|
|
Kvalita života pacientů hospitalizovaných s těžkým průběhem onemocnění Covid-19
Kohútová, Andrea ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Autor: Bc. Andrea Kohútová Název: Kvalita života osob hospitalizovaných s těžkým průběhem onemocnění Covid-19 Východiska: V letech 2021-2022 čelil svět výzvě v podobě pandemie virového onemocnění Covid-19, způsobené virem SARS-CoV2. Toto onemocnění mělo u mnoha nemocných závažný průběh s dlouhodobými následky. Pandemie Covid-19 výrazně ovlivnila a nadále ovlivňuje kvalitu života celé populace. Cíl: Hlavním cílem diplomové práce je zkoumání dopadu onemocnění Covid-19 na kvalitu života a pohybovou aktivitu osob hospitalizovaných s těžkým průběhem nemoci. To vše jak v akutní fázi onemocnění, tak s půlročním časovým odstupem. Metody: Metodou dostupného výběru byl z pacientů hospitalizovaných na covidové jednotce intenzivní péče FNKV vybrán soubor 15 pacientů (8 mužů, 7 žen) ve věku 20-90 let, u kterých byl dotazníkem SF-36 zjišťován dopad onemocnění Covid-19 na kvalitu života a pohybovou aktivitu v akutní fázi onemocnění a 6 měsíců od ukončení hospitalizace. Výsledky: Vyhodnocení dotazníků SF-36 ukázalo na negativní dopad těžkého průběhu onemocnění Covid-19 na téměř všechny aspekty kvality života. Ještě 6 měsíců poté byla zaznamenána zhoršená kvalita života v sociálních aspektech, v dimenzi fyzické fungování, fyzická omezení, v dimenzi vitalita a duševní zdraví. Parametry jako je délka hospitalizace,...
|
|
|
Kvalita života na domácí nazoenterální výživě
Petříčková, Dagmar ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
Příjmení a jméno autora: Petříčková Dagmar Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Kvalita života na domácí nazoenterální výživě Vedoucí práce: as. MUDr. Eva Meisnerová Počet stran: 58 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: malnutrice, enterální výživa, kvalita života, dotazník SF-36 Tématem bakalářské práce je kvalita života pacientů na domácí nazoenterální výživě. V teoretické části je popsána problematika malnutrice jako časté a závažné komplikace léčby základního onemocnění. Je zdůrazněn význam prevence, případně včasného rozpoznání vznikající malnutrice. Různé možnosti a typy nutriční podpory jsou uvedeny ve střední části práce. Podrobněji je rozvedena charakteristika a způsoby enterální výživy, její indikace a kontraindikace. Dále je zpracován pojem kvality života, která může být onemocněním nebo jeho léčbou zásadně ovlivněna, a je uveden popis metod zkoumání kvality života. Ve výzkumné části je posuzována kvalita života nemocných na domácí nazoenterální výživě. Výsledky byly získány pomocí standardizovaného dotazníku SF-36, který je široce používaným nástrojem ke zjištění kvality života v souvislosti se zdravím.
|
|
| |
|
|
Kvalita života pacientů využívajících domácí parenterální výživu
HOLOUBKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pacientů využívajících domácí parenterální výživu. Jejím záměrem je prezentovat dosažené skóre kvality života v jednotlivých doménách fyzického a psychického zdraví v porovnání s běžnou populací a poukázat tak na odlišnosti v jakých dimenzích je kvalita života těchto pacientů nejvíce ovlivněna. V teoretické části je popsána současná situace problematiky domácí parenterální výživy v ČR a systém péče o pacienty. Podrobněji je zpracována kapitola indikací a kontraindikací k DPV. Dále jsou zmíněny možnosti dlouhodobých cévních přístupů, péče o ně a zejména role sestry v edukaci pacientů při převádění parenterální výživy do domácího prostředí. Nastíněna je zde i problematika komplikací dlouhodobé parenterální výživy spočívající v mechanických, metabolických a septických komplikacích. Nejzávažnějším problémem je selhání parenterální výživy, a proto je v teoretické části zařazena i kapitola o transplantacích tenkého střeva, jako poslední možnosti záchrany pacienta s kombinovaným selháním střeva i výživy. Ve druhé části teoretických poznatků je popsána kvalita života. Snahou bylo definování podstaty tohoto nejednoznačně uchopitelného pojmu, zmíněny byly determinanty působící na kvalitu života. Převážně jsou zde shrnuty možnosti měření a hodnocení kvality života a zejména následné využití získaných