|
| |
|
|
Design dozimetru
Navrátilová, Sára ; Sládek, Josef (oponent) ; Fridrichová, Eva (vedoucí práce)
Zadáním bakalářské práce je návrh designu dozimetru. Práce se zabývá analýzou současného stavu na trhu. Cílem je vytvoření designérského návrhu, který bude respektovat technické, ergonomické a estetické požadavky zadaného tématu.
|
|
|
Tištěný ozonový dozimetr
Védlová, Petra ; Čeppan, Michal (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o metodách měření ozonu, se zaměřením na metody opto-chemické, kdy je zkoumána barevná změna vzorku. Dále se zabývá barvivy, která jsou citlivá na ozon a jejich kinetikou degradace. V experimentální části je testována kinetika degradace barviva Oranž I, Oranž II a Indigo karmín. Tyto barviva jsou připravená ve formě inkoustu o různém složení. Tyto inkousty jsou aplikovány na odlišné podkladové materiály metodami materiálového tisku, dále pomocí natahovacího pravítka dle Bakera a v závěru metodou sítotisku. Jsou zde také zhodnoceny vlastnosti vzorků i faktory ovlivňující jejich degradaci.
|
|
|
Methods of radioactive radiation measurement
Šugra, Marián ; Sekora, Jiří (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
This thesis includes a survey of radiation measurement. It describes principle of methodes for it´s measuring with their principle together. Fixates at methods uses on medical workstations. A general nucleus of this thesis is proposition quantimeter with Geiger Muller´s tube. Contains terms at single quires of quantimeter. This equipment is powered by battery and it is assigned for some medical premises. This device will be signalized overrun beforehand adjusted value.
|
|
|
Vliv jaderné elektrárny z hlediska radiační zátěže
Vániš, Jiří ; Procházka, Zdeněk (oponent) ; Belatka, Martin (vedoucí práce)
Tento text pojednává o problematice ionizujícího záření působícího na pracovníky jaderné elektrárny a na okolní obyvatelstvo. Dále jsou zmíněny limitní dávky ozáření pracovníků v radiačním průmyslu, způsoby jejich ochrany a kontroly absorbované dávky ionizujícího záření. Na závěr jsou zhodnoceny vlivy jaderné elektrárny jako zdroje ionizujícího záření na blízké okolí včetně kontaminace vodních zdrojů a plynných výpustí. Další část se zabývá problematikou uskladnění jaderných odpadů od doby, kdy je palivo vyjmuto z jaderného reaktoru až po jeho trvalé uskladnění.
|
|
|
Zatížení pacientek při mamografických vyšetřeních
Polášková, Markéta ; Sekora, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Karcinom prsu představuje závažný epidemiologický problém, na jehož následky zemře každý rok více než 2 000 českých žen. Mamografický screening je jedním z nejrozšířenějších a nejefektivnějších prostředků pro včasné zjištění tohoto onemocnění, je ale nutno uvážit nezanedbatelné riziko spojené s tímto vyšetřením, při kterém se využívá ionizující rentgenové záření. Předložená diplomová práce se zabývá stanovením dávky, kterou vyšetřovaná tkáň absorbovala. Práce obsahuje postup pro měření průměrné dávky v mléčné žláze pomocí fantomu a jsou zde uvedeny výsledky měření na konvenčním a digitálním mamografu. Dále je zde uveden a vyhodnocen soubor dat s expozičními parametry pořízenými během screeningových vyšetření. Pro stanovení dávky je použita také metoda Monte Carlo, v diplomové práci je uveden stručný úvod k metodě, návrh výpočetního modelu v mamografii a výsledky simulace pro stanovení dávky v materiálu.
|
|
| |
|
|
Měření osobních dávek pacientů v radioterapii mimo centrální svazek ionizujícího záření pomocí elektronického osobního dozimetru
CHYLÍKOVÁ, Renáta
V úvodní části diplomové práce jsem se zaměřila především na historický vznik radioterapie, z čeho vznikla a jak se vyvíjela, protože radioterapie je jeden z nejdůležitějších oborů v medicíně, a to zejména proto, že každý den dochází k ozařování tisíců osob pro různá nádorová i nenádorová onemocnění. Proto jsem se také zaměřila na oblast, kde popisuji ionizující záření. Vzhledem k tomu, že toto záření je nezbytnou součástí při ozařování nádorového onemocnění. S ionizujícím zářením souvisí také radiační ochrana. V této části jsem se zaměřila na historický přehled vzniku radiační ochrany a část jsem věnovala principům a veličinám v této oblasti. Dále jsem vybrala z české legislativy zákony, vyhlášky a nařízení vlády, kde jsou definována různá opatření, která právně ošetřují tuto problematiku. Z radiační ochrany vychází i monitorování pacientů, pracoviště a personálu. To vše je spjato s měřením a vyhodnocením obdržených osobních dávek. Zde se dostávám do oblasti dozimetrie, kdy jsem v práci popsala různé dozimetry, které se v praxi používají. Cílem této diplomové práce je měření osobních dávek pacientů při ozařování hlavy a krku pomocí elektronického osobního dozimetru na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Vycházela jsem z hypotézy, zda dávky ozařování, jež dostávají pacienti s nádory hlavy a krku mimo primární svazek záření jsou nezanedbatelné. Ve své práci jsem využila všech dostupných zdrojů, jak zahraniční literatury, tak i české literatury pro teoretickou část. V praktické části jsem využila metodu číselné statistiky, tedy kvantitativní metody. Výzkumná část práce probíhala na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Ozařování pacientů s nálezy v oblasti hlavy a krku probíhalo na lineárním urychlovači. Každý pacient měl vyrobenou masku, na kterou se v době ozařování, připnul osobní elektronický dozimetr. Pomocí tohoto dozimetru se následně zjistily obdržené dávky mimo centrální svazek záření. Z naměřených hodnot se poté provádělo vyhodnocení pomocí vzorců. Pacienti, kteří podstoupí onkologickou léčbu, dostávají poměrně vysoké dávky záření, proto se mým hlavním úkolem stalo měření osobních dávkových ekvivalentů na referenčním místě. Při porovnávání procentuálního zastoupení počtu vyšetření s webovým portálem Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice bylo zjištěno, že ozařování v oblasti krku je více než ozařování v oblasti hlavy. Celkové hodnoty osobních dávkových ekvivalentů jsou u každého pacienta poměrně vysoké, ale jelikož se jedná o léčebný proces, tak tyto limity nepodléhají limitům ozáření. Při porovnávání ozařovaných oblastí je patrné, že ozařování v oblasti krku má malé hodnoty osobních dávkových ekvivalentů na 1Gy oproti ozařování hlavy.
