|
|
Globalizace ve světle sociální nauky církve
TŘEŠKOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá fenoménem globalizace, v návaznosti na aspekty jejího vzniku, obsahu, průběhu a možného dalšího vývoje. Předkládá současnou debatu odborníků sociálních vědců a teologických autorit, zejména papeže Benedikta XVI., v nejdůležitějších globálních tématech zůzných oblastí života: politické, ekonomické, sociální, životního prostředí a kulturně-náboženské. Dále práce představuje scénáře budoucího vývoje globalizace, které interpretují veřejnosti současní odborníci. Hlavní akcent je kladen na interpretaci globalizačního procesu "pohledem světa a sociální nauky církve."
|
|
|
Participace v nestátních neziskových organizacích dětí a mládeže
VELÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá participací v nestátních neziskových organizacích dětí a mládeže. Konkrétně je zaměřena na možnosti a uplatňování participace ve dvou největších občanských sdruženích v České republice - v Junáku a Pionýru. V první části práce je vysvětlen pojem participace, objasněna její východiska, ze kterých čerpá a o která se opírá. Je zde uvedeno základní dělení participace a zmíněna potřeba výchovy jedince ke každodenní participaci. Součástí zkoumané problematiky je neziskový sektor, a proto se druhá část práce zabývá charakteristikou nestátních neziskových organizací a nastiňuje možnosti využití participace v této oblasti. O možnostech a realizaci participace v Junáku a Pionýru pojednává třetí část práce. Na základě analýzy vybraných dokumentů obou organizací je zkoumání zaměřeno na fenomén participace v základních jednotkách těchto organizací a jejich participace na životě společnosti. Zjištěné poznatky jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány.
|
|
|
Napětí ve vztahu mezi kapitalismem a demokracií
Brabec, Martin
V článku rozebírám rysy, které způsobují napětí mezi demokracií a kapitalismem. Nejprve ukazuji rozpory mezi osobními a vlastnickými právy a způsob, jak v dějinách docházelo k jejich smiřování. Poté se věnuji otázce, jak v kapitalismu pronikají mocenské vztahy do rozmanitých sociálních oblastech, kde vytlačují demokratické rozhodování. V kapitalismu tak vznikají oblasti, kde moc nemusí skládat účty, kde hlas lidu nemá žádné zastoupení, přestože se zde rozhoduje o jeho osudu.
|
|
|
Cesta k nezávislosti a demokratizaci v Keni a vývoj ve 21. století
Dejmková, Kamila ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat, jakým způsobem získala Keňa nezávislost, jak probíhal proces demokratizace a jaký je vývoj ve 21. století. Důvodem zaměření práce na Keňu je, že je to země, o kterou se zajímám a chci o ni získat nové informace. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola podává informace o současné ekonomické, geografické, demografické a politické situaci v zemi. Druhá kapitola je zaměřena na historický vývoj do roku 1944. Zahrnuje popis nejstarších obyvatel země, původních obyvatel země, osadníků a kolonizátorů. Rok 1944 je vybrán záměrně, je to rok, kdy byl první Keňan zvolen do Národního Shromáždění. Třetí kapitola pojednává o situaci v zemi do roku 1963, tehdy byla zemi přiznána nezávislost. V této kapitole se zabývám povstáním Mau -- Mau, kongresy na kterých byla projednávána ústava nezávislé země, důležitými osobnostmi získání nezávislosti -- prvním a druhým prezidentem Jomo Kennyatou a Danielem arapem Moiem. Čtvrtá kapitola podává informace o procesu demokratizace. Zde popisuji, jak probíhal proces demokratizace v Keni a co vše se v zemi událo od získání nezávislosti. Pátá kapitola hledá odpovědi na otázky, proč nemůžeme říci, že je Keňa demokratickým státem. Popisuji zde pojem tribalismu, který má zásadní vliv na dění v zemi. Příslušníci daného národa jsou loajální svému etniku v jakémkoli případě, a proto není možné, aby se v zemi rozvinula demokracie v pravém slova smyslu.
|
|
|
Mezi demokracií a autoritarismem? Politický vývoj v Rusku v letech 2000-2012
Anissimov, Roman ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Gutsul, Yulia (oponent)
Práce je věnována vývoji de facto nového politického systému v Rusku po nástupu V.V. Putina a zabývá se hodnocením jeho demokratičnosti. I když se ústavní rámec dřívejšího politického systému (1991-2000) změnil jenom malo, došlo však k rozsáhlému "přebudování vztahů" mezi institucemi výkonné, zákonodarné, soudní moci; byla přehodnocena politika centra ve vztahu k regionům a stranický systém nabyl jiné podoby. Cílem práce je zanalýzovat vývoj ruského politického systému v letech 2000 až 2012 a konkrétně sedmi jeho složek: (výkonné, zákonodarné a soudní moci, volebního systému, stranického systému, místní samosprávy a roli nepolitických akterů) a zhodnotit zda se jedná o hybridní demokratický systém nebo o politický systém autoritářské povahy. V práci se klade důraz na posouzení rozdílů mezi zákonným rámcem uskutečněných politických reforem a jejich skutečným dopadem na fungování politického systému jako celku. Oficiálně Rusko i dodnes má ústavně zakotvené demokratické státní úspořádání, ovšem jeho skutečná demokratičnost je částo zpochybňována, vzhledem k výskytu v systému prvků zjevně odporujících tradičnímu pojetí demokratického vládnutí. Kromě toho, v práci jsou hodnoceny předpoklady ruského politického systému pro úspěšný přechod k plnohodnotné demokracii. V textu se pomocí jednotlivých konceptů rozebírají specifika fungování politického systému Ruska s příhlédnutím k obecným demokratickým standardům.