údajů. Cíle a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru této práce byly vytyčeny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda je odlišná kvalita života pacientů na DPV od všeobecné populace. Cíl 2: Zjistit, v jakých oblastech je nejvíce ovlivněna kvalita života pacientů na DPV. K dosažení těchto cílů byla stanovena nulová hypotéza: Kvalita života pacientů využívajících DPV není odlišná od běžné populace. Není statisticky významný rozdíl mezi ženami a muži. Dále pak osm alternativních hypotéz ke každé doméně kvality života: H1: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzická funkce. H2: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzické omezení rolí. H3: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení rolí. H4: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení sociálních funkcí. H5: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti bolest. H6: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné duševní zdraví. H7: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti vitalita. H8: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné vnímání vlastního zdraví. K realizaci výzkumného šetření byla využita kvantitativní metoda analýzy sebraných dat. Šetření bylo uskutečněno pomocí standardizovaného dotazníku SF-36. Standardizovaný dotazník byl v úvodu doplněn otázkami k identifikaci respondentů, časové náročnosti jejich léčby a následné spokojenosti. Dotazník byl distribuován pacientům, kteří využívají domácí parenterální výživu ve specializovaných nutričních centrech při Fakulní Thomayerově nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici v Brně a Hradci Králové; a dále i elektronicky cestou webového portálu spolku Život bez střeva. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována do přehledných tabulek a grafů.Výstupem práce je podrobné zmapování problematiky kvality života a upozornění na opomíjené oblasti kvality života pacientů využívajících DPV. Výsledky budou prezentovány členům pracovní skupiny pro DPV v rámci každoročního setkání a budou nadále diskutovány - mohou být podkladem k nalezení vhodných intervencí, které zlepší kvalitu života těchto pacientů v oblasti každodenních aktivit a budou součástí materiálů pro jednání se zdravotními pojišťovnami v oblasti hrazení mobilního programu DPV. Dále mohou být použity jako studijní materiál.
|
|
|
Kvalita života u drogově závislých a jejich rodinných příslušníků v závislosti na věku.
LIŠKOVÁ, Kateřina
Ve své práci se zabývám kvalitou života drogově závislých osob v závislosti na délce jejich užívání a věku. Drogově závislí mají množství sociálních problémů a také jsou ohroženi zdravotními riziky. Cílem mé práce bylo stanovit skóre kvality života těchto osob. Zjistit, zda je rozdílná jejich kvalita života ve srovnání s běžnou populací a také v porovnání v rámci jednotlivých skupin, do kterých byli drogově závislí rozděleni dle délky, po kterou drogy užívají. Pro tyto cíle byly stanoveny hypotézy H1: Drogově závislé osoby mají nižší kvalitu života než všeobecná populace. H2: V souvislosti s délkou závislosti se kvalita života drogově závislých zhoršuje a H3: Se zvyšujícím se věkem osob drogově závislých se snižuje jejich kvalita života. Metodou pro mou práci byl dotazník SF-36. Z výsledků mé práce pak vyplývá, že uživatelé drog mají ve všech 8 zkoumaných okruzích (doménách) statisticky významně nižší kvalitu života než kontrolní skupina. Dokonce ve třech doménách průměrně dosažené skóre u uživatelů drog nedosáhlo ani poloviny v porovnání s kontrolní skupinou. Hypotéza H1 byla potvrzena. Při srovnání jednotlivých skupin drogově závislých osob, byla zjištěna zajímavá hodnota u emočního omezení rolí při porovnávání skupiny závislých osob po 11-15 let se skupinou uživatelů (0-5 let). Z tohoto srovnání vyplývá, že drogově závislí delší časový úsek, již nejsou z emočního hlediska schopni zastupovat své sociální role ve společnosti, čímž se potvrzuje i hypotéza H2. Nakonec byla potvrzena i hypotéza H3. Také z výsledků mé práce je zřejmé, že je třeba zaměřit pozornost při práci s uživateli drog zejména na jejich motivaci k léčbě, aby se kvalita jejich života již dále nezhoršovala a naopak životem bez drog se opět zvýšila.
