|
|
Studium adsorpce organických polutantů na biouhlu z pšeničných otrub
Hanák, Jan ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aplikací metody DGT (Diffusive Gradients in Thin Films) pro stanovení a monitorování koncentrací rozpuštěných farmaceutik a organických barviv ve vodách a potravinách. V teoretické části je představena problematika výskytu těchto organických látek ve vodách a potravinách, princip metody DGT, charakteristika adsorpce a adsorpčních izoterem a představení biouhlu jako adsorbentu. Experimentální část se primárně soustředí na optimalizaci a validaci adsorpčních gelů s obsahem komerčního biouhlu a nemodifikovaného biouhlu z pšeničných otrub pro využití k adsorpci specifických látek v metodě DGT. Z antibiotik byl primárně testován oxytetracyklin a z organických barviv malachitová zeleň, která se hojně využívá v akvaristice. Výsledky demonstrují srovnání efektivity adsorpce za použití těchto dvou druhů adsorbentů a jejich charakteristiky, jako analýza infračervenou spektrometrií nebo snímky z rastrovacího elektronového mikroskopu. Z Langmuirovy izotermy byla zjištěna maximální adsorpční kapacita pro oxytetracyklin na komerční biouhel 314,065 mgg-1 a maximální adsorpční kapacita 89,720 mgg-1 pro biouhel z otrub. Maximální adsorpční kapacita komerčního biouhlu pro malachitovou zeleň byla 439,406 mgg-1. Práce dále zdůrazňuje potenciál metody DGT jako nástroje pro analýzu potravin a zkoumání kontaminantů ve vodních systémech, které dále putují do potravinového řetězce.
|
|
|
Studium bioakumulace vybraných kovů vodním mechorostem Fontinalis antipyretica
Jaskowiecová, Lenka ; Hekera,, Petr (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje stanovení biodostupných forem kadmia v přírodních vodách. Práce je rozdělena do dvou částí, které tvoří laboratorní experimenty v modelovém roztoku a experimenty v reálném systému přírodních vod. Během laboratorních experimentů byly stanoveny konstanty akumulace a detoxikace kadmia mechorostem Fontinalis antipyretica. V experimentu prováděném na řece Moravě byl následně tento vodní mech použit ke stanovení biodostupných forem kadmia a technika mechu v perforovaných vacích byla porovnávána s ostatními metodami pro stanovení fytotoxických forem kovů.
|
|
|
Vývoj gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech
Kovaříková, Vladěna ; Sommer, Lumír (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá využitím gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech. Pro odhad biodostupných forem kovů v půdách byla technika DGT aplikována do suspenzí homogenizovaných vzorků půd z lokalit Zlín, Tuřany a Chrlice, které byly v letech 1980-1987 hnojeny čistírenským kaly. Experiment s využitím difuzních gelů o různé velikosti pórů, tzv. APA a RG gelů, prokázal, že lze techniku DGT, na základě volby typu difuzního gelu, použít pro odhad podílu malých anorganických a větších organických komplexů kovů v půdách. Výsledky získané technikou DGT byly v porovnání s obsahy kovů stanovenými ve výluhu dusičnanem sodným až o 2 řády nižší. Výluh v dusičnanu sodném neposkytuje tedy opravdový odraz dostupnosti kovů pro kořenový systém rostlin a půdním organismům a DGT technika se jeví jako lepší prediktor biodostupnosti kovů. Technika DGT byla aplikována také do vzorků půd neporušených, odebraných v lokalitách Veverská Bítýška a Ostrovačice. Z porovnání s aplikací DGT do suspenzí půd plynou pouze malé rozdíly mezi neporušenými a homogenizovanými půdami. Neporušená půda je nehomogenní a DGT jednotka vypovídá pouze o té části půdy, která je s ní v přímém kontaktu. Proto je pro charakterizaci větší půdní plochy a k odhadu množství biodostupných frakcí kovů v půdě možno doporučit postup s využitím suspenzí. Gelové techniky byly rovněž využity při studiu dějů probíhajících v sedimentech se zaměřením na různé specie rtuti a další vybrané kovy, které byly analyzovány v povrchové vodě, pórové vodě sedimentů a v sedimentech odebraných ze dvou vybraných míst řeky Dele v severní Francii. Tato řeka byla v průběhu minulého století znečišťována činností továrny Métaleurop věnující se zpracování kovových rud. Aplikace techniky DGT s využitím dvou různých specifických iontoměničů, Chelexu-100 a Duolitu GT-73, umožnila stanovení rtuti v pórové vodě sedimentů. Gelové techniky, DGT a DET, společně s technikou centrifugace umožnily také získat hloubkové profily obsahů Fe, Mn, Zn, Pb, Cr a Cd v pórové vodě sedimentů. Ze získaných výsledků nelze jednoznačně určit, které vzorkované místo je více kontaminované. Mezi oběma vzorkovanými místy byly pozorovány pouze malé rozdíly jak v obsazích jednotlivých forem rtuti, tak v obsazích ostatních kovů. Vzhledem ke zjištěným obsahům celkové rtuti v sedimentech patří řeka Dele mezi kontaminované řeky, z hlediska obsahu methylrtuti k mírně kontaminovaným. Korelace obsahů jednotlivých forem rtuti a sulfidů potvrzují, že obsah celkové rtuti a sulfidů v sedimentu jsou jedněmi z faktorů ovlivňujících uvolňování rtuti do pórové vody a kontrolujících procesy methylace a demethylace. Bioluminiscenčním testem s mikroorganismem Vibrio fischeri byla zjištěna pouze nízká toxicita suspenzí sedimentů. Výsledky disertační práce potvrdily možnost širokého využití gelových technik v oblasti environmentální analýzy.
