Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí15 - 24  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení pro sledování lesních ploch v Česku
Musilová, Romana ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení pro sledování lesních ploch v Česku Abstrakt Zkoumání lesních ploch pomocí dat dálkového průzkumu Země se v současné době stále rozvíjí. Tato práce je zaměřena na zhodnocení možností užití dat vysokého časového rozlišení z družice ENVISAT, konkrétně ze senzorů MERIS a AATSR. Nejdříve byla určena dvě modelová území, a to Krkonoše a oblast Železných hor a Žďárských vrchů. Vybraná data byla nejdříve předzpracována, následně byly vypočítány vegetační indexy, které byly využity pro popis chování lesních porostů během vegetačního cyklu, posouzení jejich zdravotního stavu a hodnocení vlhkostních poměrů s využitím dat AATSR. Další část práce se zabývala návrhem vlastního jednoduchého algoritmu, jež by umožnil zvýraznit lesní plochy na snímcích MERIS. Na závěr jsem provedla srovnání využití jednotlivých vybraných indexů pro monitoring lesních ploch uvedeného typu dat. Klíčová slova: DPZ, lesní plochy, MERIS, AATSR, Envisat
Stanovení rozsahu sněhové pokrývky z radarových dat
Součková, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o mapování sněhové pokrývky z časové řady snímků SAR ze senzorů ENVISAT ASAR a TerraSAR-X. Metodika je založena na tzv. Naglerově algoritmu, který pracuje na bázi změny absorpce radarového signálu vlivem obsahu vody v kapalném stavu ve sněhové pokrývce. Podle zvolené prahové hodnoty je pak snímek klasifikován na oblasti s tajícím sněhem a bez něj. Výsledky jsou porovnány s mapami sněhové pokrývky z optických dat MODIS a s daty z meteorologických stanic ČHMÚ. Hlavními cíli práce je nalézt nejvhodnější dobu pro pořízení referenčního snímku, zjistit změnu prahové hodnoty vzhledem k výběru referenčního snímku, v závislosti na typu krajinného krytu. Posledním úkolem je vyzkoušení stejného postupu na datech o kratší vlnové délce. Získané poznatky budou použity pro úpravu metodiky mapování sněhové pokrývky ze SAR dat na území ČR.
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení k určení spektrálních vlastností vegetace
Malíková, Lucie ; Langhammer, Jakub (oponent) ; Štych, Přemysl (vedoucí práce)
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení k určení spektrálních vlastností vegetace Abstrakt V této práci jsou zkoumány možnosti využití multitemporálních dat MERIS pro průběžné sledování spektrálních vlastností vegetace. Současně je navržen metodický postup pro zpracování těchto dat a pro kontinuální sledování spektrálních vlastností krajinných prvků. Z výsledků dílčích analýz je v závěru práce vytvořena databáze vegetačního pokryvu ČR pro rok 2009. V práci je využito klasifikace LSU (Linear spectral unmixing) i prahování histogramu vegetačních indexů. Je vytvořen obecný rozhodovací algoritmus pro klasifikaci vegetační složky krajiny a stanoveny konkrétní prahové hodnoty vegetačních indexů pro rok 2009. Výsledkem práce je databáze vegetačního pokryvu ČR za rok 2009 s celkovou přesností 63,35 %. Přesnost klasifikace lesních ploch dosahuje dokonce přes 80 %. Klíčová slova: DPZ, MERIS, vegetace, spektrální odrazivost, LSU, BEAM
Od stabilního katastru ke dronům a zpět
MIKULOVÁ, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání vývoje vybrané krajiny v čase od Stabilního katastru po současnost. Možnost využití moderní techniky pro identifikaci mokřadů a mapování meliorací. Jako zájmové území byly vybrány dvě lokality v katastrálním území obce Dříteň v Jihočeském kraji. V praktické části došlo ke shromáždění dostupných mapových podkladů a k jejich vyhodnocení. V závěru práce došlo k porovnání mapových podkladů s údaji získanými dálkovým průzkumem Země.
