|
|
Fiskální konsolidace v České republice v letech 2002-2012
Zmítko, Milan ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analyzovat návrhy fiskálních konsolidací v ČR a jejich následnou realizaci v letech 2002 až 2012. Práce se bude snažit odpovědět na otázku, zda byly návrhy fiskálních konsolidací sestaveny v souladu se závěry výzkumu v této oblasti a zda byly úspěšné ve smyslu snížení deficitu veřejných rozpočtů a veřejného dluhu. V první části představíme přehled dosavadních empirických studií a z nich vyplývajících doporučení pro provedení fiskální konsolidace. Následně je diskutován teoretický základ v podobě keynesiánských a tzv. ne-keynesiánských (expansionary fiscal consolidation hypothesis) efektů fiskální konsolidace na ekonomiku. Druhá část práce obsahuje samotnou analýzu návrhů a realizace fiskálních konsolidací v České republice, s důrazem na vývoj deficitů veřejných rozpočtů a dynamiku veřejného dluhu. Práce používá tzv. narrative approach, který se vyznačuje studiem veřejně dostupných dokumentů z archivu Ministerstva financí České republiky, Parlamentu České republiky a České národní banky. V práci docházíme k závěru, že ani jedna fiskální konsolidace nebyla úspěšná ve smyslu snížení deficitu veřejných rozpočtů a veřejného dluhu.
|
|
|
Dopady krize v EU v závislosti na plnění Maastrichtských kritérií
Koutňák, Michal ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Vrňáková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje, zda vývoj plnění maastrichtských kritérií mezi lety 1997 a 2007 ovlivnil průběh světové finanční krize v letech 2008 až 2011 v zemích Evropské unie. Státy jsou rozděleny do čtyř logických celků - původní členové eurozóny, rozšíření eurozóny, země s trvalou výjimkou na zavedení eura a ostatní země Evropské unie. V první části je analyzováno, jak a které státy plnily maastrichtská kritéria do začátku světové finanční krize. Ve druhé části je rozebráno, jak se změnilo plnění daných kritérií po vypuknutí krize a jak se změnila nezaměstnanost a tempo růstu reálného HDP. Cíl mé práce je zjistit, zda existuje souvislost mezi plněním maastrichtských kritérií před krizí a důsledky krize na dané státy. V závěru práce je shrnuto, čím se určité skupiny států od sebe odlišovaly podle toho, jak plnily maastrichtská kritéria a jak reagovaly jejich ekonomiky na krizi.
|
|
|
Pakt stability a růstu EU
Vlček, Jakub ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Práce popisuje Paktem stability a růstu tak, jak se vyvíjel v čase. V úvodu je sledován vývoj utváření Hospodářské a měnové unie, aby bylo zřejmé historické pozadí při postupném směřování k Paktu stability a růstu. Vývoj je popsán od článku 104c Smlouvy o založení ES, přes německý návrh Paktu stability po konečné schválení Paktu stability a růstu díky kompromisu mezi německým a francouzským návrhem. Následné nedodržování Paktu stability a růstu Německem a Francií vedlo k jeho reformě, na což je kladen důraz.
|
|
|
Zhodnocení připravenosti ČR na přijetí společné měny
Jirkovská, Jana ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zhodnocení připravenosti České republiky na přijetí společné měny. Připravenost hodnotím jednak podle konvergenčních kritérií, ale také podle stupně reálné konvergence. V rámci konvergenčních kitérií se podrobněji zabývám stavem veřejných financí a nutností provádění reforem. Reálnou konvergenci hodnotím podle výše HDP/osobu, pružnosti trhu práce, konkurenceschopnosti a otevřenosti ekonomiky. V závěru se zabývám posledním vývojem EU a především eurozóny a snažím se odhadnout, jaký vliv budou mít současné události na budoucnost EU.
|
|
|
Způsobuje korupce deficity veřejných financí?
Turko, Dominik ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Skopeček, Jan (oponent)
Na základě panelových dat z roku 2005 až 2009 všech 27 států EU je testováno, zda korupce způsobuje deficity veřejných financí. Jako hlavní míru korupce je použit ukazatel control of corruption, který je součástí WGI (World Governance Indicators) a je každoročně sestavován organizacemi Skupiny Světové banky. Korupce se projeví na deficitu skrze snížené daňové příjmy, jako důsledku sníženého růstu a zvýšené výdaje, dané neefektivností veřejných investic (Kaufmann, 2010). Na základě modelu s fixními efekty se podařilo hypotézu potvrdit, zlepšení ukazatele control of corruption o jednotku znamená snížení deficitu veřejných financí ve vztahu k HDP o 4 p. b. Také se podařilo potvrdit hypotézu, že velikost zásahů státu do ekonomiky má negativní vliv na deficit. Zvýšení velikosti státu, jakožto podílu státních výdajů na HDP o 1 p. b., vede ke zvýšení deficitu o 0,26 p. b. Členství v EMU zvyšuje deficity o 2 p. b. Ekonomická svoboda zprvu snižuje deficity a posléze je zvyšuje.
|
|
|
Cíle a výsledky reformy veřejných financí v České republice 2007-2010 v oblasti daňové
Zadáková, Klára ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Schvábová, Andrea (oponent)
Náplní této práce je zhodnotit cíle reformy veřejných financí v letech 2007 -- 2010, převážně v daňové oblasti. Hlavním cílem reformy bylo snížení deficitu veřejných financí, snížení vládního dluhu a také administrativních nákladů spojených s výběrem daně vznikajících na straně poplatníka i státu. Nejvýznamnější změny byly aplikovány v rámci daně z příjmů fyzických osob, proto této dani věnuji největší pozornost. V rámci reformy veřejných financí také probíhají změny v daňovém systému. Jedná se o nový zákon o daních z příjmů, nový daňový řád a vytvoření jednotného inkasního místa. Všechny tyto úpravy mají vést ke zjednodušení legislativy a správy daní a tím tak ke snížení administrativních nákladů. Při hodnocení naplnění cílů jsem porovnávala stanovené cíle a skutečné dopady a došla k závěru, že cíle se naplnit nepodařilo. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že plnění cílů reformy bylo a je do značné míry ovlivněno dopady ekonomické krize a také nestabilním politickým prostředím.
|
|
|
Pakt stability a růstu a jeho transformace
Pometlová, Marta ; Jakš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konečný, Čestmír (oponent)
Práce se zabývá Paktem stability a růstu, sleduje jeho vývoj v čase a popisuje jeho kladné a stinné stránky. V úvodu práce je popsán postup při vytváření Hospodářské a měnové unie tak, aby bylo zřejmé pozadí při postupném směřování k Paktu stability a růstu. Vývoj Paktu je sledován od ustanovení článku 104c SES, přes německý návrh na Pakt stability a samotný Pakt stability a růstu. Důraz je kladen na popis situace v členských zemích EU, která vedla k reformě Paktu. V závěru se objevuje zmínka o významu Paktu pro Českou republiku po jejím přistoupení k EU a zejména pak po jejím budoucím přijetí eura.
|
host ::
RSS.