|
|
Akutní pooperační komplikace v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče
HLOBILKOVÁ, Magda
Diplomová práce se věnuje problematice akutních pooperačních komplikací v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče z pohledu sestry. Práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. Teoretická část je věnována problematice chirurgie, jednotek intenzivní péče a akutním pooperačním komplikacím. Výzkumná část zahrnuje cíle, metodiku a výsledky výzkumu. Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit vztah mezi délkou praxe, nejvyšším dosaženým vzděláním a orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 2: Zjistit zájem sester o vzdělávání v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 3: Zmapovat nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče. Výzkumná část diplomové práce je řešena formou kombinovaného výzkumu, do kterého se zapojily sestry chirurgických jednotek intenzivní péče různé délky praxe a nejvyššího dosaženého vzdělání. Výzkum probíhal ve čtyřech nemocnicích Jihomoravského a Zlínského kraje. Kvantitativní část výzkumu byla realizována prostřednictví nestandardizovaného dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 138 respondentů. Kvalitativní část byla realizována polostrukturovanými rozhovory s 10 sestrami. Z provedeného výzkumného šetření vyplývá několik závěrů. Byl pozorován statisticky významný vztah mezi orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací, délkou praxe a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající délkou praxe dochází ke zvyšovaní orientovanosti sester, stejně tak s narůstající úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání. Zúčastněné sestry projevují zájem o vzdělávání se v problematice, který však není ze strany zaměstnavatele dostatečně kompenzován. Nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče z pohledu sester jsou bolest a akutní krvácení. Výstupem diplomové práce je návrh obsahu semináře pro zvýšení orientace sester v konkrétní akutní pooperační komplikaci.
|
|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v chirurgickém ošetřovatelství.
SRBOVÁ, Klára
Současný stav: Fyzikální vyšetření je nedílnou součástí anamnézy a přispívá ke správnému stanovení diagnózy. Zahrnuje vyšetření pohledem, poslechem, pohmatem, poklepem a per rectum. Cíle práce: Zmapovat činnosti sestry při provádění fyzikálního vyšetření a zmapovat rozdíly při provádění fyzikálního vyšetření v chirurgickém ošetřovatelství. Metodika: Byla použita kvalitativní výzkumná metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Soubor tvořilo celkem 8 sester, které pracují na chirurgických odděleních s různým změřením. Dále byla využita kvantitativní metoda. Byla zvolena metoda dotazování pomocí dotazníků, které se skládal z otevřených, polootevřených, nebo uzavřených otázek. Byly určeny pro sestry, které pracují na chirurgických odděleních s různým zaměřením. Celkem na ně odpovědělo 169 respondentů. Výzkum probíhal online formou. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Velikost souboru byla dána nasycením dat. Výsledky práce: Z rozhovorů vyplývá, že sestry fyzikální vyšetření provádí a znají jeho podstatu a specifika, která se liší dle oddělení. Do dotazníkového šetření se nejvíce zapojily sestry, které pracují na klasickém chirurgickém oddělení (42,6 %). Nejvíce sester má vzdělání vysokoškolské bakalářské (45,6 %). Nejčastější délka praxe na chirurgickém oddělní byla v rozmezí 0-10 let (56,8 %). Z celkového počtu 169 respondentů jich 111 pracuje v krajské nemocnici. Při příjmu pacienta pro stanovení diagnózy nejčastěji data sbírá sestra i lékař (73,4 %). Při provádění fyzikálního vyšetření asistuje lékaři 85, 2 % sester. Fyzikální vyšetření na svém oddělení provádí 97,6 % sester. Vyšetření pohledem, čichem a vědomí provádí sestra vždy. Pohmatem a poslechem vyšetřuje sestra málokdy a vyšetření poklepem a per rectum neprovádí téměř nikdy. Fyzikální vyšetření sestrou je na jednotlivých chirurgických odděleních liší. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a vyšetřením vědomí a chirurgickém oddělení, na kterém pracuje. Fyzikální vyšetření sestrou se liší délkou praxe. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a délce praxe na chirurgickém oddělení. Fyzikální vyšetření se liší věkem sester. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohledem a vyšetřením vědomí a věkem sestry. Závěr: Závěrem lze říct, že fyzikální vyšetření provádí sestra v rámci svých kompetencí a v rámci potřeb svého pracoviště a poskytovaná péče odpovídá úrovni a vybavenosti oddělení, na kterém pracuje.
