|
|
Gun-jumping and EU merger control
Kregl, Jan ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Gun-jumping a kontrola spojování podniků v EU Abstrakt Tato práce se vějuje tématu gun-jumpingu v kontextu Nařízení o kontrole spojování podniků. Na úrovni evropského práva hospodářské soutěže je gun-jumping přestupek spočívající v porušení povinnosti notifikovat spojení podniků a povinnosti neuskutečňovat spojení do doby schválení transakce Evropskou komisí. V rámci evropského soutěžního práva byl gun-jumping po dlouhou dobu spíše okrajovým tématem. Evropská komise nicméně v posledních letech výrazně zpřísnila svůj postup vůči podnikům, které nerespektují základní mechanismy unijní kontroly spojování podniků a v řadě případů uložila velmi vysoké pokuty. Gun-jumping je tak v současnosti jedním z předních problémů v rámci soutěžního práva Evropské unie. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vývoj vymáhání gun-jumpingu na evropské úrovni. Vedle toho cílí také na identifikaci jednotlivých typů chování, které lze považovat za gun- jumping a jejich následné posuzování ze strany Evropské komise. V neposlední řadě práce také identifikuje problematické a sporné aspekty gun-jumpingu a hledá případný prostor pro vyjasnění ze strany Evropské komise. Za účelem dosažení těchto cílů autor pracuje s akademickou literaturou a zkoumá rozhodovací praxi Evropské komise a Soudního dvora EU. Práce je rozdělena do čtyř kapitol....
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Nové přístupy posuzování zneužití dominantního postavení ve vztahu k patentům na standardizovanou technologii v soutěžním právu EU
Květoň, Robert ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
NOVÉ PŘÍSTUPY POSUZOVÁNÍ ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ VE VZTAHU K PATENTŮM NA STANDARDIZOVANOU TECHNOLOGII V SOUTĚŽNÍM PRÁVU EU Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá posuzováním zneužití dominantního postavení ve vztahu k patentům na standardizovanou technologii, jakožto globálně rozvíjejícímu se fenoménu posledních let. Ono posuzování zneužití dominantního postavení je zkoumáno v kontextu soutěžního práva EU, a to zejména s ohledem na recentní rozhodovací praxi Evropské komise a Soudního dvora EU. Tato diplomová práce zkoumá, zda se evropské soutěžní právo blíží k nalezení pevného standardu v posuzování zneužití dominantního postavení soutěžitelů, kterým svědčí právo duševního vlastnictví z patentů na standardizovanou technologii. Tento pevný standard je blíže specifikován ve dvou rovinách. První rovinou je, zda v soutěžním právu EU je neochota vlastníka patentu na standardizovanou technologii poskytnout licenci k takovému patentu považována za zneužití dominantního postavení. V druhé rovině je analyzováno, za jakých okolností lze negatorní žalobu podanou vlastníkem patentu na standardizovanou technologii vůči nedobrověrnému nabyvateli licence považovat za zneužití jeho dominantní postavení. Diplomová práce v 2. kapitole představuje zásadní pojmy, které souvisí s patenty na standardizovanou...
|
|
|
Spotřebitel a jeho ochrana v soutěžním právu EU
Janiková, Karolína ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Tématem této práce je ochrana spotřebitele a jeho blahobyt jako cíl soutěžní politiky, jakož i úpravy soutěžního práva EU a způsob, jakým se tento cíl v průběhu času měnil, a to fakticky i v právním vnímání. První, teoretická, část této práce vykládá pojmy, které jsou pro tuto analýzu zcela klíčové. Jde zejména o samotný pojem "spotřebitel" a jeho specifika v kontextu soutěžního práva EU, o definici "blahobytu spotřebitele" a jaký je vůbec obecně vztah mezi právem ochrany spotřebitele a právem ochrany hospodářské soutěže. Druhá část práce se zabývá historickým vývojem ochrany spotřebitele jako cíle soutěžní politiky EU. Pozornost je věnována zejména posunu, který nastal v chápání významu tohoto cíle v průběhu času, a to jak s ohledem na důraz, který na něj byl kladen v politických deklaracích zástupců Komise, tak i zda vůbec a případně jak se tyto politické deklarace a snahy odrazily v reálně přijatých dokumentech soutěžního práva. Tato část tedy analyzuje pochody, které formovaly myšlenkový základ pro ochranu spotřebitele v rámci soutěžního práva i to, jak se odrazily ve formálních právních pramenech. A ačkoli na doktrinální a politické úrovni je parametr ochrany a blahobytu spotřebitele už roky poměrně jasně primárním cílem právní úpravy, současné právní dokumenty "spotřebitele" v mnoha případech spíše...
|
|
|
Program shovívavosti v dohodách narušujících hospodářskou soutěž v Evropském soutěžním právu
Černochová, Veronika ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Dohody narušující hospodářskou soutěž jsou ujednáními o určité spolupráci mezi soutěžiteli, navzdory mnohaletým snahám Evropské komise jsou však v současné době na trzích stále ve značné míře přítomny i ty, které jí byly výslovně zakázány. V této práci jsou charakterizovány jak vertikální, tak horizontální dohody, a to včetně jejich pozitivních i negativních vlivů. Jelikož u horizontálních (kartelových) dohod negativní dopady zpravidla převažují, je přiblížena jejich právní úprava v rámci Evropského soutěžního práva včetně podmínek, za kterých mohou být tyto dohody povoleny (zejména článek 101 (3) Smlouvy o fungování Evropské unie, blokové výjimky a sdělení de minimis). Za účelem přístupu k jinak nedostupným důkazům o jejich existenci funguje od roku 1996 program shovívavosti. Jeho komunitární úprava je porovnána s verzí přijatou v ČR a v USA. Je analyzována právní a ekonomická efektivnost tohoto nástroje. Charakterizovány jsou rovněž instituty narovnání a prioritizace, které soutěžitelům i orgánům pro hospodářskou soutěž umožňují snížení nákladů spojených s řízením.
|
|
|
Veřejná podpora a financování dopravní infrastruktury dle práva EU
Albrecht, Patrik ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá veřejnou podporou a financováním dopravní infrastruktury dle práva EU. Cílem práce je zodpovědět otázky, zda je financování dopravní infrastruktury veřejnou podporou a pokud ano, zda bude taková veřejná podpora uznána za slučitelnou s vnitřním trhem. Těmito otázkami se vždy musí zabývat členské státy Evropské unie při rozhodování, zda uvolní finanční prostředky na konkrétní infrastrukturní dopravní projekt. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části se autor diplomové práce zaměřil nejprve na sektor letecké dopravy, který se od 90. let 20. století liberalizoval. Díky otevírání trhu soutěžním mechanismům se právě v tomto odvětví jako vůbec prvním začaly orgány EU zabývat kontrolou financování infrastruktur. Letiště přestala být vnímána jako pouhá infrastrukturní zázemí a jejich správci byli shledáni jako podniky ve smyslu judikatury SDEU. Proto tvoří první kapitolu historický exkurz do práva veřejných podpor v oblasti leteckých infrastruktur, jsou zde popsány zásadní rozhodní Komise a SDEU, velký důraz je kladen na analýzu rozhodnutí ve věci Leipzig-Halle. Dále jsou rozebrány relevantní dokumenty Evropské komise k tématu liberalizovaného trhu letecké dopravy ve vztahu k letecké infrastruktuře. Důležitým přínosem práce jsou přehledné analytické tabulky, které autor...
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
host ::
RSS.