|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Právo na respektování soukromého a rodinného života
Fremrová, Jolana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Právo na respektování soukromého a rodinného života Shrnutí Diplomová práce se zaměřuje na pojem práva na respektování soukromého a rodinného života ve smyslu Článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jejím cílem je provést specifikaci titulního práva, a to především za pomoci relevantních rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, resp. bývalé Evropské komise pro lidská práva. Navzdory faktu, že je Úmluva chápána jako "žijící nástroj" a vyčerpávající definice práv a svobod jí garantovaných tedy není dána, tato práce si klade za cíl sestavit jakousi mozaiku dílčích oblastí, které mohou, za určitých podmínek, požívat ochrany Článku 8 Úmluvy a pro jejichž porušení lze k Soudu směřovat stížnost. Ochrana privátní sféry jednotlivce je tématem, které je mimořádně aktuální a jeho význam bude pravděpodobně v blízké době ještě rapidně růst. Protože je právo na respektování soukromého a rodinného života svou povahou mimořádně obsáhlé a rozsah diplomové práce není naprosto způsobilý jej pojmout v plném rozsahu, rozhodla jsem se z celé škály relevantních problémů zaměřit na jeho environmentální aspekty. Přestože Úmluva žádné explicitní právo na příznivé životní prostředí neobsahuje, Soud dokázal ve své rozhodovací praxi nalézt nezpochybnitelný vztah mezi ochranou životního prostředí jednotlivce a...
|
|
|
Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve vztahu k sociálním právům
Rudolfová, Iveta ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou postavení sociálních práv v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je, zejména prostřednictvím rozboru vybraných soudních rozhodnutí, ukázat, jakým způsobem se Evropský soud pro lidská práva, jako kontrolní orgán Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod snažící se poskytnout přiznaným právům a svobodám efektivní a praktickou ochranu, při své činnosti vyrovnává s absencí sociálních práv v katalogu Úmluvy. Text práce je rozdělen do čtyř kapitol. První kapitola je věnována stručné charakteristice Úmluvy, jejího kontrolního mechanismu a katalogu přiznaných práv a svobod. V této části se práce zabývá také otázkou, jaké příčiny lze za absencí sociálních práv v Úmluvě hledat a jaké důsledky lze z této skutečnosti pro postavení sociálních práv vyvodit. V této souvislosti práce pojednává také o principu nedělitelnosti lidských práv, dle kterého zaujímají všechna lidská práva rovnocenné postavení, a který vyžaduje, aby byla lidská práva všech kategorií chráněna a prosazována se stejným důrazem. Druhá kapitola pojednává o způsobu, jakým Soud do svých rozhodnutí zahrnuje sociální aspekty přiznaných občanských a politických práv. S pomocí příkladů z judikatury je v této části práce rozebrán princip zaručení praktických a efektivních práv, princip...
|
|
|
Azyl a uprchlictví ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kubátová, Tereza ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé - Azyl a uprchlictví ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva Práce se zabývá problematikou azylu a uprchlictví v kontextu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je poukázat na úzké propojení uprchlického práva s ochranou lidských práv. Text práce je členěn do sedmi kapitol. Po úvodním rozlišení pojmů azyl a uprchlictví je představena definice uprchlíka obsažená v klíčovém instrumentu mezinárodního uprchlického práva - v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Práce se definici uprchlíka věnuje skrze její inkluzivní, cesační a exkluzivní klauzuli. Následně je popsána zásada non-refoulement, vyjádřená v článku 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, která zakazuje státům vyhostit a navrátit uprchlíka do země, kde by jeho život nebo osobní svoboda byla ohrožena. Další výklad se zaměřuje na Úmluvu o ochraně lidských práv a její kontrolní mechanismus v podobě Evropského soudu pro lidská práva. V této části je rozebrána procedurální stránka vyřizování stížností na porušení úmluvy. Jádrem práce je její šestá kapitola, která je rozdělena na dílčí podkapitoly podle relevantních ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv. Jsou zde představena pro problematiku azylu a uprchlictví významná rozhodnutí...
|
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Právo na respektování soukromého a rodinného života
Fremrová, Jolana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Právo na respektování soukromého a rodinného života Shrnutí Diplomová práce se zaměřuje na pojem práva na respektování soukromého a rodinného života ve smyslu Článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jejím cílem je provést specifikaci titulního práva, a to především za pomoci relevantních rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, resp. bývalé Evropské komise pro lidská práva. Navzdory faktu, že je Úmluva chápána jako "žijící nástroj" a vyčerpávající definice práv a svobod jí garantovaných tedy není dána, tato práce si klade za cíl sestavit jakousi mozaiku dílčích oblastí, které mohou, za určitých podmínek, požívat ochrany Článku 8 Úmluvy a pro jejichž porušení lze k Soudu směřovat stížnost. Ochrana privátní sféry jednotlivce je tématem, které je mimořádně aktuální a jeho význam bude pravděpodobně v blízké době ještě rapidně růst. Protože je právo na respektování soukromého a rodinného života svou povahou mimořádně obsáhlé a rozsah diplomové práce není naprosto způsobilý jej pojmout v plném rozsahu, rozhodla jsem se z celé škály relevantních problémů zaměřit na jeho environmentální aspekty. Přestože Úmluva žádné explicitní právo na příznivé životní prostředí neobsahuje, Soud dokázal ve své rozhodovací praxi nalézt nezpochybnitelný vztah mezi ochranou životního prostředí jednotlivce a...
|
host ::
RSS.