|
|
|
Spektrum chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
MONDEK, Jan
Bakalářská práce se zaměřuje na chirurgické výkony v přednemocniční neodkladné péči v rámci řešení reverzibilních příčin. Bakalářská práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. V úvodu teoretické části se věnuji jednotlivým chirurgickým výkonům, které do prostředí přednemocniční neodkladné péče patří a popisuji jejich rozdělení, indikace, rizika a praktický postup při jejich aplikaci. Dále popisuji traumatickou zástavu oběhu a rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci. V dalších kapitolách práce se zabývám monitorací a vyšetřením pacienta, které je pro odhalení reverzibilních příčin důležité. Dále popisuji nutnost analgezie v přednemocniční péči a v poslední kapitole se věnuji důležitosti zachování aseptického prostředí a riziky sepse. V rámci výzkumné části byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru, přičemž výzkumný soubor tvořilo celkem 9 zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat indikace a rizika chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Dalším cílem bylo zjistit, jaké povědomí a zkušenosti v této problematice záchranáři Jihočeského kraje mají. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle práce byly naplněny. Výzkumem bylo zjištěno, že zkušenosti a znalosti záchranářů na jednotlivých stanovištích jsou velmi podobné, oslovení zdravotničtí záchranáři se v problematice dostatečně orientují, přičemž stanoviště v Jindřichově Hradci je objektivně lehce v popředí. Práce by mohla být využita, jako studijní materiál v rámci vzdělávání studentů zdravotnického záchranářství, popřípadě pro sebevzdělávání samotných zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta na chirurgickém oddělení
KUBEŠOVÁ, Miroslava
Teoretická část bakalářské práce definuje roli sestry edukátorky, edukační realitu, složenou z edukačního procesu, konstruktů a prostředí, soustředí se také na konkrétnější představení jednotlivých témat edukace v předoperačním a pooperačním období na chirurgickém oddělení. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny čtyři výzkumné cíle. Stanovenými cíli práce bylo zjistit jakým způsobem sestry edukují pacienty v předoperačním a pooperačním období. Dalšími cíli bylo zmapovaní edukačních potřeb pacientů před a po operaci. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami na chirurgickém oddělení a s pacienty před a po plánovaném operačním výkonu. Kritériem pro výběr informantů bylo, aby se jednalo o pacienty chirurgického oddělení před plánovaným operačním výkonem s předpokládanou dobou hospitalizace delší než 2 dny. Stejní pacienti poté byli dotázáni rovněž v pooperačním období. Kritérium výběru informantek z řad sester byla jejich aktuální práce na standardní lůžkové stanici chirurgického oddělení po dobu delší než 3 měsíce. Výzkumný vzorek tvořilo 9 sester a 5 pacientů. Na základě analýzy provedených rozhovorů byly vytvořeny výsledné kategorie a podkategorie. Z výsledků výzkumného šetření s pacienty a sestrami byl vytvořen edukační materiál pro pacienty chirurgického oddělení, jakožto výstup této bakalářské práce. Materiál je vytvořen tak, aby jej mohl mít pacient k dispozici po celou dobu hospitalizace. Využití edukačního materiálu by mohlo být oporou edukace pacienta na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o operační rány na chirurgickém oddělení
OCHMANOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá péčí o operační rány na chirurgickém oddělení. Cílem této bakalářské práce je zmapovat ošetřovatelskou péči o operační rány na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče. Zjistit, jaké pomůcky mají k dispozici sestry na jednotlivých odděleních chirurgie a následně všechny parametry mezi sebou porovnat. Z cílů byly vytvořeny následující výzkumné otázky: Jakým způsobem sestry ošetřují operační ránu na standardním chirurgickém oddělení? Jaké pomůcky k ošetřování ran mají sestry k dispozici na standardním chirurgickém oddělení? Jaké jsou rozdíly v péči o operační ránu na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče? Jaké jsou rozdíly v pomůckách k ošetřování ran na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče? Pro výzkumné šetření jsme zvolili kvalitativní metodu. Sběr dat byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru v celkovém počtu 14 oslovených sester z nichž 7 pracuje na standardním chirurgickém oddělení a zbylých 7 sester na chirurgické jednotce intenzivní péče. Z rozhovorů vyplývá, že ošetřovatelská péče o operační rány na obou odděleních probíhá převážně podle doporučených postupů. Největší rozdíl v péči o operační rány je v péči o jizvu. Rozdíl vyplývá z charakteristik oddělení. Na jednotce intenzivní péče jsou hospitalizovaní pacienti po velkých operacích, kteří jsou následně ještě přeloženi na standardní chirurgickou jednotku a odtud jsou následně propuštěni do domácí péče. V pomůckách, které sestry využívají k péči o operační rány na jednotlivých odděleních, nebyly zjištěny žádné rozdíly. Výsledky šetření mohou pomoci studentům při přípravě na budoucí povolání, a také ke zlepšení informovanosti sester v péči o operační rány pracujících na chirurgických odděleních.