Současný stav a trendy vývoje používání dálkového průzkumu země pro potřeby forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina ; Janata, Přemysl
Tématem tohoto příspěvku je poukázat na možnosti využití bezpilotních letounů (UAV - Unmanned Aerial Vehicle) pro potřeby soudních znalců pracujících v oboru FEld. Různá pracoviště DPZ (Česká geologická služba, ÚHÚL a jiná) získávají aktuální obrazová data našeho území z družic a současně mohou pracovat i s leteckými snímky a lidarovými daty získanými ze společného projektu Ministerstva zemědělství, Ministerstva obrany a Českého zeměměřičského ústavu (ČÚZK) v rámci kterého se provádí pravidelné snímkování (skenování) České republiky nyní v dvouletých cyklech. Případně mají tato pracoviště DPZ k dispozici dostatek finančních prostředků na zaplacení subjektu s letovým parkem, který nafotografuje vyžádané objekty a dodá aktuální obrazová data. Prostředí iniciující zadávání znaleckých posudků nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k zajištění zhotovení leteckých snímků zkoumaných lokalit či objektů klasickými metodami za použití letounů. Soudní znalci jsou tudíž odkázáni na ČÚZK, který jediný ze zapojených subjektů do projektu snímkování ČR je oprávněn poskytovat aktuální data, jsou-li tato k dispozici. Dálkově ovládané bezpilotní letouny mohou mimo jiné sloužit jako nosiče přístrojů snímající zemský povrch. Provozní a finanční nároky jsou však mnohonásobně nižší v porovnání s klasickými letouny. Ústav geoinformačních technologií Mendelovy univerzity v Brně disponuje multirotorovým bezpilotním letounem, který je přizpůsoben k získávání dat DPZ ve viditelném a blízkém infračerveném elektromagnetickém spektru.
Hodnocení úspěšnosti obnovy lesních porostů prostřednictvím dat pořízených bezpilotním letounem
Driml, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá hodnocením úspěšnosti obnovy lesního porostu na zájmové ploše ve Vojenském újezdu Březina. V úvahu jsou brána hodnotící kritéria spadající do možností dat takto pořízených. Hodnocení je zaměřeno především na rovnoměrné rozmístění stromků. Nejprve jsou uvedeny základy k bezpilotním letounům a získávání dat pomocí bezpilotních letounů. Poté je představeno jejich hlavní využití v lesnictví, nashromážděná data a charakteristiky týkající se zájmové plochy a tématu práce. Dále jsou data zpracována, analyzována a představeny výsledky.
Geografický informační systém Grass a jeho využití pro vizualizaci dat - metodická příručka
VAŠKOVÁ, Jiřina
Diplomová práce se zabývá obecnou problematikou geografického informačního systému GRASS, šířeného pod licencí GNU GPL. Seznamuje se systémem samotným a jeho možnostmi, dále přibližuje terminologii používanou ve vědním odvětví Geografie. Současně se jedná o jednoduchou metodickou příručku pro výuku GIS.
Vyhotovení stručného návodu pro software Leica ERDAS IMAGINE v 9.1 s přihlédnutím jeho aplikace pro potřeby výuky KPÚ
KOTLABOVÁ, Soňa
Cílem diplomové práce je seznámení se s prostředím a zpracováním dat v programu ERDAS IMAGINE a na základě dosažených znalostí vyhotovit stručný návod, který bude využitelný pro potřeby výuky. Prví část práce se zabývá dálkovým průzkumem Země (DPZ), jeho metodami, výstupními daty a pořizováním těchto dat. Druhou částí je samotný návod. V návodu jsou obsaženy základní funkce programu,jako je nastavení, popis jednotlivých menu, základní tvorba a úprava dat a jejich následný výstup. Práce obsahuje velké množství obrazových dat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí15 - 24  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.