|
|
Spojená města - rozdílná paměť: místa paměti a jejich vnímání v rozdělených městech Český Těšín a Cieszyn
Byrtus, Fabian ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Rozdělená města Český Těšín a Cieszyn jsou místem, kde se po staletí mísily různé národy, etnika a náboženství. Přirozeně se tak zde střetávají i různé dějinné narativy. Tématem této diplomové práce je kvalitativní výzkum proměny vnímání míst paměti, ve kterých krystalizuje kolektivní paměť jednotlivých skupin obyvatel Českého Těšína a Cieszyna. Práce pracuje s hypotézou, že vnímání těchto míst se v průběhu času proměňuje a jedním ze zásadních impulsů k této změně bylo zapojení České republiky a Polska do evropského integračního procesu. Primárním zdrojem jsou polostrukturované rozhovory s představiteli kulturního, společenského a politického života v obou městech. V rámci těchto rozhovorů se do popředí zájmu respondentů dostala hraniční řeka Olza/ Olše, pomníky Slezanky a Československý hraničník připomínající rozdělení obou měst v roce 1920, židovské nekropole a německé hroby na komunálních hřbitovech, a těšínská tramvaj. Nejmarkantnější je vliv evropského integračního procesu na proměnu vnímání řeky Olzy/Olše a těšínské tramvaje. Obě místa paměti se stala základem pro budování přeshraniční spolupráce měst na půdorysu Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński. V rámci společných projektů Českého Těšína a Cieszyna došlo a dále dochází k významné proměně veřejného prostoru zejména v okolí...
|
|
|
Československo-polské vztahy a Těšínské Slezsko 1918-1920
Berousková, Karolína ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Goněc, Vladimír (oponent)
Vzájemné vztahy Československa a Polska byly ihned po jejich vzniku poznamenány dvě léta trvajícím územním sporem o region Těšínského Slezska. Jaké byly příčiny tohoto konfliktu? Národnostní složení obyvatelstva na daném území či mocenské ambice těchto států v oblasti středovýchodní Evropy? Práce na základě analýzy historických pramenů a odborné literatury sleduje formování konfliktních linií a následnou eskalaci konfliktu. Je rozdělena do dvou hlavních částí. První část reprezentuje vnitřní rozměr těšínského konfliktu, zabývá se historickými souvislostmi vývoje těšínského regionu jako svébytné územní jednotky se zvláštním akcentem na sebepojetí jejích obyvatel. Přibližuje posun od identity chápané a určované teritoriálně či statusově k identitě založené na příslušnosti k národu, později ztělesnovanému vznikem Československa a Polska. Druhá část práce se zaměřuje na vnější, mezinárodní rozměr těšínského sporu, tj. vzájemná československo-polská vyjednávání, genezi stanovisek jednotlivých států a roli dohodových mocností a rozhodovacích orgánů Pařížské mírové konference. Zvláštní důraz je kladen na vysvětlení geopolitického významu regionu na mapě nového poválečného uspořádání středovýchodní Evropy. V závěru práce dochází autorka k závěru, že vznik nástupnických států Československa Polska a nutnost...
|
|
|
Politické aspekty Československo-polského sporu o Těšínsko v letech 1918-1920
Czudek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato práce popisuje politické aspekty Československo - polského sporu o Těšínsko. Snaží se osvětlit aspekty tohoto sporu. Dále je též jejím cílem důsledná snaha po objektivitě, která má pomoci najít jedinou správnou interpretaci tohoto konfliktu. Práce pohlíží chronologicky na jednotlivé důležitější události v době sporu a obeznamuje nás jak s polskou, tak s českou historiografickou interpretací daných událostí. Poukazuje na nejednotu tohoto regionu, popisuje doktríny, kterými Československo, či Polsko bránily svůj zájem o toto teritorium. Práce dále popisuje jednotlivé dohody uzavřené mezi oběma státy v souvislosti s Těšínským Slezskem mezi lety 1918 - 1920. Snaží se rovněž vylíčit samotný válečný konflikt v lednu 1919. Poukazuje na složitost a vášnivou atmosféru v daném regionu v období od válečného konfliktu do momentu arbitrážního vyřešení v roce 1920. Líčí československou spokojenost a polskou nespokojenost s arbitrážním vyřešením otázky. Práce dochází k závěru, že se nepodařilo dospět k naplnění původního cíle této práce. Jako příčinu tohoto nenaplnění autor uvádí jeho uvědomění, že k pravdivému výkladu nemůže z titulu jeho ideologie dospět. Autor navrhuje hledání ne pravdivých, nýbrž nejpravděpodobnějších výkladů jakýchkoliv fenoménů. Samotná práce "Politické aspekty Československo -...
|
host ::
RSS.