|
|
|
Potřeba odpočinku a spánku u pacientů hospitalizovaných na odděleních chirurgického typu
KOČÁRNÍKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spánku a odpočinku u pacientů hospitalizovaných na odděleních chirurgického typu. Každý pacient má své potřeby dle Maslowovy pyramidy. Během hospitalizace se mu žebříček hodnot pozměňuje. Na odděleních chirurgického typu jsou jedny z hlavních potřeb právě potřeba dostatečného odpočinku a spánku. Pacient potřebuje klid na lůžku a dostatek sil k uzdravení po určitém výkonu, či operaci, a v nemocnici je mnoho faktorů, které tyto potřeby ovlivňují. Pro dodržování těchto potřeb by měla být každá sestra o problematice informována a měla by dodržovat určité zásady pro udržení klidu a komfortu pacienta. Stejně tak by měla informovat ostatní pacienty a vyzvat je k dodržování nemocničních zásad. Podstatou zkoumání je zmapovat potřebu odpočinku a spánku jak celkově, tak v období nemoci během hospitalizace a zmapovat role sestry během ošetřovatelské péče v uspokojování potřeb odpočinku a spánku. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou spánku a odpočinku, popisuje ošetřovatelský proces jako takový a ošetřovatelský proces zaměřený konkrétně na uspokojování potřeb spánku a odpočinku. Dále práce krátce popisuje charakteristiku chirurgických oddělení. V praktické části práce předkládá výzkum z chirurgických oddělení nemocnice krajského typu. Praktická část bakalářské práce začíná stanovením cílů a výzkumných otázek. Pokračuje charakteristikou výzkumné metodiky, zpracováním výzkumných dat a jejich vyhodnocením v diskuzní části. Výsledky výzkumu ukazují, jaké jsou odpočinkové a spánkové rituály u hospitalizovaných pacientů, jaké jsou role sestry při uspokojování potřeby odpočinku a spánku u hospitalizovaných pacientů, jaké jsou důsledky neuspokojování potřeby odpočinku a spánku a jaký je rozdíl mezi potřebou odpočinku a spánku ve zdraví a v období nemoci.
|
|
|
Využití kompetencí sester na chirurgickém oddělení
HARAZINOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je zmapování práce sester na chirurgickém oddělení. Pro komplexní náhled je pozornost věnována standardnímu lůžkovému oddělení, chirurgické jednotce intenzivní péče a chirurgické ambulanci. Určení specifik v práci sester na těchto složkách bylo vymezeno jako druhý cíl. Pro splnění cílů byly stanoveny 3 hlavní výzkumné otázky: ,,Jaká je úloha sestry na chirurgickém oddělení?", ,,Jaká jsou specifika práce na jednotlivých odděleních?" a ,,Jaká je návaznost péče mezi jednotlivými odděleními?". Vzhledem k rozdílnosti chirurgických složek teoretická část mé práce konkretizuje jejich prostorová uspořádání a vybavenost, popisuje předpokládaný stav pacientů, roli sestry a další aspekty. Pojednává taktéž o historii chirurgie jako oboru, dotýká se tématu současného vzdělávání sester a kompetencí, které vymezují rozsah činností sester. Výzkumný soubor tvoří celkem 19 informantek, z toho 8 informantek pracujících na standardním chirurgickém oddělení, 6 informantek z chirurgické jednotky intenzivní péče a 5 informantek z chirurgické ambulance. Zvolenou metodou sběru dat pro mé kvalitativní šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků vyplývá, že svou úlohu oslovené informantky vnímají obecně v rámci své pracovní pozice a v poskytování ošetřovatelské péče. Specifika standardního oddělení popisují sestry z jeho septické části v těžším zdravotním stavu pacientů, další informantky zmiňují pestrost diagnóz či starost o vyšší počet pacientů. Informantky z jednotky intenzivní péče se shodují ve zvýšené potřebě monitoringu pacientů. Informantky z chirurgické ambulance pečují především o pacienty s akutními obtížemi, přičemž ambulance bývá jejich prvním místem kontaktu se zdravotnickým zařízením. Výstupem této práce je odborný článek zprostředkující informace pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Chirurgická léčba nestabilních zlomenin sterna a žeber
Šimánek, Václav ; Šebor, Jindřich (vedoucí práce) ; Čapov, Ivan (oponent) ; Vyhnánek, František (oponent)
