|
|
"Insigniáda" na stránkách Přítomnosti
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí tzv. insigniády na stránkách časopisu Přítomnost. Mapuje postoje časopisu k vzedmutí nacionalistických vášní v československé společnosti v první polovině 30. let 20. století. Práce se opírá o reprezentativní výběr článků časopisu a o archivní materiál sloužící k popisu událostí. Cílem práce je přinést ucelený pohled časopisu Přítomnost na studenty, nacionalismus, vztah Čechů a Němců a spor o insignie ve zkoumaném období, které je vymezeno nástupem Adolfa Hitlera k moci a československými volbami v roce 1935. Práce má ukázat postoje části československé společnosti reprezentované týdeníkem Přítomnost.
|
|
|
Spolek československých právníků Všehrd v novém státě
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá existencí Spolku československých právníků Všehrd v meziválečném období. Práce sleduje institucionální dějiny spolku a myšlenkový svět jeho členů. Zabývá se požadavky a představami vedení spolku na pozadí sociálních otázek a nacionalistického smýšlení, ke kterému spolek inklinoval zejména ve třicátých letech 20. století. Práce se opírá o prameny spolkové provenience a reprezentativní výběr novinových článků. Cílem práce je popsat meziválečné fungování studentského spolku a zároveň tak nastínit tendence objevující se ve studentském hnutí První republiky. Právnický spolek jako druhý nejstarší a největší český studentský spolek pak slouží jako vhodný reprezentant těchto organizací. Práci také zajímá vztah českých studentů práv ke státu, cizím státním příslušníkům, ostatním studentským spolkům a československým Němcům. Na základě sporů mezi spolkovým vedením a jeho opozicí jsou sledovány politické tendence uvnitř studentského hnutí. Diplomová práce má přispět k doplnění obrazu meziválečné československé společnosti.
|
|
|
Proměna československé společnosti 30. let 20. století
Baloun, Pavel ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Období druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
|
|
|
Spolek československých právníků Všehrd v novém státě
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá existencí Spolku československých právníků Všehrd v meziválečném období. Práce sleduje institucionální dějiny spolku a myšlenkový svět jeho členů. Zabývá se požadavky a představami vedení spolku na pozadí sociálních otázek a nacionalistického smýšlení, ke kterému spolek inklinoval zejména ve třicátých letech 20. století. Práce se opírá o prameny spolkové provenience a reprezentativní výběr novinových článků. Cílem práce je popsat meziválečné fungování studentského spolku a zároveň tak nastínit tendence objevující se ve studentském hnutí První republiky. Právnický spolek jako druhý nejstarší a největší český studentský spolek pak slouží jako vhodný reprezentant těchto organizací. Práci také zajímá vztah českých studentů práv ke státu, cizím státním příslušníkům, ostatním studentským spolkům a československým Němcům. Na základě sporů mezi spolkovým vedením a jeho opozicí jsou sledovány politické tendence uvnitř studentského hnutí. Diplomová práce má přispět k doplnění obrazu meziválečné československé společnosti.
|
|
|
Proměna československé společnosti 30. let 20. století
Baloun, Pavel ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Období druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
|
|
|
The Image of Czechoslovakia in Simon Mawer's The Glass Room
Šejnohová, Markéta ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce poskytuje analýzu prvorepublikového Československa v románě The Glass Room (Skleněný pokoj) od Simon Mawer. První část práce se zaměřuje na Mawerův život, začátky jeho spisovatelské kariéry, na zájem o Českou republiku a Vilu Tugendhat, která ho inspirovala k napsání románu a také na ohlasy díly. Druhá část se zaměřuje na historii prvorepublikového Československa a na analýzu této doby v Mawerově románu. Zabývá se československou politickou, sociální a ekonomickou situací, československým kulturním životem a uměním, problematikou menšin a rostoucím radikalismem třicátých let ve Skleněném pokoji a srovnáním a uvedením do kontrastu se skutečným Československem.
|
|
|
"Insigniáda" na stránkách Přítomnosti
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí tzv. insigniády na stránkách časopisu Přítomnost. Mapuje postoje časopisu k vzedmutí nacionalistických vášní v československé společnosti v první polovině 30. let 20. století. Práce se opírá o reprezentativní výběr článků časopisu a o archivní materiál sloužící k popisu událostí. Cílem práce je přinést ucelený pohled časopisu Přítomnost na studenty, nacionalismus, vztah Čechů a Němců a spor o insignie ve zkoumaném období, které je vymezeno nástupem Adolfa Hitlera k moci a československými volbami v roce 1935. Práce má ukázat postoje části československé společnosti reprezentované týdeníkem Přítomnost.
|
host ::
RSS.