|
|
Analýza využitelnosti družicových dat pro monitoring pohybu skalních ledovců
Palúchová, Miroslava ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza využitelnosti družicových dat pro monitoring pohybu skalních ledovců Abstrakt Skalní ledovce jsou typickým povrchovým tvarem periglaciálního prostředí velehor. Pohyb aktivních skalních ledovců a změny v jeho rychlosti jsou důležitým indikátorem změn klimatu. V případě nestability mohou skalní ledovce představovat ohrožení pro antropogenní objekty a/nebo obydlené oblasti. Předkládaná práce se zabývá otázkou monitoringu pohybu skalních ledovců s využitím družicových dat. Představuje a popisuje dvě základní metody pro detekci a měření pohybu povrchových tvarů reliéfu na optických a radarových snímcích. Těmito metodami jsou ztotožnění obrazu a diferenční radarová interferometrie. Cílem práce je hodnocení využitelnosti daných metod ve výzkumu pohybu skalních ledovců. Práce poskytuje přehled existujících družicových dat a také rozbor jejich vhodnosti pro analýzu v závislosti na rychlosti pohybu skalních ledovců. Klíčová slova: dálkový průzkum, monitoring pohybu, skalní ledovce, ztotožnění obrazu, DInSAR
|
|
|
Mapování starých zátěží na území ČR s využitím GIS
Vacířová, Anna ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Práce se zaměřuje na možnosti mapování starých ekologických zátěží na území České republiky pomocí dálkového průzkumu Země. Důvodem je možnost kontaminace okolního prostředí nejrůznějšími látkami, které mohou poškozovat zdraví obyvatel. Hlavní pozornost je zaměřena na metody v projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst, jelikož je to hlavní projekt probíhající v České republice, který se této problematice věnuje. Dále také práce shrnuje historické pozadí mapování kontaminovaných míst v České republice, a jeho existující databáze. Další část se věnuje situaci ohledně mapování v zahraničí, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Je zde znázorněno, jaké mapové výstupy lze pro určitou lokalitu získat na základě pořízených dat. Klíčová slova: Stará ekologická zátěž, NIKM, SEKM, DPZ, kontaminovaná místa, GIS
|
|
|
Klasifikace silniční sítě z dat leteckého laserového skenování a optických dat DPZ vysokého rozlišení
Kuchařová, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Klasifikace silniční sítě z dat leteckého laserového skenování a optických dat DPZ vysokého rozlišení Abstrakt Objektová klasifikace krajinného pokryvu je v současné době jedním ze způsobů zpracování dat dálkového průzkumu Země. Klasifikace pouze silniční sítě je specifická, protože je pokryta antropogenním materiálem a má jiné vlastnosti než ostatní prvky krajiny. Tato práce se zabývá možností využití kombinace dat z leteckého laserového skenování a optických dat vysokého rozlišení pro detekci silniční sítě v dané lokalitě. Předpokladem je, že použití dvou různých typů dat by mohlo poskytnout kvalitnější výsledky, jelikož data z leteckého laserového skenování přinášejí velmi přesnou informaci o poloze a výšce bodu, zatímco družicová data velmi vysokého rozlišení reprezentují skutečnou krajinu. Hledání vhodných příznaků a klasifikačních pravidel pro jednoznačné určení silniční sítě je jedním z cílů práce. Důležité bude také vhodné nastavení parametrů segmentace, která je nedílnou součástí objektové klasifikace obrazu. Dalším z cílů je ověření přenositelnosti klasifikační báze na jiné území. Výsledky by měly dát odpověď na to, zda vytvořený postup je možné aplikovat i nad jinou lokalitou, a také, zda využití dvou typů dat může přinést kvalitnější výsledky. Testované oblasti se nacházejí v České republice a...
