|
|
Malíř a sběratel Miloš Malina a jeho pozůstalost ve Středočeském muzeu v Roztokách
Hůlková, Martina ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce představuje málo známého umělce a sběratele Miloše Malinu, který je výjimečný v tom, jak obě vášně propojil ve své umělecké tvorbě. Práce se zabývá hlavně jeho odkazem uloženým ve Středočeském muzeu, kde se nachází celá jeho pozůstalost, kterou Malina, ještě za svého života, odkázal Středočeskému muzeu. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí, které představí jak samotného umělce, tak i jeho pozůstalost. V závěru pojednává o Malinově tvorbě. První část se zabývá jeho životem, studiem a zaměstnáním. Dále se věnuje jeho uměleckému stylu, ve kterém nebyl nijak vyhraněn, avšak ovlivněn byl třeba některými uměleckými přáteli jako byli: Filla (inspirace jeho kubistickou malbou), Špála (stejné zaujetí pro modrou barvu), ze zahraničních umělců pak Cézanne (od něj využil pro svá zátiší jablka). Velkou inspirací byly ženy, které ho obklopovaly celý život. Se zaměřením na to proč a podle čeho si je vybíral a také co mu na nich přišlo zajímavé. V druhé části se nastíní, jak se celý odkaz dostal do Středočeského muzea. Uvede se i to, jak byla pozůstalost tematicky rozdělena a uložena do jednotlivých depozitářů. V závěru se konstatuje, jak se v jeho uměleckých dílech prolínala i sběratelská vášeň.
|
|
|
Jaromír Neumann: znalec benátské malby
Lišková, Julie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá osobností Jaromíra Neumanna jako znalce benátské malby na našem území. Jeho postup je dokumentován na množství obrazů z několika institucí, jež autorsky zařadil. Konkrétně se jedná o díla z Obrazárny Pražského hradu, Olomoucké obrazárny, Národní galerie v Praze a významný Tizianův obraz z Kroměřížské obrazárny, na nějž soustředil svůj zájem po dlouhou dobu. Jsou to díla malířské rodiny Bassanů, Paola Veroneseho, Jacopa a Domenica Tintoretta, Bonifazia Veroneseho, Rocca Marconiho, Pordenona a Tiziana. V obecnější rovině se práce věnuje problematice znalectví a restaurování, ale není jejím smyslem rozsáhlejší rozbor, spíše potřebné nastínění v souvislosti s tématem práce. Výsledkem by mělo být vymezení a specifikace Neumannova postupu autorského zařazení a snaha o postihnutí klíčových bodů formujících jeho určení.
|
|
|
Znalectví
Křístek, Lukáš ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Musil, Jan (oponent)
SHRNUTÍ Znalectví Rigorózní práci jsem pojal jako souhrn teoretických informací o znalectví v ČR. Začínám historickým vývojem znalectví v ČR a zjišťuji, že některé historické chyby chce ministerstvo opakovat. Předpokládám, že čtenáři této práce v budoucnu budou i znalci, proto pro pro pochopení postavení znalce v systému práva dále rozebírám systém práva a úlohu znalce v procesním právu. Navazuji teoretickými koncepcemi znalecké činnosti, které se v nauce vyskytly v průběhu doby od inkvizičního procesu do současnosti včetně příkladů judikatury, které upřednostňují jednotlivé teoretické koncepce. Protože znalecký posudek je důkaz, zabývám se dále důkazy z právního a logického hlediska. Z čehož vyvozuji strategie při zadávání znaleckého posudku. Podstatnou část své práce věnuji osobě znalce včetně jeho práv, povinností, odpovědnosti a ochrany. Věnuji se jmenování a odvolání znalce či jiným způsobem ukončení znalecké činnosti, jak vyplývá ze zákona č. 444/2011 Sb. Poukazuji na rozdíly mezi znalcem a ostatními osobami, které se účastní soudního řízení s důrazem na rozdíl mezi znalcem a svědkem. Stěžejními částmi práce jsou nicméně pojednání o znaleckém posudku a o jeho hodnocení. Poukazuji na případy, kdy je znalecký posudek nezbytný. Upozorňuji na případy, kdy je znalecký posudek pouze listinným důkazem....
|
|
|
Vincenc Kramář a studium středověkého umění
Břízová, Daniela ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Základem práce je shrnutí a kritické zhodnocení metodologického přínosu Vincence Kramáře pro studium středověkému umění, včetně kritického zhodnocení literatury k tématu. Hlavním cílem práce je pokus o definici Kramářovy metody jím aplikované při studiu středověkých uměleckých děl. Dále je kladen důraz na provázanost Kramářovy metody s postupy Vídeňské školy dějin umění ve srovnání s dobovými znaleckými přístupy hlavních osobností oboru (B. Berenson, G. Morelli). Práce podrobně analyzuje jednotlivé Kramářovy stati o českých středověkých uměleckých dílech. Je v ní zastoupen rovněž vliv Kramářovy profesionální dráhy na rozvoj jeho metody. Výsledkem práce by mělo být přesnější ukotvení Kramářovy osobnosti a jeho vědecké práce v rámci dějin umění v našich zemích a v orientačním kontextu i dobových znaleckých metod zahraničních.
|
|
| |
host ::
RSS.