Autor se ve své praci zabývá poraněními hrudníku, která patří k nejvíce frekventovanýmh zraněním. 70 procent poranění hrudníku je spojeno s poraněním jiných orgánů . Relevance poranění hrudníku se zvyšuje s věkem . Prognóza polytraumatizovaných pacientů s poraněním hrudníku se zhoršuje v kombinaci s kraniocerebrálním poraněním. 50 procent úmrtí v důsledku úrazů je spojena s traumatem hrudníku .Traumata hrudníku jsou nejčastěji tupá. Otevřená zranění jsou těžší. Hlavním důvodem tupých poranění hrudníku jsou dopravní nehody silniční. 80 procent z otevřených poranění jsou způsobeny střelnou zbraní nebo bodnutím. Zlomeniny žeber patří mezi nejčastější typy zlomenin a současně k většině typů poranění hrudníku. Mnohočetné zlomeniny žeber jsou vážné. Z 10 až 20 procent zlomenin maji pacienti projevy tzv. paradoxního dýchání. Konzervativní a operativní typy léčby se používají pro stabilizaci hrudní stěny . Názory na použití této léčby nejsou jednotné. Umělé plicní ventilace s nízkým PEEP se používá při konzervativní léčbě. Operativní léčba využívá externí nebo interní fixaci nestabilních fragmentů hrudní stěny.
|
|
|
Prevence tromboembolické nemoci v chirurgických oborech
Konečná, Lenka ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Prevence tromboembolické nemoci v chirurgických oborech" pojednává o jednom z obecně závažných problémů medicíny, který může mít pro nemocného až fatální průběh. Vzhledem k tomu, že tromboembolická nemoc ohrožuje nejvíce pacienty po chirurgických výkonech a důkladná prevence výrazně snižuje riziko vzniku této nemoci, je cílem práce je zjistit, co sestry dělají pro prevenci tromboembolické nemoci, jestli sestry edukují pacienty o tromboembolické nemoci a jaká je důležitost její prevence a v jaké je míře a kvalitě. Dalším cílem práce je zjistit, kdy a kdo pacienta edukuje, zda před nebo po operaci. Zda sestry ví, co vše patří k edukaci tromboembolické nemoci, zda používají edukační pomůcky. Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativního výzkumného šetření, technika dotazování pomocí strukturovaného dotazníku. Do šetření bylo zařazeno 128 respondentů pracujících na standardních odděleních a JIP chirurgického typu ve FNKV. Výzkumné šetření prokázalo, že 83 (65,9 %) sester edukuje pacienty před operací a neexistuje vzájemná souvislost mezi délkou praxe a předoperační edukací o prevenci TEN. Dále, že 100 (78,7 %) sester kontroluje bandáže dolních končetin, než pacient vstane z lůžka a neexistuje vzájemná souvislost mezi kontrolou bandáží na standartním oddělení a jednotkách...
|
|
|
Způsoby a důsledky některých neurochirurgických zákroků v animálním modelu a v humánní klinice. Pinealektomie a intracerebroventrikulární aplikace.
Řezáčová, Lenka ; Tichý, Michal (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
Klinické chirurgické techniky pinealektomie a intracerebroventrikulární (i.c.v.) kanylace jsou stále v indikovaných případech v klinice používány. Ve výzkumu je snaha klasické chirurgické techniky nahrazovat jinými způsoby. Tyto nejrůznější nové modely však často neodrážejí komplexitu funkcí probíhajících v živém organizmu jako celku. V práci je ukázáno, že tyto chirurgické techniky by měly být i nadále součástí biomedicínského výzkumu, neboť stále přinášejí potřebné nové informace. V experimentu může sloužit technika pinealektomie jako model resekce či deplece (odstranění přirozené sekrece hormonu), zatímco i.c.v. aplikace účinné látky do mozkových komor naopak jako model adice či substituce. Experimentální část práce je rozdělena do 4 okruhů: A) pinealektomie - animální modely, B) pinealektomie - v experimentu, C) pinealektomie - v klinické praxi a D) intracerebroventrikulární aplikace - v experimentu. V práci je podrobně popsána chirurgická technika a diskutovány možné důsledky provedené pinealektomie u 6 druhů zvířat (a jejich porovnání) a u člověka. Součástí je i provedený experiment s pinealektomií u potkana a klinická studie u pacientů s pineální cystou a následnou pinealektomií. Práce dále obsahuje podrobný popis techniky i.c.v. aplikace, kanylace cév a telemetrického měření funkčních...
|
host ::
RSS.