|
|
Antimikrobiální rezistence u klinických izolátů Clostridioides difficile od hospitalizovaných pacientů v České a Slovenské republice.
Zíková, Jaroslava ; Krůtová, Marcela (vedoucí práce) ; Najmanová, Lucie (oponent)
Clostridioides difficile je jedním z nejčastějších původců kolitid (CDI) spojených s nemocniční péčí. V posledních letech však dochází k rostoucímu počtu hlášených i případů v komunitě. Typizace vyvolávajících kmenů nám umožňuje sledovat výskyt a šíření určitých typů C. difficile (CDI). S cílem aktualizovat data o současné epidemiologické situaci CDI bylo z 23 českých (n=200) a ze 17 slovenských (n=142) nemocnic v období od října do listopadu roku 2021 zasláno 342 izolátů C. difficile nebo vzorků stolic od pacientů s CDI, které byly následně kultivovány. Všechny izoláty C. difficile byly charakterizovány PCR ribotypizací a detekcí genů pro tvorbu toxinů. Z 342 izolátů bylo identifikováno 52 různých ribotypizačních profilů. Nejčastěji detekovanými ribotypy byly 001, 176, 014, 018 a 020. U všech ribotypů byly nalezeny geny pro produkci toxinů A a B. Geny pro binární toxin byly detekovány u 43 (21,5 %) českých izolátů a u 117 (82,4 %) slovenských izolátů. U vybraných izolátů (n=140, 40,9 %) bylo provedeno celogenomové sekvenování (WGS) a testování antimikrobiální citlivosti k 17 antibiotikům (E-test). Pomocí multilokusové sekvenační typizace (7 konzervovaných genů) bylo určeno 30 různých sekvenčních typů z 39 zahrnutých ribotypů. Všechny izoláty C. difficile byly citlivé k vankomycinu, k tetracyklinu,...
|
|
|
Laboratorní metody diagnostiky Clostridium difficile u hospitalizovaných pacientů v Nemocnici Tábor, a.s.
ČÍŽEK, Luboš
Tato bakalářská práce je věnována problematice bakteriální infekce způsobené Clostridium difficile. Tato infekce je významným medicínským a epidemiologickým problémem, zejména u hospitalizovaných pacientů ve zdravotnických zařízeních. Teoretická část této práce se věnuje popisu bakterie Clostridium difficile v souvislosti s jejím klinickým významem, příčinami výskytu, možnostmi laboratorních vyšetřovacích metod na průkaz její přítomnosti a jí produkovaných toxinů ve vzorcích. Shrnuje aktuální možnosti léčby způsobených onemocnění a prevence jejich vzniku. V praktické části jsou popsány laboratorní vyšetřovací postupy v současné době prováděné v Nemocnici Tábor, a.s. a jsou zde zpracována data z provedených vyšetření ve sledovaných obdobích. Všechna analyzovaná data popisují výsledky vyšetření u pacientů hospitalizovaných v táborské nemocnici. V praktické části práce jsou shrnuty a vyhodnoceny výsledky z provedených vyšetření. Je zaměřena na zodpovězení otázky týkající se dostatečnosti vyšetřovacího postupu a vlivu vybraných rizikových faktorů na četnost provedených vyšetření. Součástí je i důkaz, že výskyt klostridiové kolitidy vzniklé v souvislosti s nemocniční péčí v průběhu let roste. Dále jsou zde uvedeny případy dvou pacientů postižených onemocněním klostridiovou kolitidou způsobenou předchozí léčbou antibiotiky. V závěru práce je shrnut význam bakterie Clostridium difficile, odpovědi na stanovené otázky a zhodnocení možných zlepšení v dané oblasti s ohledem na zjištění, že u provedených vyšetření je vysoký počet negativních výsledků
|
|
|
Porovnávací analýza izolátů Clostridioides difficile kultivovaných z různých zdrojů.
Eretová, Veronika ; Krůtová, Marcela (vedoucí práce) ; Ježek, Petr (oponent)
Infekce vyvolané Clostridioides difficile (CDI) jsou obecně vnímány jako infekce spojené s nemocniční péčí. V posledních letech však dochází k narůstání jejich incidence i v komunitě. Výskyt C. difficile byl popsán např. u zvířat, v potravinách či prostředí vody a půdy. Cílem této práce bylo charakterizovat kmeny C. difficile získané z různých zdrojů pomocí molekulárně biologických metod. Výsledky jsou diskutovány s dostupnými údaji o českých humánních izolátech C. difficile. V této práci bylo analyzováno celkem 135 izolátů C. difficile kultivovaných ze vzorků prasat (n = 57), telat (n = 44), koní (n = 18), vody (n = 15) a ježka (n = 1). Pomocí PCR ribotypizace bylo identifikováno 22 různých ribotypizačních profilů, nejčastěji detekovanými ribotypy byly 033, 011, 126, 078. Byly nalezeny jak toxigenní i netoxigenní ribotypy, včetně ribotypů nesoucích geny pro produkci binárního toxinu. Nejčastěji zachycené rezistence k antimikrobiálním látkám byly k ciprofloxacinu, klindamycinu a erythromycinu. Všechny detekované ribotypy a sekvenační typy u izolátů ze zvířat a prostředí byly v předchozích projektech nalezeny i u českých humánních izolátů, což potvrzuje roli zvířat a prostředí jako rezervoáru C. difficile. Nicméně epidemické humánní ribotypy 001 a 176, které dominují současné epidemiologické situaci...
|
host ::
RSS.