|
|
Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, s důrazem na důkladné prozkoumání písemných pramenů a vytváří komplexní pohled na problematiku dané oblasti. Přehledně předkládá zpracování veškeré sakrální architektury vzniklé v době románské a gotické do roku 1420. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz.
|
|
| |
|
|
Ludmila Přemyslovna, manželka Ludvíka I. Dolnobavorského
Bieblová, Kristýna ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce pojednává o Ludmile Přemyslovně, dceři knížete Bedřicha a jeho manželky Alžběty Uherské. V prvních kapitolách práce je uvedena historie rodu Bogenů a počáteční období existence rodu Wittelsbachů. Hlavní část práce se zabývá životem Ludmily Přemyslovny. Spolu s ním jsou uvedeny krátké životopisy obou Ludmiliných manželů, hraběte Alberta III. z Bogenu a vévody Ludvíka I. Bavorského z rodu Wittelsbachů, a jejích čtyř synů, Berchtolda, Luitpolda, Alberta, pocházejících z rodu Bogenů, a Otty II. z rodu Wittelsbachů. Poslední kapitola této práce je věnována Ludmilině fundaci, klášteru Seligenthal u Landshutu, který založila roku 1232 a dodnes v něm žijí jeptišky. Klíčová slova: středověk, Bavorsko, Ludmila Přemyslovna, hrabata z Bogenu, rod Wittelsbachů, klášter Seligenthal
|
|
|
Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, s důrazem na důkladné prozkoumání písemných pramenů a vytváří komplexní pohled na problematiku dané oblasti. Přehledně předkládá zpracování veškeré sakrální architektury vzniklé v době románské a gotické do roku 1420. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz.
|
host ::
RSS.