|
|
Laserový vysílač s optickým vláknem
Hašek, Jaroslav ; Němeček, Jiří (oponent) ; Wilfert, Otakar (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá komunikací zajištěnou optickými prostředky, která se v současné době uplatňuje hlavně díky vysokým dosažitelným přenosovým rychlostem, spolehlivosti a odolnosti vůči rušení. Hlavní část je věnována optickému vláknu, jeho parametrům a použití v optickém vysílači.
|
|
|
Monochromátor
Křivák, Jiří ; Dobesch, Aleš (oponent) ; Barcík, Peter (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na princip činnosti monochromátoru, konkrétně na monochromátor HRS-2 Jobin Yvon s optickým systémem typu Czerny-Turner. Dále je zde popsán princip činnosti difrakční mřížky, její vlastnosti a konstrukce jednotlivých optických systémů monochromátorů. V práci je navržen vhodný širokospektrální optický zdroj.
|
|
|
Adjustace difraktometru D8 - ADVANCE BRUKER AXS
Černý, Lukáš ; Šrámek, Miroslav (oponent) ; Žák, Roman (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá adjustací difraktometru D8 Advance firmy Bruker AXS. Cílem práce je návrh a konstrukce přípravku, který bude aplikovatelný na stávající zařízení. Účelem navrhovaného zařízení je adjustace Göbelova zrcadla, jehož přesné nastavení je součástí základních servisních operací. Ve svém úvodu se práce zabývá teoretickými principy, na jejichž základě zařízení difraktometru pracuje. Následuje návrh možného řešení zadaného problému, doplněný o konkrétní praktickou realizaci. Tuto realizaci tvoří volba vhodného elektrického pohonu, návrh a výroba ovládací elektroniky a konstrukce mechanického adaptéru, jež umožní kompatibilní a flexibilní spojení navrženého systému se stávajícím zařízením D8 Advance. Všechny výše popsané bloky zařízení jsou doplněny o podrobný popis a technickou dokumentaci, která je součástí příloh.
|
|
| |
|
|
Kompenzace měření reproduktorů na standardní ozvučnici - přepážce
Štěpáník, Jiří ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Kmitočtová charakteristika reproduktoru je jeden ze stěžejních údajů, který je potřeba znát např. při návrhu reproduktorové ozvučnice nebo reproduktorové soustavy. Kmitočtová charakteristika by měla dosahovat co nejvyšší přesnosti s minimem zkreslení. Jak takovéto charakteristiky dosáhnout popisuje norma ČSN EN 60268-5, která uvádí jako jeden ze způsobů použití standardních ozvučnic. Kromě standardní ozvučnice–přepážky mají tyto ozvučnice v normě uvedené korekční křivky pro měřené charakteristiky. To ovšem neznamená, že standardní ozvučnice-přepážka měření nezkresluje. Cílem této práce je analýza zkreslení měření způsobených touto ozvučnicí a dalšími elementy a jejich kompenzace. Práce obsahuje popis určitých částí normy ČSN EN 60268-5 se zaměřením na standardní ozvučnici-přepážku. Zejména na její konstrukci a způsoby měření reproduktorů na ní namontovaných. V rámci práce bylo provedeno několik testovacích měření. Tato měření byla provedena v bezodrazové komoře s reproduktory namontovaným na modulární standardní ozvučnici-přepážce, což je modifikace standardní ozvučnice–přepážky, která je v práci taktéž popsána. Mezi provedená měření patří měření kmitočtových charakteristik v různých vzdálenostech mikrofonu od reproduktoru při různých polohách ozvučnice v bezodrazové komoře. Z testovacích měření vyplývá, že modulární standardní ozvučnice-přepážka i bezodrazová komora způsobují zkreslení měření. V rámci dalších měření je minimalizováno zkreslení bezodrazovou komorou a také zcela odstraněno zkreslení způsobené podstavou modulární standardní ozvučnice–přepážky. V práci je následně uvedena teorie difrakcí zvuku na hranách standardní ozvučnice-přepážky a teorie rozšířené Biot-Tolstoy-Medwinovy metody modelování těchto difrakcí pomocí numerických výpočtů. Na základě těchto poznatků byla provedena v prostředí Matlab softwarová kompenzace zkreslení difrakcemi. Z výsledků kompenzace není zcela jisté, v jakém rozsahu se dá považovat za úspěšnou. Dá se spekulovat o tom, že funguje pouze na určitých kmitočtech. Je nutné ověřit funkčnost této metody kompenzace dalším testovacím měřením.