|
|
|
Analýza a interpretace osobnosti Edvarda Beneše
ŠUTIĆOVÁ, Kristýna
Tato práce analyzuje a interpretuje činy významné osobnosti českých dějin první poloviny 20. století Edvarda Beneše. Klade důraz na důležité dějinné události, kterých se tato významná, ale rozporuplně hodnocená osobnost účastnila. Dále se zaměřuje na psychologický rozbor Edvarda Beneše. Popisuje tuto osobnost nejen z pohledu veřejných politických činů, ale i života soukromého. Zároveň se snaží nastínit vzájemné působení těchto dvou důležitých vlivů na jeho osobnost. Hypotézy ověřené v této práci se dají využít v pedagogické praxi při vysvětlování rozhodnutí a činů této osobnosti, které zásadně ovlivnily průběh nejdůležitějších událostí v dějinách Československa první poloviny 20. století.
|
|
|
Modelování rozhodovacích sítí
Šilar, Pavel ; Burian, Jan (vedoucí práce) ; Šalamon, Tomáš (oponent)
Delegativní demokracie je novým konceptem demokratické vlády. Je postulována jako nový systém skutečné důvěry mezi lidmi. Vychází z principů demokracie přímé a zavádí jen minimální formu zastupitelství, kdy volič může delegovat svůj hlas delegátovi. Delegativní demokracie je založena na otevřenosti, informovanosti a důvěře. Existuje ale jen jako koncept a pro reálné využití musí reflektovat vznesenou kritiku, která zdůrazňuje vysoké náklady, hrozbu populismu a korupce a celkovou složitost. Pro ověření platnosti předpokladů delegativní demokracie je zvolena výzkumná metoda multiagentního modelování, která je vhodná pro studium sociálních fenoménů jako je demokratické rozhodování. Multiagentní modely využívají nový typ umělé inteligence -- dynamický systém složený z jednotlivých autonomních prvků, agentů, kteří vzájemně interagují v prostředí. Pro návrh multiagentního modelu je využita univerzální metodologie Agentology určená pro návrh multiagentních modelů. Tato metodologie představuje sadu kroků od úvodní analýzy, přes konceptuální a technologický návrh, až k samotnému vývoji ověření platnosti modelu. Z dat získaných z multiagentního modelu vyplývá závěr, že pro menší kooperativní systém je delegativní demokracie méně efektivní než demokracie přímá. Pro vyšší hodnoty podílu delegujících tato efektivita dále klesá. Tento výstup je založen na vstupních parametrech modelu, kde byla potvrzena relevance parametru pro počet delegujících ale nedůležitost parametru počet voličů. Model má tedy základní vypovídající hodnotu a je otevřen dalším možným rozšířením a doplněním.
|
|
|
Masarykova kritika demokracie
BERGEROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Tomáše Garrigua Masaryka a jeho vztahem k demokracii do období první světové války. Nejprve bude představen Masarykův život a jeho cesta ke vzdělání. Práce se bude zabývat jeho politickým působením a názory na tehdejší parlamentní zřízení. Bude zde popisovat Masarykův vztah k českému národu. Podstatnou částí práce bude analýza Masarykových děl a názorů na demokracii v období před první světovou válkou. Pokusíme se odhalit, jestli byl Tomáš Garrigue Masaryk vždy pouze zastáncem demokracie, co na ní kritizoval a jaké k ní choval výhrady. Bude vysvětlen Masarykův názor na humanitu, mravnost a náboženství. Bakalářská práce bude v příloze doložena fotografiemi.
|
|
|
Iniciativa D.O.S.T. jako radikálně konzervativní výzva současnosti
Kříhová, Dominika ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dlouhý, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu iniciativy D.O.S.T., v současnosti jednoho z nejvýznamnějších uskupení české krajní pravice. D.O.S.T. přichází s radikálně konzervativní kritikou současného pojetí a směřování demokracie, přesto se jí podařilo oslovit i vlivné sympatizanty z řad legitimně přijímaných politických stran a významné osobnosti veřejného života. Práce vychází z předpokladu, že hlavním důvodem této skutečnosti je, že iniciativa přesto, že je krajně pravicovým subjektem, upozorňuje i na reálné deficity demokracie. Proto je možné ji vnímat jako výzvu současnosti. Cílem práce je proto tuto výzvu kriticky analyzovat, prostřednictvím zasazení iniciativy D.O.S.T. do všech relevantních souvislostí. Práce se proto zabývá nejprve myšlenkovými a politickými kořeny jejích zakladatelů v krajně pravicovém subjektu Právo a Spravedlnost. Poté analyzuje samotnou iniciativu, její manifest, aktivity, hlavní problematizovaná témata a napojení na další politické síly. V závěru pak uvažuje perspektivy možné geneze nové politické strany vzešlé z iniciativy D.O.S.T.
|
|
|
Sociální mobilita konkrétní kolektivity
Kročáková, Eliška ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
V bakalářské práci na téma "Sociální mobilita konkrétní kolektivity" rozebírám především problematiku sociální mobility. V teoretické části se zabývám sociální stratifikací, která se sociální mobilitou velmi úzce souvisí. Bez jejího objasnění by mé další zabývání se sociální mobilitou nebylo zcela zřetelné. Dále je definováno základní názvosloví a vztah hlavní problematiky k demokratickému režimu. Praktická část se věnuje konkrétnímu výzkumu existence sociální mobility ve vybrané kolektivitě. Jako výzkumná metoda bylo použito dotazníkového šetření.
|
host ::
RSS.