|
|
|
Kvalita života žadatelů o dlouhodobé studijní vízum v Jihočeském kraji
HANKOVÁ, Hana
Svou bakalářskou práci jsem zpracovávala na téma "Kvalita života žadatelů o dlouhodobé studijní vízum v Jihočeském kraji". Klíčovým cílem bylo zjistit, zdali se kvalita studujících cizinců během dlouhodobého pobytu v České republice mění a jak. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretickou část tvoří tři kapitoly. V první kapitole se zabývám kvalitou života obecně, její historií, definicemi a možnostmi jejího skórování. Druhá kapitola nastiňuje možnosti cizinců při vstupu a pobytu v České republice. Kapitola třetí shrnuje působení cizinců na našem území od vzniku České republiky do současné doby, vývoj jejich počtu a vzdělávání. Na začátku empirické části je vytyčen cíl práce a jsou stanoveny hypotézy, následuje popis postupu výzkumu a použité prostředky k potvrzení nebo vyvrácení hypotéz. Výsledné hodnoty jsou vysvětleny a přehledně zpracovány ve formě grafů a tabulek. Údaje získané z výzkumu jsou konfrontovány v následné diskuzi. Cílem práce je stanovit, jak se odlišuje kvalita života studujících cizinců od evropského standardu, a zdali se během dlouhodobého pobytu v České republice mění. Pro zjištění cíle práce byla použita technika standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím, který se zabývá osmi doménami. Z výzkumu vyplývá, že kvalita života studujících cizinců je odlišná ve srovnání s evropským standardem Oxford. Dále bylo prokázáno, že kvalita života se během dlouhodobého pobytu v České republice snižuje v doménách fyzických funkcí, fyzického omezení rolí, emočního omezení rolí, sociálních funkcí a bolesti, naopak ke zvýšení dochází v kategorii duševního zdraví, vitality a všeobecného vnímání vlastního zdraví.
|
|
|
Kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) u pacientů s fantomovou postamputační bolestí
BEŤÁKOVÁ, Zuzana
Fantomová bolest je bolest vztažená k chirurgicky nebo traumaticky odstraněné části lidského těla, zpravidla již v jeho integritě. Patofyziologický mechanizmus podmiňující vznik fantomové bolesti není doposud znám. Jde o velmi složitý, multifaktoriální fenomén. Pokud se fantomová bolest stane chronickým onemocněním, snižuje kvalitu života jedince. Bakalářská práce ,,Kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) u pacientů s fantomovou postamputační bolestí" je rozdělena na dvě části. Teoretická část pojednává o bolesti, jejím vzniku, druhu, etice a výzkumu v oblasti bolesti. Dále teoretická část pojednává o amputaci, vzniku a pomoci v sociální sféře člověka. Poslední část teorie se zabývá kvalitou života. V části praktické je vytyčen cíl práce a jsou stanoveny hypotézy, čímž je zahájen vlastní výzkum práce. V kapitole ,,Metodika" je popsán postup výzkumu a použité prostředky k potvrzení nebo vyvrácení uvedeného cíle a stanovených hypotéz. Navazující kapitola ,,Výsledky" obsahuje grafy a tabulky s výslednými hodnotami a jejich slovním popisem. Informace, které byly získány z výzkumu jsou konfrontovány v diskusi. Cílem práce je zjistit, zda fantomová bolest ovlivní kvalitu života pacientů, pokud vznikne (do 1 měsíce po amputaci) nebo vznikne až po několik měsíců po amputaci. A zároveň také zjistit, zda mladší pacienti snášejí fantomovou postamputační bolest lépe. Data od vybraných pacientů byla sebrána metodou dotazování. Pro zjištění cíle byla použita technika standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě podmíněné zdravím (Health Related Quality of Life), který se zabývá 8 doménami. Z výzkumu vyplývá, že osoby nad 65 let věku mají vyšší kvalitu života v doménách SF- sociální funkce, a P-Pain = Bolest. Ve všech ostatních 6 doménách je kvalita života osob mladších 65 let vyšší. Z dalšího výzkumu je zjištěno, že pokud bolest nastoupí později nežli za 1 měsíc od amputace, je kvalita života u takovýchto osob v 7 doménách z celkového počtu 8 domén vyšší, nežli u osob u nichž bolest nastoupila do 1 měsíce po amputaci. Jedinou výjimkou je doména SF - sociální funkce.
|
host ::
RSS.