|
|
|
Stanovení mikroprvků v mléce pomocí ICP-OES po extrakci technikou DGT
Habartová, Aneta ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mikroprvků (Cd, Co, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb a Zn) v mléce pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) po extrakci technikou difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) za použití sorpčního gelu obsahujícího sorbent Chelex 100 a agarózového difúzního gelu. Optimalizace techniky DGT v modelových roztocích kovů proběhla pomocí doporučovaných základnách testů. Poté byla ověřena výkonnost techniky DGT v matrici zředěného mléka. Při analýze reálného vzorku mléka byl stanoven pouze Zn o koncentraci 3,74 ± 0,02 mg/l. Ostatní mikroprvky v připraveném eluátu byly na hranici nebo pod limitem detekce instrumentální metody. Dosažené výsledky byly porovnány s analýzou mléka po mikrovlnné digesci na ICP-OES, avšak i tyto výsledky se nacházely pod limitem detekce přístroje. Naměřen byl pouze Zn o koncentraci 3,91 ± 0,16 mg/l. Pro budoucí analýzu vybraných mikroprvků v mléce technikou DGT je třeba další optimalizace prekoncentrační techniky, příp. použití citlivější instrumentální metody.
|
|
|
Využití techniky DGT pro stanovení rtuti v tekutých ochucovadlech potravin
Habartová, Aneta ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ověřením možnosti využití techniky difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro analýzu potravin. Zároveň se zaměřuje na testování nového typu sorpčního gelu obsahujícího Purolite S924, komerčně dostupného, pro stanovení rtuti v tekutých ochucovadlech potravin. V teoretické části je uvedena charakteristika a výroba rybích omáček, jsou popsány analytické metody pro stanovení rtuti a technika DGT. Experimentální část se zabývá optimalizací přípravy sorpčního gelu a validací techniky DGT pro stanovení rtuti v rybích omáčkách. Technika DGT po validaci byla úspěšně použita pro analýzu reálných vzorků rybích omáček.
|
|
|
Stanovení mikroprvků v mléce pomocí ICP-OES po extrakci technikou DGT
Habartová, Aneta ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mikroprvků (Cd, Co, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb a Zn) v mléce pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) po extrakci technikou difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) za použití sorpčního gelu obsahujícího sorbent Chelex 100 a agarózového difúzního gelu. Optimalizace techniky DGT v modelových roztocích kovů proběhla pomocí doporučovaných základnách testů. Poté byla ověřena výkonnost techniky DGT v matrici zředěného mléka. Při analýze reálného vzorku mléka byl stanoven pouze Zn o koncentraci 3,74 ± 0,02 mg/l. Ostatní mikroprvky v připraveném eluátu byly na hranici nebo pod limitem detekce instrumentální metody. Dosažené výsledky byly porovnány s analýzou mléka po mikrovlnné digesci na ICP-OES, avšak i tyto výsledky se nacházely pod limitem detekce přístroje. Naměřen byl pouze Zn o koncentraci 3,91 ± 0,16 mg/l. Pro budoucí analýzu vybraných mikroprvků v mléce technikou DGT je třeba další optimalizace prekoncentrační techniky, příp. použití citlivější instrumentální metody.
|
|
|
Využití techniky DGT pro stanovení rtuti v tekutých ochucovadlech potravin
Habartová, Aneta ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ověřením možnosti využití techniky difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro analýzu potravin. Zároveň se zaměřuje na testování nového typu sorpčního gelu obsahujícího Purolite S924, komerčně dostupného, pro stanovení rtuti v tekutých ochucovadlech potravin. V teoretické části je uvedena charakteristika a výroba rybích omáček, jsou popsány analytické metody pro stanovení rtuti a technika DGT. Experimentální část se zabývá optimalizací přípravy sorpčního gelu a validací techniky DGT pro stanovení rtuti v rybích omáčkách. Technika DGT po validaci byla úspěšně použita pro analýzu reálných vzorků rybích omáček.