|
|
|
Rozpoznávání a klasifikace polygonálních struktur mrazových klínů z dat DPZ
Kříž, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Rozpoznávání a klasifikace polygonálních struktur mrazových klínů z dat DPZ Abstrakt Hlavním cílem práce je ověření možnosti použití objektové klasifikace při identifikaci polygonálních struktur mrazových klínů a nalezení obecné metodiky klasifikace. V práci je porovnáván objektový přístup s přístupem pixelovým. V práci byly připraveny klasifikační báze OBIA pro tři snímky senzoru HiRISE z lokalit polygonálních struktur na Marsu a byl vytvořen obecný postup pro tvorbu takovýchto klasifikačních bází. Jako referenční data jsou použity polygony manuálně vektorizované podle postupů běžných v geomorfologickém výzkumu. V případě všech tří lokalit byl výsledek objektové klasifikace přesnější oproti pixelové klasifikaci, která poskytla relevantní výsledky pouze v případě jedné lokality. Dalším cílem práce je automatizace procesu získání informace o morfometrických charakteristikách polygonů a následná klasifikace polygonů podle těchto charakteristik. V rámci této automatizace byly navrženy postupy tvorby polygonové sítě a stanoveny doporučené parametry algoritmů, z kterých se postup skládá. Tyto postupy byly realizovány díky vytvořeným nástrojům ("toolboxům") pro software ArcGIS, které jsou jedním z výstupů této práce. Klíčová slova: strukturní půdy, mrazové polygony, DPZ, OBIA, HiRISE
|
|
|
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení pro sledování lesních ploch v Česku
Musilová, Romana ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení pro sledování lesních ploch v Česku Abstrakt Zkoumání lesních ploch pomocí dat dálkového průzkumu Země se v současné době stále rozvíjí. Tato práce je zaměřena na zhodnocení možností užití dat vysokého časového rozlišení z družice ENVISAT, konkrétně ze senzorů MERIS a AATSR. Nejdříve byla určena dvě modelová území, a to Krkonoše a oblast Železných hor a Žďárských vrchů. Vybraná data byla nejdříve předzpracována, následně byly vypočítány vegetační indexy, které byly využity pro popis chování lesních porostů během vegetačního cyklu, posouzení jejich zdravotního stavu a hodnocení vlhkostních poměrů s využitím dat AATSR. Další část práce se zabývala návrhem vlastního jednoduchého algoritmu, jež by umožnil zvýraznit lesní plochy na snímcích MERIS. Na závěr jsem provedla srovnání využití jednotlivých vybraných indexů pro monitoring lesních ploch uvedeného typu dat. Klíčová slova: DPZ, lesní plochy, MERIS, AATSR, Envisat
|
|
|
Stanovení rozsahu sněhové pokrývky z radarových dat
Součková, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o mapování sněhové pokrývky z časové řady snímků SAR ze senzorů ENVISAT ASAR a TerraSAR-X. Metodika je založena na tzv. Naglerově algoritmu, který pracuje na bázi změny absorpce radarového signálu vlivem obsahu vody v kapalném stavu ve sněhové pokrývce. Podle zvolené prahové hodnoty je pak snímek klasifikován na oblasti s tajícím sněhem a bez něj. Výsledky jsou porovnány s mapami sněhové pokrývky z optických dat MODIS a s daty z meteorologických stanic ČHMÚ. Hlavními cíli práce je nalézt nejvhodnější dobu pro pořízení referenčního snímku, zjistit změnu prahové hodnoty vzhledem k výběru referenčního snímku, v závislosti na typu krajinného krytu. Posledním úkolem je vyzkoušení stejného postupu na datech o kratší vlnové délce. Získané poznatky budou použity pro úpravu metodiky mapování sněhové pokrývky ze SAR dat na území ČR.
