|
|
Dědění ze závěti
Burešová, Veronika ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze způsobů dědění, a to děděním ze závěti. Závěť je dle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jedním z pořízení pro případ smrti. Mezi pořízení pro případ smrti dle citovaného zákona patří kromě závěti, dědická smlouva a dovětek. Zůstavitel jejich prostřednictvím uplatňuje svoji vůli. Cílem práce je popsat současnou podobu dědění ze závěti v účinné právní úpravě se zaměřením na fakultativní náležitosti závěti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dědickým právem, a to nejprve obecně, následně jsou vymezeny předpoklady vzniku dědického práva, a poté další dědické tituly v účinné právní úpravě. Ve druhé kapitole se nachází krátký exkurz do římského práva. V podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé druhy testamentů v římském právu, testamentární způsobilost, posloupnost proti testamentu, a také zrušení a neplatnost testamentu. Třetí kapitola se týká samotného dědění ze závěti, je rozdělena do osmi podkapitol. V první podkapitole je vymezen pojem závěti. Další dvě podkapitoly se věnují pořizovací způsobilosti a účinkům omylu. Forma závěti je vymezena ve čtvrté podkapitole. V páté podkapitole se klade důraz na vedlejší doložky v závěti. Šestá podkapitola je věnována zrušení závěti, a to pořízením závěti nové nebo odvoláním závěti. V sedmé podkapitole je...
|
|
|
Závěť
Kotrnochová, Tereza ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva - závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti. První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti. Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950. Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Závěť
Šťastná, Jana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Závěť Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený rozbor institutu závěti, jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva. Současný občanský zákoník, který silně posílil testovací svobodu zůstavitele, umožňuje testátorovi, aby pomocí závěti sám rozhodl, jak má být s majetkem po jeho smrti naloženo. Druhým cílem pak bylo ve stručnosti porovnat závěť upravenou českým občanským zákoníkem s právním úpravou závěti v Polské republice. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o dědickém právu obecně a blíže přibližuje jeho zakotvení jako součást práva soukromého, a to včetně zásad, na kterých dědické právo spočívá a které se jím prolínají. Práce se také zabývá dalšími dvěma dědickými tituly, tj. dědickou smlouvou a zákonem, a porovnává je se závětí. Druhá kapitola, která je jádrem celé diplomové práce, pak věnuje pozornost samotné závěti, včetně jejích obligatorních a fakultativních náležitostí, přípustných forem závěti, doložek, odkazu či zrušení závěti, přičemž se krátce zamýšlí nad některými instituty blíže z hlediska současné právní úpravy. Třetí a poslední část této práce pojednává o polské právní úpravě dědického práva, především se zaměřením na testamentární dědickou posloupnost a snaží se o komparaci polské a české právní úpravy v této oblasti. Vytyčuje, v...
|
|
|
Závěť
Šmat, Ondřej ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Hlavním cílem této práce je celkové obsáhnutí institutu závěti. V pěti kapitolách je komplexně popsána celá široká problematiku tohoto velmi starého a důležitého právního nástroje, který je dán zůstaviteli, aby určil, komu má připadnout jeho majetek po jeho smrti. Důraz je přitom kladen na současné přelomové období, kdy došlo k zásadní změně, přijetí nového občanského zákoníku. Tato nová úprava výrazně mění celé dědické právo, tedy i právo testamentární, přičemž se snaží překonat pojetí předchozích socialistických občanských zákoníků. Zejména se jedná o nové pojetí vůle zůstavitele jako nového vůdčího principu dědického práva. Závěť je přitom pořízení pro případ smrti, kde se tato zásada uplatní nejvíce, tudíž dopady nového právního předpisu na zkoumanou problematiku jsou značné. První kapitola této práce je věnována počátku vzniku testamentu jako právního institutu v prvopočátcích lidské civilizace. Obsahuje nástin dalšího vývoje v některých starověkých státech a kapitola vrcholí rozborem unikátního inspiračního zdroje, kterým je římské soukromé právo. Druhá kapitola se též zabývá historií, přičemž je zde rozebrán vývoj závěti v českých zemích. Počátek je věnován středověkému soukromému právu s českými specifiky. Další část této kapitoly se pak zaobírá nadčasovou kodifikací ABGB, která byla platným...
|
|
|
Závěť
Kotrnochová, Tereza ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva - závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti. První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti. Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950. Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti...
|
|
|
Dědění ze závěti
Burešová, Veronika ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze způsobů dědění, a to děděním ze závěti. Závěť je dle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jedním z pořízení pro případ smrti. Mezi pořízení pro případ smrti dle citovaného zákona patří kromě závěti, dědická smlouva a dovětek. Zůstavitel jejich prostřednictvím uplatňuje svoji vůli. Cílem práce je popsat současnou podobu dědění ze závěti v účinné právní úpravě se zaměřením na fakultativní náležitosti závěti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dědickým právem, a to nejprve obecně, následně jsou vymezeny předpoklady vzniku dědického práva, a poté další dědické tituly v účinné právní úpravě. Ve druhé kapitole se nachází krátký exkurz do římského práva. V podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé druhy testamentů v římském právu, testamentární způsobilost, posloupnost proti testamentu, a také zrušení a neplatnost testamentu. Třetí kapitola se týká samotného dědění ze závěti, je rozdělena do osmi podkapitol. V první podkapitole je vymezen pojem závěti. Další dvě podkapitoly se věnují pořizovací způsobilosti a účinkům omylu. Forma závěti je vymezena ve čtvrté podkapitole. V páté podkapitole se klade důraz na vedlejší doložky v závěti. Šestá podkapitola je věnována zrušení závěti, a to pořízením závěti nové nebo odvoláním závěti. V sedmé podkapitole je...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
host ::
RSS.