|
|
|
Stanovení mobilních forem rtuti v půdách pomocí techniky difúzního gradientu v tenkém filmu
Zouharová, Iveta
Diplomová práce se zabývá stanovením mobilních forem rtuti pomocí techniky difúzního gradientu v tenkém filmu. Teoretická část se zabývá především problematikou výskytu chemických forem rtuti v životním prostředí, působením rtuti na rostliny a metodami stanovení mobilních forem rtuti. V praktické části byla sledována akumulace rtuti z půd do jednotlivých orgánů hrachu setého (Pisum sativum L.). Vzorky půd byly odebírány ve městě Brně na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Obsahy rtuti v půdách se pohybovaly v rozmezí 0,32618 +- 0,02493 mg.kg-1 -- 0,08382 +- 0,00255 mg.kg-1. Pouze 0,15 -- 0,20 % rtuti přecházelo z půdy do půdního roztoku. Z půdního roztoku bylo pro DGT jednotky a tedy i rostliny dostupné pouze 2,21 -- 3,45 % rtuti. Obsah rtuti v půdě ovlivňoval množství rtuti v hrachu setém. Nejvyšší obsahy rtuti byly zaznamenány v listech a kořenech, nejmenší množství bylo v konzumních částech rostlin hrachu setého. Byly nalezeny významné korelace mezi obsahem mobilní rtuti stanoveným metodou DGT a obsahy rtuti v kořenu, listu a stonku hrachu setého (korelační koeficienty 0,913 -- 0,984). Simulace kyselých dešťů neprokázala zvýšení mobility rtuti s rostoucí acidifikací půdy.
|
|
|
Vývoj gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech
Kovaříková, Vladěna ; Sommer, Lumír (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá využitím gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech. Pro odhad biodostupných forem kovů v půdách byla technika DGT aplikována do suspenzí homogenizovaných vzorků půd z lokalit Zlín, Tuřany a Chrlice, které byly v letech 1980-1987 hnojeny čistírenským kaly. Experiment s využitím difuzních gelů o různé velikosti pórů, tzv. APA a RG gelů, prokázal, že lze techniku DGT, na základě volby typu difuzního gelu, použít pro odhad podílu malých anorganických a větších organických komplexů kovů v půdách. Výsledky získané technikou DGT byly v porovnání s obsahy kovů stanovenými ve výluhu dusičnanem sodným až o 2 řády nižší. Výluh v dusičnanu sodném neposkytuje tedy opravdový odraz dostupnosti kovů pro kořenový systém rostlin a půdním organismům a DGT technika se jeví jako lepší prediktor biodostupnosti kovů. Technika DGT byla aplikována také do vzorků půd neporušených, odebraných v lokalitách Veverská Bítýška a Ostrovačice. Z porovnání s aplikací DGT do suspenzí půd plynou pouze malé rozdíly mezi neporušenými a homogenizovanými půdami. Neporušená půda je nehomogenní a DGT jednotka vypovídá pouze o té části půdy, která je s ní v přímém kontaktu. Proto je pro charakterizaci větší půdní plochy a k odhadu množství biodostupných frakcí kovů v půdě možno doporučit postup s využitím suspenzí. Gelové techniky byly rovněž využity při studiu dějů probíhajících v sedimentech se zaměřením na různé specie rtuti a další vybrané kovy, které byly analyzovány v povrchové vodě, pórové vodě sedimentů a v sedimentech odebraných ze dvou vybraných míst řeky Dele v severní Francii. Tato řeka byla v průběhu minulého století znečišťována činností továrny Métaleurop věnující se zpracování kovových rud. Aplikace techniky DGT s využitím dvou různých specifických iontoměničů, Chelexu-100 a Duolitu GT-73, umožnila stanovení rtuti v pórové vodě sedimentů. Gelové techniky, DGT a DET, společně s technikou centrifugace umožnily také získat hloubkové profily obsahů Fe, Mn, Zn, Pb, Cr a Cd v pórové vodě sedimentů. Ze získaných výsledků nelze jednoznačně určit, které vzorkované místo je více kontaminované. Mezi oběma vzorkovanými místy byly pozorovány pouze malé rozdíly jak v obsazích jednotlivých forem rtuti, tak v obsazích ostatních kovů. Vzhledem ke zjištěným obsahům celkové rtuti v sedimentech patří řeka Dele mezi kontaminované řeky, z hlediska obsahu methylrtuti k mírně kontaminovaným. Korelace obsahů jednotlivých forem rtuti a sulfidů potvrzují, že obsah celkové rtuti a sulfidů v sedimentu jsou jedněmi z faktorů ovlivňujících uvolňování rtuti do pórové vody a kontrolujících procesy methylace a demethylace. Bioluminiscenčním testem s mikroorganismem Vibrio fischeri byla zjištěna pouze nízká toxicita suspenzí sedimentů. Výsledky disertační práce potvrdily možnost širokého využití gelových technik v oblasti environmentální analýzy.
|
|
|
Studium bioakumulace vybraných kovů vodním mechorostem Fontinalis antipyretica
Jaskowiecová, Lenka ; Hekera,, Petr (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje stanovení biodostupných forem kadmia v přírodních vodách. Práce je rozdělena do dvou částí, které tvoří laboratorní experimenty v modelovém roztoku a experimenty v reálném systému přírodních vod. Během laboratorních experimentů byly stanoveny konstanty akumulace a detoxikace kadmia mechorostem Fontinalis antipyretica. V experimentu prováděném na řece Moravě byl následně tento vodní mech použit ke stanovení biodostupných forem kadmia a technika mechu v perforovaných vacích byla porovnávána s ostatními metodami pro stanovení fytotoxických forem kovů.
|
host ::
RSS.