|
|
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty poskytování paliativní péče
Vráblová, Barbora ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Občanskoprávní aspekty poskytování paliativní péče Abstrakt Disertační práce je věnována tématům z klinického prostředí, kde se střetává intenzivní medicína a paliativní péče, z prostředí, kde se rozhoduje, do jaké míry má být pacient léčen intenzivně, do jaké míry má smysl kurativní přístup, a v jakém okamžiku má být tento přístup částečně nebo zcela nahrazen přístupem paliativním. Práce do značné míry sleduje tematickou strukturu oblasti medicínského práva v zahraničí označovanou jako "Law at the end of life". První část práce se zabývá relevantními pojmy a koncepty v rovině obecné. Tato část práce zahrnuje kapitolu týkající se marné léčby, zabývá se rozdílem mezi nezahájením a ukončením život udržující léčby a eutanázií, samostatná kapitola je věnována problematice rozhodování o péči v závěru života, způsobům řešení konfliktů vznikajících mezi osobami, které se na procesu rozhodování podílí, a problematice dříve vyslovených přání. V druhé části práce je pozornost zaměřena na specifické otázky, které jsou v této oblasti řešeny. Tato část práce obsahuje kapitolu o rozhodnutích týkajícím se kardiopulmonální resuscitace, deaktivace implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a paliativní sedace. Závěrečná kapitola práce je věnována právní analýze konkrétních případů z praxe. Práce kombinuje metodu...
|
|
|
DNR jako eticko-ošetřovatelský problém
BUBLÁKOVÁ, Jana
Diplomová práce mapuje problematiku příkazu DNR z pohledu sester pracujících na oddělení ARO a JIP. Příkaz DNR znamená nezahajovat neodkladnou resuscitaci u pacienta v případě zástavy krevního oběhu a dýchání. Podnět k tomuto kroku nejčastěji dává lékař po zhodnocení celkového klinického stavu pacienta a jeho dalších prognózy. Pacient má možnost formou dříve vysloveného přání rozhodnout, zda si přeje či nepřeje být za určitých okolností resuscitován. Hlavním úkolem sestry zůstává nadále péče o pacienta i jeho rodinu. Ta zůstává dle výsledků kvalitativního výzkumného šetření neměnná i u pacienta s DNR ordinací. Sestry nahlíží na DNR jako na ukončení utrpení pacienta, považují DNR za jednoznačně přijatelné u starých, terminálně nemocných osob. Nepřijatelné je pro ně neresuscitování mladého člověka a dítěte. Za etický problém související s DNR považují samotné rozhodování a nerespektování autonomie člověka.
|
host ::
RSS.