|
|
|
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení k určení spektrálních vlastností vegetace
Malíková, Lucie ; Langhammer, Jakub (oponent) ; Štych, Přemysl (vedoucí práce)
Využití družicových dat vysokého časového rozlišení k určení spektrálních vlastností vegetace Abstrakt V této práci jsou zkoumány možnosti využití multitemporálních dat MERIS pro průběžné sledování spektrálních vlastností vegetace. Současně je navržen metodický postup pro zpracování těchto dat a pro kontinuální sledování spektrálních vlastností krajinných prvků. Z výsledků dílčích analýz je v závěru práce vytvořena databáze vegetačního pokryvu ČR pro rok 2009. V práci je využito klasifikace LSU (Linear spectral unmixing) i prahování histogramu vegetačních indexů. Je vytvořen obecný rozhodovací algoritmus pro klasifikaci vegetační složky krajiny a stanoveny konkrétní prahové hodnoty vegetačních indexů pro rok 2009. Výsledkem práce je databáze vegetačního pokryvu ČR za rok 2009 s celkovou přesností 63,35 %. Přesnost klasifikace lesních ploch dosahuje dokonce přes 80 %. Klíčová slova: DPZ, MERIS, vegetace, spektrální odrazivost, LSU, BEAM
|
|
|
Od stabilního katastru ke dronům a zpět
MIKULOVÁ, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání vývoje vybrané krajiny v čase od Stabilního katastru po současnost. Možnost využití moderní techniky pro identifikaci mokřadů a mapování meliorací. Jako zájmové území byly vybrány dvě lokality v katastrálním území obce Dříteň v Jihočeském kraji. V praktické části došlo ke shromáždění dostupných mapových podkladů a k jejich vyhodnocení. V závěru práce došlo k porovnání mapových podkladů s údaji získanými dálkovým průzkumem Země.
|
|
|
Současný stav a trendy vývoje používání dálkového průzkumu země pro potřeby forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina ; Janata, Přemysl
Tématem tohoto příspěvku je poukázat na možnosti využití bezpilotních letounů (UAV - Unmanned Aerial Vehicle) pro potřeby soudních znalců pracujících v oboru FEld. Různá pracoviště DPZ (Česká geologická služba, ÚHÚL a jiná) získávají aktuální obrazová data našeho území z družic a současně mohou pracovat i s leteckými snímky a lidarovými daty získanými ze společného projektu Ministerstva zemědělství, Ministerstva obrany a Českého zeměměřičského ústavu (ČÚZK) v rámci kterého se provádí pravidelné snímkování (skenování) České republiky nyní v dvouletých cyklech. Případně mají tato pracoviště DPZ k dispozici dostatek finančních prostředků na zaplacení subjektu s letovým parkem, který nafotografuje vyžádané objekty a dodá aktuální obrazová data. Prostředí iniciující zadávání znaleckých posudků nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k zajištění zhotovení leteckých snímků zkoumaných lokalit či objektů klasickými metodami za použití letounů. Soudní znalci jsou tudíž odkázáni na ČÚZK, který jediný ze zapojených subjektů do projektu snímkování ČR je oprávněn poskytovat aktuální data, jsou-li tato k dispozici. Dálkově ovládané bezpilotní letouny mohou mimo jiné sloužit jako nosiče přístrojů snímající zemský povrch. Provozní a finanční nároky jsou však mnohonásobně nižší v porovnání s klasickými letouny. Ústav geoinformačních technologií Mendelovy univerzity v Brně disponuje multirotorovým bezpilotním letounem, který je přizpůsoben k získávání dat DPZ ve viditelném a blízkém infračerveném elektromagnetickém spektru.
|
|
|
Hodnocení úspěšnosti obnovy lesních porostů prostřednictvím dat pořízených bezpilotním letounem
Driml, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá hodnocením úspěšnosti obnovy lesního porostu na zájmové ploše ve Vojenském újezdu Březina. V úvahu jsou brána hodnotící kritéria spadající do možností dat takto pořízených. Hodnocení je zaměřeno především na rovnoměrné rozmístění stromků. Nejprve jsou uvedeny základy k bezpilotním letounům a získávání dat pomocí bezpilotních letounů. Poté je představeno jejich hlavní využití v lesnictví, nashromážděná data a charakteristiky týkající se zájmové plochy a tématu práce. Dále jsou data zpracována, analyzována a představeny výsledky.
|
host ::
RSS.