|
|
Czech feature Films of Horror Genre in Years 1968-1989
Královičová, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá otázkou českého hororového filmu v období normalizácie, kedy bola kinematografia výrazne poznačená cenzúrou ako mocenským nástrojom komunistického zriadenia štátu. V prvej kapitole je skúmaný samotný pojem horor a čo predstavuje, následne jeho pôvod v európskom a českom prostredí do doby, kedy sa stáva pomerne ustáleným a etablovaným žánrom svetovej kinematografie. V druhej kapitole kvôli prehľadnosti práce nahliadnem na prevažne inštitucionalizovaný vývoj českej kinematografie a v záverečnej tretej kapitole sa venujem jednotlivým filmom, ktoré buď sú horormi alebo vykazujú veľmi silné hororové prvky v rámci prelívania žánrov pri popisovaných dielach. Súčasťou tejto kapitoly sú aj krátke náhľady do obdobia, koré predchádzalo vymedzenému obdobiu 1968-1989 pre túto prácu, a potom aj obdobiu, ktoré nasledovalo po ňom. Práca sa zameriava na hrané dlhometrážne filmy, avšak neoddeliteľnou súčasťou tohto žánru v českom prostredí je aj animovaný film, ktorému som venovala len úzku podkapitolu.
|
|
|
První české queer filmy z pohledu queer teorie a recepčních studií
Hezinová, Sandra ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na queer tematiku v současném českém hraném filmu. Detailně analyzuje dva snímky - Venkovského učitele a Pusinky, jejichž hlavní postavy byly poprvé v historii české kinematografie otevřeně homosexuální. První část prozkoumává filmy v kontextu tradice filmového zpracování homosexuální problematiky a popisuje principy, na nichž pracuje filmová reprezentace gayů a leseb. Hlavní část práce analyzuje Venkovského učitele a Pusinky z ideologického hlediska a snaží se rozkrýt práci heterosexuálního diskurzu. Za využití metodologie queer teorie popisuje, jak jsou ve snímcích organizovány informace o genderové identitě a sexualitě. V následující kapitole práce zkoumá filmy v rámci širšího celku kinematografické instituce a zajímá se na jedné straně o jejich PR strategie a reklamní kampaně, na straně druhé pak o kritické ohlasy v dobovém tisku. Závěrečnou část práce tvoří recepční studie queer publika, která postihuje nejen diváckou zkušenost vybraných snímků, ale i obecnější recepčními módy a čtenářské strategie divácké skupiny.
|
|
|
Obraz umělce v českých hraných filmech poúnorových let
Šlingerová, Alena ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Když došlo roku 1948 v Československu ke komunistickému převratu, získala absolutní moc také komunistická kulturní politika. Provedla v kultuře zásahy organizační, regulativní i esteticko-normativní. Tyto změny znamenaly zásadní přehodnocení statusu umělce ve společnosti. Umělci z řad inteligence se měli přizpůsobit potřebám nového zřízení. Jejich tvorba podléhala zakázkám a dohledu shora. Protežováni byli umělci vycházející z dělnické třídy a lidová tvořivost. Za vzor sloužilo umění SSSR a vybraní velikáni z dějin naší kultury. Kinematografie, na niž byl kladen především požadavek aktuálnosti, se na novém obrazu umělce také podílela. Dělo se tak především na poli životopisných snímků o našich klasicích a filmů exponujících folklór a kulturní život pracujícího lidu. Ve filmech Písnička za groš a Nezlob, Kristino se stalo ústředním tématem začlenění umělce do nové společnosti. Jako epizodní postavy se objevily též zcela negativní typy umělců, této nové společnosti nepřátelských. Toto spektrum odpovídá obecné typologii lidí, která byla používána v umění, publicistice a veřejném projevu vůbec - rozdělení na uvědomělé, kolísající a zcela nepřizpůsobivé, určené k vytěsnění. Pokud se vyskytuje postava umělce, kterou nelze jednoznačně přiřadit do žádné ze tří kategorií, je to v ojedinělých filmech, které...
|
host ::
RSS.