|
|
|
Měření absorbance moči při indikaci Mn2+
KONEČNÝ, Jan
Měření absorbance moči ozářené určitou dávkou ionizujícího záření při indikaci Mn2+ by mělo sloužit ke zjištění dávky ozáření. Tato metoda by mohla přesně a spolehlivě fungovat pouze při homogenním ozáření jedince nebo jako hrubý odhad dávky, kterou jedinec obdržel při radiační havárii a mohla by tak přispět k rychlému roztřídění ozářených osob. Cílem práce je zjistit, zda-li bude ozářená moč s přídavkem roztoku chloridu manganatého měnit svou absorbanci v závislosti na dávce ozáření a jestli ji lze tedy použít jako biologický dozimetr či nikoliv. Hypotéza práce: při vyšších dávkách ionizujícího záření se v moči rozkládají různé sloučeniny. Při použití indikátoru Mn2+ moč mění svou absorbanci. V teoretické části jsem se snažil popsat základní oblasti související s tématem a cílem práce. Tato část je rozdělena na sedm podkapitol: ionizující záření, radiační ochranu, radioterapii, urychlovače částic, spektrofotometrii, vylučování a moč a dozimetrii a její metody.Metodiku práce nelze popsat jednoznačně, během experimentů jsem zkusil uplatnit různé postupy s různými výsledky. Vždy však nejprve došlo k přípravě vzorků moči do zkumavek a k jejich následnému ozáření dávkami 1 ? 25 Gy na lineárním urychlovači Clinac 2100 C/D v nemocnici České Budějovice, a.s. Před každým měřením jsem měl celkem 2 sady zkumavek s dávkami: 0, 1, 2, 3, 5, 7, 10, 15, 20 a 25 Gy. Další postup v laboratoři se již lišil. Při některých pokusech jsem přidával roztok chloridu manganatého do celé sady zkumavek najednou, při jiných zase do každé zkumavky zvlášť. Roztok jsem přidával do ozářené moči v různých koncentracích (od 1M do 5M) a v různém množství (od 1ml do 3ml do zkumavky). Dalším rozdílem bylo použití centrifugy před samotným měřením na spektrofotometru. Zkumavky byly zcentrifugovány zhruba v polovině experimentů, ostatní měření probíhala bez centrifugace. V diskuzi jsem poté navrhl doporučenou metodiku. Doporučuji pouze měření bez centrifugace. Každá kyveta by dle mého názoru měla být měřena co nejdříve po ozáření a s co nejmenším časovým odstupem po přidání roztoku chloridu manganatého. Výsledky práce nejsou jednoznačné, pouze u experimentů prováděných s centrifugací mohu říci, že tato metoda nefunguje u žádné testované koncentrace roztoku chloridu manganatého. Absorbance se u jednotlivých dávek ionizujícího záření nijak neměnila a hodnoty byly stejné při použití 1M, 3M i 5M roztoku MnCl2. Ve výsledných grafech vyšly při všech experimentech v podstatě přímky (podkapitola 3.1). Ve zbylých experimentech prováděných bez centrifugace zkumavek, byly výsledky mnohem zajímavější. U některých experimentů se změřená absorbance s dávkou ionizujícího záření opravdu měnila, takže hypotéza práce byla potvrzena. Avšak rozdíly byly příliš malé na to, aby se pomocí této metody daly spolehlivě určit dávky ozáření. (podkapitola 3.2) Výsledky byly také porovnány s výsledky bakalářské práce Š. Radové, která prováděla velmi podobný experiment, ale s jiným indikátorem ? FeSo4 . 7 H20. Bylo zjištěno, že indikátor FeSo4 . 7 H20 je pro měření dávky ionizujícího záření z moči vhodnější. Na závěr lze tedy říci, že ačkoliv byla hypotéza práce potvrzena, metoda se v praxi použít nedá a ozářená moč s přidaným indikátorem MnCl2 nefunguje jako biologický dozimetr.
|
|
|
Ionizující záření při zkoušení materiálů
VLNA, Zdeněk
Tato bakalářská práce se zabývá využitím ionizujícího záření v technické praxi. Rozebírá různé možnosti rentgenování v závislosti na technických parametrech a použitého izotopu. Obsahuje popis speciálních druhů rentgenových přístrojů, rentgenek a izotopů používaných v praxi a můžeme zde nalézt podrobný postup práce s gammamatem i rentgenovou lampou. V závěru je zmíněna ochrana před ionizujícím zářením a jsou zde uvedeny i snímače ionizujícího záření používané v terénu.
|
host ::
RSS.