadí je odsunuto zkoumání faktorů, které motivují sousedy Evropské unie k úsilí o vstup do EU. Tato práce je příspěvkem k literatuře zabývající se procesem rozšiřování Evropské unie. Věnuje se doposud opomíjené oblasti výzkumu -- "poptávkové straně rozšiřovacího procesu" , nebo-li zdrojům (a mezím) prointegrační (či protiintegrační) politiky zemí sousedících s Evropskou unií. Cílem této práce je poodhalit vnitřní zdroje a motivy zahraniční politiky sousedních států ve vztahu k EU. K naplnění tohoto cíle využívám konceptuální rámec tzv. teorie rolí, přesněji řečeno její klíčový pojem koncepce národní role. Na příkladech Turecka a Ruska dokumentuji, jak tyto představy národních elit o roli a účelu jejich státu v evropském a mezinárodním řádu motivují a usměrňují integrační a obecně zahraniční politiku obou států vůči Evropské unii. Turecké představy o roli vlastního státu v Evropě umožňují uchopit vstup do EU jako žádoucí politiku - jako završení turecké sebemodernizační a civilizující mise a dosažení statutu respektovaného a plnohodnotného člena evropské mezinárodní společnosti. Naopak Rusko definuje svoji roli a funkci v mezinárodním systému pomocí jazyka univerzalismu, mesianismu a opatrovnictví ve vztahu k Evropě. Případný vstup do EU by představoval popření této role. Vstup Ruska do EU je proto pro ruské elity nežádoucí či dokonce nemyslitelnou zahraničně-politickou alternativou.
|
|
|
Možnosti integrace zemí Západního Balkánu do Evropské unie
Trajkovska, Ljupka ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Dúbravská, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit perspektivy členství jednotlivých zemí západního Balkánu v Evropské unii. Západní Balkán zahrnuje následující země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie a Srbsko. Hlavním cílem první kapitoly je definovat a vysvětlit vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu od konce studené války do současnosti, a to na základě jejich dosavadních výsledků. Obsahem druhé kapitoly je charakteristika hlavních specifik politické a ekonomické situace v jednotlivých zemích západního Balkánu a politika rozšiřování EU. Byl kladen důraz na Kodaňská kritéria a na některé důležité komponenty stabilizačního a asociačního procesu (zejména na stabilizační a asociační dohody a předvstupní pomoc EU jednotlivým zemím). V poslední kapitole jsem se věnovala budoucímu vývoji a možnosti členství jednotlivých zemí západního Balkánu v EU, na základě hodnocení výsledků, kterých jednotlivé země dosáhly podle nejnovější zprávy Evropské komise o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj, současnost a pespektivy Bulharska a jeho postavení v EU
Vacíková, Lenka ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Tato diplomová práce je charakteristikou vývoje Bulharské republiky během posledních let s přihlédnutím k aktuální situaci, která je výrazně ovlivněna světovou finanční a hospodářskou krizí. Jádrem diplomové práce je zmapování nelehké cesty Bulharska za členstvím v Evropské unii, jeho vstup do těchto struktur a následný vývoj během prvních 3 let členství. Závěrem posuzuji současné postavení Bulharska v EU a hodnotím, jak velkým přínosem pro Bulharsko byl vstup do Evropské unie a zda-li se zemi podařilo dokončit potřebné reformy a splnit sliby, ke kterým se zavázala před přijetím do Unie.
|
|
|
Vývoj ekonomiky Chorvatska na počátku 3. tisíciletí (vývoj v letech 2001 až 2009)
Vančurová, Petra ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
V rámci předkládané práce je hodnocen ekonomický vývoj Chorvatska v letech 2001 až 2009. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola stručně charakterizuje hospodářský vývoj v druhé polovině dvacátého století. Druhá kapitola obsahuje všeobecnou charakteristiku současné ekonomické a politické situace Chorvatska a dále se zabývá ekonomickým vývojem Chorvatska v letech 2001 až 2009 s důrazem na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů a veličin -- např. HDP, inflace, nezaměstnanosti, platební bilance a vývoje měnového kurzu. Třetí kapitola stručně hodnotí připravenost Chorvatska na vstup do EU.
|
|
|
Procesy reálné a nominální konvergence v rozšířené EU
Mikulka, Jakub ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reálnou a nominální konvergencí v Evropské unii. Zvláštní pozornost je věnována rozdílům v konvergenčních procesech mezi starými a novými členskými zeměmi EU. Beta i sigma konvergence je testována na úrovni států i regionů NUTS 1 a NUTS 2 mezi léty 1995-2006. Výsledky jsou zasazeny do teoretického rámce Solowova-Swanova modelu a nové ekonomické geografie. Dále je ilustrován Balassův-Samuelsonův efekt a jeho působení v EU.
|
host ::
RSS.