|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
|
Využití české tiskové kanceláře k účelu propagandy
Jeřábek, Jan Lucián ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce ,,Využití České tiskové kanceláře k účelu propagandy" se věnuje vztahu České tiskové kanceláře, státu a jeho exekutivy v sedmi obdobích od roku 1918 do roku 1993. V teoretické části vymezuje status a úlohu České tiskové kanceláře ve vztahu ke státu a vládě na základě legislativy v každém ze sedmi sledovaných období. V praktické části pak analyzuje deset náhodně vybraných zpráv informujících o aktivitách vlády ze tří dobových periodik v každém ze sledovaných období. Každá ze zpráv obsahuje alespoň jedno z klíčových slov vláda, strana, ministr nebo stát a je produktem Československé/České tiskové kanceláře. Hlavním cílem práce je jasně vymezit vztah České tiskové kanceláře a státu. Následně pomocí kvalitativní analýzy zpráv demonstrovat jak se tento vztah přímo promítal do obsahu zpravodajství agentury. Například, jak se proměňovala komunikace státu s Českou tiskovou kanceláří a jak se proměňovala komunikace s veřejností prostřednictvím České tiskové kanceláře v každém ze sledovaných období. Práce obsahuje komparaci dvou vybraných sledovaných období (pražského jara a perestrojky), ve kterých jsou porovnávány odlišnosti, nebo podobnosti způsobu jakým byla agentura státem a jeho exekutivou využívána coby státní propaganda. Období pražského jara a perestrojky byla pro komparaci vybrána...
|
|
|
ČTK jako zdroj hlavních televizních zpravodajských relací
Papadopulos, Andreas ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu agenturního servisu České tiskové kanceláře na podobu televizního zpravodajství. V teoretické části se zabývá popisem a charakteristikou zkoumaných médií a přináší některé zajímavé poznatky ohledně jejich fungování. Část práce je vyhrazená také definici agenda-settingu, tedy nastolování agendy. Stěžejní částí práce je charakteristika a výzkum hlavních zpravodajských relací tří celoplošných vysílatelů v České republice. Pro posouzení míry shody obsahů a vlivu použil autor této práce metodu kvantitativní obsahové analýzy. Závěry výzkumu prokázaly, že ČTK má významný vliv na podobu relací. Je ale omezen specifiky televizní žurnalistiky i charakterem jednotlivých médií.
|
|
|
Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech ve zpravodajství ČTK
Zumrová, Michaela ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je zobrazení 49. ročníku prestižního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech ve zpravodajství České tiskové kanceláře. Tato tradiční kulturní událost v české lázeňské metropoli se svou vysokou kvalitou řadí po bok mnohem větších filmových přehlídek, jako jsou slavný festival v Cannes nebo Berlíně. Kromě filmů se na něm každoročně představí i řada významných celebrit filmové branže. Neuniká tak pozornosti nejen filmových fanoušků, ale rovněž značnému počtu novinářů. A co teprve novinářům novinářů - jak se někdy agenturním redaktorům přezdívá - i ti mají na festivalu svou nezastupitelnou informační roli. Mimo obsahového zaměření zpráv tato práce zkoumá také jejich formáty a vybraná agenturní metadata. Zaměřuje se na četnost, intenzitu a frekvenci zpravodajství ČTK v různých sledovaných obdobích roku spojených s festivalem. Kromě kvantitativní analýzy zatím posledního ročníku tohoto letního kulturního svátku se zabývá rovněž komparací zpravodajské produkce agentury ročníků z let 2009 a 2004. Cílem je vysledovat možné změny v obsahovém zaměření, volbě vybraných metadat, frekvenci, intenzitě či četnosti vydávaných zpráv. Právě četnost vydávaných zpráv je v každém sledovaném období festivalu přehledně zobrazena v grafech spolu s komparací z minulých ročníků.
|
|
|
Mediální obraz Ruské federace ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČT v první polovině roku 2012
Šafář, Vojtěch ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Ruské federace prezentovaný dvěma českými médii veřejné služby, konkrétně Českou tiskovou kanceláří a Českou televizí. Pojem mediální obraz je nejprve zasazen do širšího konceptuálního rámce teorie mediálních studií. Jsou představeny hlavní subjekty výzkumu, tedy ČTK, ČT a Ruská federace. Zvláštní důraz je při tom kladen na význam zahraničního zpravodajství a na specifika práce zahraničních zpravodajů v Moskvě. Analytická část pak popisuje výzkum mediální produkce vybraných médií týkající se Ruska. Hlavní výzkumnou metodou je kvantitativní obsahová analýza. Práce odpovídá na otázky, jak velký je podíl zpravodajství z Ruska v hlavní zpravodajské relaci ČT, Událostech, jaká je tematická agenda příspěvků tamtéž a ve všeobecném textovém zpravodajství ČTK v českém jazyce; jak se od sebe obě média v dané oblasti a v daném období lišila a jak se od nich lišila práce zahraničních zpravodajů.
|
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
host ::
RSS.