|
|
Rozvoj grafomotorických schopností u dětí předškolního věku
Marková, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
- česky Název práce: Rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku Diplomová práce je zaměřena na téma rozvoje grafomotorických schopností u dětí předškolního věku. Teoretická část práce je věnována popisu předškolního a mladšího školního věku a toho co s tímto období souvisí - Rámcovému vzdělávacímu programu předškolního vzdělávání a pojmu školní připravenosti a školní zralosti včetně její diagnostiky. Druhá půlka teoretické části popisuje samotnou oblast grafomotorických schopností - vývoj grafomotoriky a její rozvoj, dětskou kresbu a její vývoj, a nakonec také přehled možných potíží a poruch v oblasti grafomotoriky. Praktická část práce se věnuje prezentaci výsledků dotazníkového šetření s rodiči dětí předškolního věku. Jeho cílem bylo zjistit úroveň informovanosti a zájmu těchto rodičů o rozvoj grafomotoriky jejich dětí v předškolním věku. Klíčová slova: Dítě předškolního a mladšího školního věku, školní připravenost, školní zralost, předškolní vzdělávání, dětská kresba, porucha grafomotorických schopností
|
|
|
Připravenost dětí v oblasti grafomotoriky na vstup do základní školy
Dousková, Eliška ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Rychlíková, Marie (oponent)
V současné době jsou stále více diskutované otázky nástupu do školy, především z pohledu úrovně připravenosti dítěte na vstup do první třídy a požadavků školy na prvňáčky. Důvodem je řada velkých a často náročných změn, které nástup do první třídy pro děti a jejich rodiny znamená. Aby bylo v silách prvňáčka všechny tyto změny zvládnout bez zbytečných frustrací, je nezbytné, aby jeho fyzický, psychický i nervový vývoj a připravenost byly na dostatečné úrovni. Protože je toto téma velmi široké, byla pro tuto diplomovou práci vybrána pouze jeho část, jak říká i její název: Připravenost dětí v oblasti grafomotoriky na vstup do základní školy. Oblast grafomotoriky je v celé práci uváděna v kontextu s dovedností psaní. Teoretická část se zabývá legislativním vymezením povinné školní docházky a problematikou psaní jako nezbytnou součástí gramotnosti obyvatelstva. Osvětleno je téma nástupu do první třídy a školní připravenost dětí. Podrobně je rozpracována oblast grafomotoriky z hlediska vývojového, z hlediska vztahu k hrubé a jemné motorice, lateralitě a vnějším podmínkám, které grafomotoriku ovlivňují. Vysvětlen je význam grafomotoriky jako nezbytného základu dovednosti psaní, které je jednou ze základních schopností, jež dítě získává v průběhu povinné školní docházky. Objasněna je nezbytnost...
|
|
|
Připravenost dětí v oblasti grafomotoriky na vstup do základní školy
Dousková, Eliška ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Rychlíková, Marie (oponent)
V současné době jsou stále více diskutované otázky nástupu do školy, především z pohledu úrovně připravenosti dítěte na vstup do první třídy a požadavků školy na prvňáčky. Důvodem je řada velkých a často náročných změn, které nástup do první třídy pro děti a jejich rodiny znamená. Aby bylo v silách prvňáčka všechny tyto změny zvládnout bez zbytečných frustrací, je nezbytné, aby jeho fyzický, psychický i nervový vývoj a připravenost byly na dostatečné úrovni. Protože je toto téma velmi široké, byla pro tuto diplomovou práci vybrána pouze jeho část, jak říká i její název: Připravenost dětí v oblasti grafomotoriky na vstup do základní školy. Oblast grafomotoriky je v celé práci uváděna v kontextu s dovedností psaní. Teoretická část se zabývá legislativním vymezením povinné školní docházky a problematikou psaní jako nezbytnou součástí gramotnosti obyvatelstva. Osvětleno je téma nástupu do první třídy a školní připravenost dětí. Podrobně je rozpracována oblast grafomotoriky z hlediska vývojového, z hlediska vztahu k hrubé a jemné motorice, lateralitě a vnějším podmínkám, které grafomotoriku ovlivňují. Vysvětlen je význam grafomotoriky jako nezbytného základu dovednosti psaní, které je jednou ze základních schopností, jež dítě získává v průběhu povinné školní docházky. Objasněna je nezbytnost...
|
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
host ::
RSS.