|
|
|
Justážní kolimátor pro Fluorescenční holografický mikroskop
Hlaváčová, Kateřina ; Jákl, Petr (oponent) ; Dostál, Zbyněk (vedoucí práce)
Pro správné fungován Fluorescenčnho holografického mikroskopu je nutné jeho vhodné seřzen, tedy proveden justáže všech optických komponent, které jsou v něm usazeny. Nejen u tohoto mikroskopu, ale také u Koherenc řzeného holografického mikroskopu, je přesná justáž velice kritickou podmnkou správného zobrazován. Proto je potřeba pro tyto mikroskopy vytvořit justážn kolimátor, pomoc kterého je možno oba přstroje seřdit. V teoretické části práce je zmněna historie vzniku interferenčn a holografické mikroskopie, z jejichž principů flourescenčn holografická mikroskopie vycház. Také je zde sepsáno dosavadn poznán týkajc se kolimátorů využvaných pro vytyčován přmek a jejich využit v praxi. Součást práce je optický návrh kolimátoru, jeho konstrukčn návrh a realizace. Pro použván kolimátoru v praxi byl vytvořen software pro detekci černého záměrného křže. Ten pomáhá při vyhodnocen správnosti seřzen justovaného přstroje. Uvedeny jsou také popisy justáže vlastnho kolimátoru a Flourescenčnho holografického mikroskopu, které jsou nezbytné pro správnou manipulaci a pro využit navrhovaného kolimátoru.
|
|
|
Difrakce na prostorových a/nebo hlubokých objektech
Hrabec, Aleš ; Petráček, Jiří (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Práce je věnována teoretickému studiu průchodu záření difrakčním stínítkem, jehož rozměr ve směru šíření záření je nenulový, tedy průchod záření trojrozměrným otvorem. Bez újmy na obecnosti řešíme problém pouze pro případ válcové dutiny v kovu. Problém evidentně přesahuje standardní skalární teorii difrakce a k jeho řešení přistupujeme pomocí vlnovodné teorie. Na základě principů elektromagnetické teorie nejdříve odvodíme potřebné vztahy pro určení modů na vstupu dutiny. Dále numericky řešíme vlastní šíření záření dutinou, resp. hledáme rozložení záření na konci dutiny. Z toho pomocí diskrétní Fourierovy transformace určíme hledanou intenzitu Fraunhoferovy difrakce, kterou následně porovnáváme s rozložením intenzity záření Fraunhoferovy difrakce na nekonečně tenkém kruhovém otvoru o poloměru zmiňované dutiny. Tímto porovnáním ukážeme, že délka dutiny má zásadní vliv na difrakční obrazec, čímž zároveň ukážeme, že skalární difrakční teorie přestává platit pro popis průchodu koherentního záření dutinami s délkou úměrnou čtverci poloměru. Podobně pro platnost skalární teorie platí nepřímá úměra na vlnové délce interagujícího záření. Na závěr zmíníme existenci tzv. fokusačního režimu, kdy shledáme, že na konci dutiny dochází s rostoucí délkou dutiny k opakovanému přibližně řádovému nárustu intenzity záření na ose symetrie dutiny.
|
|
|
Speciální difraktivní prvky - využití fraktálů
Kala, Miroslav ; Bednář, Josef (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na využití fraktálů v difraktivních optických prvcích. Jsou zde zkoumány vlastnosti difrakčních obrazců, které přísluší jak různým fraktálům, tak i některým jednodušším nefraktálním strukturám. Difrakční obrazce jsou vytvářeny počítačem pomocí programu napsaného v programovacím jazyku Delphi. Dále jsou probrány možnosti využití fraktálů v bezpečnostních optických prvcích (hologramech) a jejich výhody oproti klasickým nefraktálním strukturám.
|
|
| |
|
|
Sítě organika-kov na povrchu grafenu
Kurowská, Anna ; Průša, Stanislav (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Samouspořádání organických molekul je spontánní proces uspořádání molekul a atomů do přesně definovaných supramolekulárních struktur. Pochopení tohoto procesu je klíčem k vytváření struktur s atomární přesností. Práce je zaměřena na supramolekulární strukturu molekul tetrakyanochinodimetanu (TCNQ) a atomů železa na povrchu grafenu narostlého na iridiovém krystalu povrchu roviny (111). K analýze povrchu bylo využito skenovací tunelovací mikroskopie, nízkoenergiové mikroskopie a rentgenové fotoelektronové spektroskopie. Práce představuje postup přípravy kvalitního grafenu na Ir(111) a syntézy sítí Fe-TCNQ o velikostech 20 nm x 20 nm a popisuje jejich strukturní vlastnosti. Identifikovali jsme tři preferenční orientace Fe-TCNQ vůči grafenovému substrátu. Připravené sítě budou použity v následných studiích, jejichž cílem bude využít jejich magnetické vlastnosti.
|
host ::
RSS.