|
|
Pastorační a bohoslužebná činnost církví v rámci romské komunity
Koucká, Dana ; Vik, Dalibor (vedoucí práce) ; Vogel, Jiří (oponent)
v českém jazyce Ve své bakalářské práci se zaměřuji na pastorační a bohoslužebné aktivity církví v romské komunitě. Na začátku hovořím o romské historii, dále o pastoraci a sociální práci a nakonec rozebírám duchovní činnosti v rámci romské komunity, organizované jak českou, tak i romskou populací. V části praktické se pak zaměřuji na rozhovory s duchovními, jež se v této komunitě pohybují. Mezi romskou menšinou se již sama delší dobu pohybuji při různých kulturních a náboženských událostech. Je pro mě důležité, že se mohu ve své práci podělit i osobní zkušenosti. Cíle práce jsou v rámci rozhovorů s duchovními následující: 1) Zjistit, jaké prospěšné aktivity pořádá církev pro romskou komunitu 2) Zjistit, jak funguje spolupráce s Romy na církevních aktivitách 3) Objasnit specifika romské spirituality
|
|
|
Analýza kázání ThDr. Karla Farského s eklesiálními, sakramentálními a etickými motivy
Kadlec, Ondřej ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá homiletickou činností ThDr. Karla Farského, zakladatele Církve československé husitské. V ní podrobuji celkem 17 kázání Karla Farského kvalitativní analýze, přičemž se zaměřuji na eklesiální, sakramentální a etické motivy. První část nejprve zasazuje ThDr. Karla Farského do dějinného a církevního kontextu, část druhá se zabývá jeho základními kazatelskými pohnutkami a posléze přináší kvalitativní analýzu jeho kazatelské činnosti. V rámci shrnutí těchto analýz na základě tématu sumarizuji hlavní rysy kazatelské činnosti ThDr. Karla Farského.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Leuenberský synod v ČR
Zapletal, Aleš ; Vaňáč, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Pavel (oponent)
Leuenberský synod v ČR Bakalářská práce se zabývá leuenberským synodem v ČR, ekumenickou platformou sdružující denominace, které přijaly Leuenberskou konkordii (Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání). Synod vznikl v roce 2000, jeho zasedání se konají každé dva roky a každá denominace je zastoupena čtyřmi delegáty. První kapitola práce představuje širší kontext problematiky zhodnocením historicko-teologického významu Leuenberské konkordie jako dokumentu, na jehož základě synod vznikl. Druhá kapitola se zabývá prvním zasedáním synodu v roce 2000, jeho statutem a jednacím řádem a dokumenty, které byly na tomto synodu přijaty. Třetí kapitola uvádí následující zasedání synodu a zaměřuje se vždy na téma zasedání, důležité dokumenty nebo rozhodnutí synodu. Rovněž jsou uvedena jména zvolených předsedů a místopředsedů. Čtvrtá kapitola nabízí vlastní autorovu reflexi činnosti synodu ve dvou desetiletích jeho existence a navrhuje možnosti, jak ji rozvíjet v dalších letech. Práce je založena na odborné teologické a historicko-teologické literatuře, církevním tisku, dokumentech leuenberského synodu v ČR a konzultacích se současnými či bývalými představiteli synodu. Klíčová slova...
|
|
|
Vliv odluky na financování církví
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá analýzou současného stavu financování církví. Církve po schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pobírají příspěvek od státu na provoz církví, který se od roku 2016 snižuje ročně o pět procent z původní vyplácené částky ročně. Příspěvek bude vyplácen až do roku 2029, kdy bude vyplácení ukončeno. Dále ze zákona je církvím vyplácena finanční náhrada od roku 2013 po dobu třiceti let. Otázka, kterou řešila tato práce zněla: Zda jsou církve po třiceti letech schopny se sami financovat pouze z prostředků od státu, které by v průběhu těchto třiceti let pravidelně investovaly a platily by z nich pouze mzdy v předpokládané výši příspěvku na provoz z roku 2013 a valorizované od roku 2019 ve výši předpokládané inflace. O stejnou inflaci by se zvyšovala i vyplácená finanční náhrada od státu. Výsledkem výpočtu bylo zjištění, že za daných předpokladů by uspěla pouze Římskokatolická církev. Vzhledem k tomu, že církve nenaplňují základní předpoklad investování veškerého finančního příspěvku po odečtení mzdových výdajů, nedojde ke kladné odpovědi na výše položenou otázku ani u Římskokatolické církve. Neznamená to, že by tím církve ukončily svou činnost, ale bude to jistě znamenat změny ve struktuře některých církví, změny postojů k financování a zároveň zde bude...
|
|
|
Ekoteologie a ekologická praxe v Církvi československé husitské
Bezděk, Ondřej ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval ekoteologií a ekologickou praxí v Církvi československé husitské. Snažil jsem se postihnout jak teoretickou, tak praktickou rovinu péče o stvoření. Nejprve jsem se zabýval terminologií, která však není v českém jazyce příliš ukotvena ukotvena a termíny jako ekologie, ekoteologie, péče o stvoření ekologická teologie se dají do značné chápat a používat zástupně. Další část práce byla věnována ekologické teorii a praxi v církevnímu periodiku Český zápas, konkrétně ročníkům 1999 - 2018. Překvapivě tento časopis skýtal mnoho použitelného materiálu. Další část se zaměřovala přehled ekologické praxe v náboženských obcích CČSH. V současné době máme několik "zelených" náboženských obcí, ale situace se může zlepšovat. Nakonec jsem se rozhodl navrhnout vytvoření nového tělesa v rámci naší církve, které by se zabývalo ekologickými otázkami a mohlo pomáhat náboženským obcím k dosažení ekologické certifikace.
|
|
|
Historie a vývoj NO CČSH v Rakovníku
Macoun, Jiří ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Z textu této disertace vidíme, jak velký byl vliv vlasteneckého sentimentu v období po první světové válce, který spolu s charismatickými osobnostmi jako je v Rakovníku Josef Kopecký nebo osobnost prvního patriarchy Karla Farského vytvořil podmínky pro vznik náboženského společenství československé církve v Rakovníku. Díky těmto lidem bylo možné rozšířit myšlenku nové církve na okolní obce a překonat váhavost prvních kněží, kteří museli opustit římsko-katolickou církev. To je zřejmé ze zdrojů, ze kterých lze získat většinu informací k tomuto tématu. Všechny tyto zdroje informací uvedené v této disertační práci spolu s akademickou literaturou představují velmi objektivní pohled na popisované období. Práce na této disertační práci mi poskytla také mnoho podnětů pro budoucí materiální a duchovní obnovu této komunity. Důležitým bodem je také hlubší pochopení vlastní historie, vlastních kořenů a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předkové místní komunitu vytvořili. Koneckonců, v roce 1925 bylo v této náboženské komunitě více než tři čtvrtiny rakovnické populace, takže lze říci, že historie tohoto náboženského společenství je přinejmenším v těchto letech historií všech obyvatel města Rakovníka. Naším velkým úkolem je zapojit veřejnost, zejména děti, do církevních aktivit a dále stavět na bohaté historii...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
| |
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
host ::
RSS.