|
|
Význam střevních mikroorganismů u poruch příjmu potravy
Hlaváčková, Helena ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Již delší dobu je znám zásadní vliv mikrobioty na lidské zdraví. Komenzální mikroorganismy osidlují prakticky celý povrch lidského těla, ale jejich největší zastoupení lze nalézt ve střevech. Střevní mikrobiota hraje zásadní roli v trávení některých složek potravy, syntéze různých látek nebo ve fungování imunitního systému. V posledním desetiletí je pozornost také zaměřena na mechanismy, kterými střevní mikroorganismy mohou ovlivnit lidské chování. Jednou skupinou onemocnění, kde je tento vliv zkoumán, jsou poruchy příjmu potravy. Jedná se o skupinu psychiatrických poruch charakterizovaných nezdravým jídelním chováním. Cílem této práce je shrnout známé poznatky o způsobech, kterými střevní mikroorganismy mohou zasahovat do signalizačních a regulačních drah hostitele a jakou souvislost mají tyto změny na rozvoj a průběh poruch příjmu potravy. Z opačné strany pak, jaké dopady má chování pacientů na složení střevní mikrobioty a její fungování.
|
|
|
Immunomodulatory properties of microbial components
Pavličová, Anna ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Lidské tělo je osídleno komplexní sestavou mikroorganismů. Zvláště významnou roli hraje střevní mikrobiota, která má zásadní vliv na vývoj a funkci imunitního systému. Obrana proti patogenům je zajištěna dvěma vzájemně propojenými složkami - střevní bariérou a imunitním systémem. Střevní bariéra se skládá z několika vrstev (střevní mikrobioty, hlenu, epiteliálních a imunitních buněk) spojených do jednoho funkčního celku. Prostřednictvím rozmanité škály strukturních komponent a metabolitů střevní mikrobiota interaguje s epitelem a slizničním imunitním systémem, přispívá k jeho indukci a moduluje imunitní odpovědi. Narušení těchto mechanismů může přispívat k patogenezi řady onemocnění.
|
|
|
Opioid-induced microbial dysbiosis
Popjak, Šimon ; Drastichová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Stehlíková, Zuzana (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je popísať dôsledky opioidov v súvislosti s črevným mikrobiómom. Chronické užívanie opioidov vyvoláva v čreve mikrobiálnu dysbiózu, kedy nastáva funkčná aj štruktúrna zmena skladby mikrobiómu. To narúša črevnú homeostázu a vedie k vzniku ochorení. Diverzita mikrobiálnych organizmov klesá a mení sa expresia neurotransmitérov. Opioidy narúšajú na osu mikrobióm-črevo-mozog, ktorá za normálnych okolností funguje v symbióze. Menia zloženie črevných mikrobiot, ovplyvňujú funkciu a štruktúru epitelu čreva a expresiu neurotransmitérov v nervovej sústave. Práca sa zameriava predovšetkým na pôsobenie morfia, ktorého pôsobenie je najlepšie preskúmané. Kľúčové slová: opioidy, mikrobióm, dysbióza, os mikrobióm-črevo-mozog, črevná homeostáza
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika v mateřském mléce a formulích
ŠEBÍKOVÁ, Lucie
Střevní mikrobiota tvoří přibližně 80 % naší imunity. K největšímu osídlení mikroorganismy dochází v prvních 1000 dnech života dítěte, proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která bude adekvátně podporovat růst a diverzitu střevní flóry. V teoretické části své práce přiblížím složení mateřského mléka a druhy náhradní mléčné výživy. Dozvíte se, že na složení střevní mikrobioty se podílí mnoho faktorů. Pokud dojde k dysmikrobií, například následkem dlouhodobého užívání antibiotik, může to mít za následek rozvoj metabolických, imunologických a psychických poruch. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit obsah probiotik, prebiotik, postbiotik a synbiotik v mateřském mléce a formulích v 1., 6., 12. a 18. měsíci. Data jsem čerpala z odborné literatury a ze stránek firem vybraných mléčných výživ. Pro zjištění konkrétního příjmu sledovaných látek jsem vyhodnotila jídelníčky od 10 respondentů. Mateřské mléko je nejpřirozenější formou výživy, proto je předlohou pro výrobu mléčných formulí. Dle obsahu synbiotik jsou mateřskému mléku nejvíce podobná mléka Hipp BIO combiotik a BEBA COMFORT HM-O. Nutrilon advance má ze sledovaných mlék nejpodobnější obsah prebiotik, což se potvrdilo i při sledování konkrétního příjmu z jídelníčků. Nutrilon a Hami obsahují jako jediná mléka postbiotika díky výrobnímu procesu řízené fermentace Lactofidus. Tyto údaje by mohly přispět k rozhodování jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud nemůže být dítě kojeno. Jelikož jsem ale ve své práci nehodnotila celkové složení mléčných formulí, ale pouze obsah sledovaných látek, nemůžeme vycházet z toho, že mléka, kterým vyšly nejlepší hodnoty jsou nejvhodnější variantou výživy. Výběr formulí by měl být konzultován s pediatrem nebo nutričním specialistou.
|
|
|
Vliv střevní mikroflóry na činnost vyšších mozkových center
Arnold, Tomáš ; Hock, Miroslav (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Abstrakt Střevní mikroflóra se skládá z rozsáhlé bakteriální komunity, která sídlí ve střevech, především v tlustém střevě, a žije v symbióze s hostitelem. Je tvořena především zástupci čtyř bakteriálních kmenů (Actinobacteria, Bacteroidetes, Firmicutes a Proteobacteria). Již bylo prokázáno, že se poměrné zastoupení bakteriálních kmenů v čase příliš nemění, ale výzkumy poslední dekády prokázaly nevyvratitelný vliv změny stravy na složení střevní mikroflóry. Navíc existují důkazy o změnách v zastoupení bakteriálních kmenů v průběhu rozvoje některých patologií střev, např. u nespecifických střevních zánětů. Čím dál tím více se začínají objevovat práce popisující vliv změněné střevní mikroflóry resp. jejích zástupců, na činnost a funkce CNS. Tato interakce trávicí soustavy a CNS se zdá být obousměrná a zprostředkovaná několika různými drahami. V neposlední řadě se ukazuje, že dysbióza střevní mikroflóry podporuje stavy úzkostí a deprese, které mohou vést až k nutkání předčasně ukončit život. Cílem této práce je poskytnout souhrnný pohled na tuto relativně mladou, ale především velmi zajímavou problematiku. Klíčová slova: střevní mikroflóra, centrální nervový systém, dysbióza, IBS, IBD, chování organismu
|
|
| |
|
| |
|
|
Působení antibiotik na střevní mikrobiom a vliv probiotik na jeho obnovu
Hloucalová, Nikola ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Ulrych, Aleš (oponent)
Antibiotika se využívají k léčbě bakteriálních onemocnění. Negativně působí nejen na cílené patogeny, ale i na další mikroorganismy ve střevech, včetně těch zdraví prospěšných. Antibiotická léčba vyvolává změnu poměru v zastoupení střevních bakterií. Způsobuje snížení počtu přirozeně se vyskytujících bakterií, může být příčinou následného pomnožení oportunně patogenních bakterií a dochází k dysbióze. Zdravá střevní mikrobiota přispívá ke správné funkci imunity a celkového psychického i fyzického zdraví člověka, z toho důvodu je důležité po užívání antibiotik rovnováhu bakterií ve střevech obnovit např. pomocí probiotik. Tato práce shrnuje poznatky o narušení homeostáze střevní mikrobioty antibiotickou léčbou a o vlivu probiotik na její obnovu.
|
|
| |
host ::
RSS.