|
|
Samostatný pohyb a prostorová orientace dětí se zrakovým postižením v předškolním vzdělávání
JANDEJSKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou dětí předškolního věku se zrakovým postižením, a to s důrazem na jejich prostorovou orientaci a samostatný pohyb. Základním předpokladem k samostatnému životu osoby se zrakovým postižením je její orientace a samostatný pohyb především ve známém, ale i neznámém prostředí s využitím kompenzačních pomůcek nebo doprovázející osoby. K tomu, aby orientace člověka byla co nejúčinnější, je zapotřebí, aby se rozvíjela již v raném věku dítěte. Práce se takto zaměřuje především na rozvoj této dovednosti prostřednictvím jejího nácviku. Cílem celé práce je popsat zrakové postižení u dětí v předškolním vzdělávání, jejich prostorovou orientaci a následné vytvoření návrhů edukačních jednotek zaměřených právě na rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu těchto dětí s postižením předškolního věku. Tyto aktivity byly záměrně vybrány za účelem rozvíjení daných předpokladů u dítěte, které jsou nezbytné k tomu, aby se mohlo samostatně pohybovat.
|
|
|
Vývoj dítěte se zrakovým postižením
Šafránková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
1 RESUMÉ Bakalářská práce na téma "Vývoj dítěte se zrakovým postižením" se zaměřila v rámci této kategorie na slabozraké děti. Konkrétně pak v teoretické části seznámila čtenáře s pojmem slabozrakosti z obecného hlediska (diagnostické nástroje, etiologie, projevy), s rozvojem slabozrakého dítěte, možnými komplikacemi, ale zároveň i s možnostmi podpory. Takto získané poznatky byly poté v praktické části porovnány s konkrétními případy dvou slabozrakých dětí. Teoretická část práce vycházela z poznatků obsažených v odborné literatuře a v dalších materiálech. U praktické části byla možnost nahlédnout do osobních dokumentů vybraných žáků, pozorovat je při vyučování a realizovat s nimi rozhovor. Po vyhodnocení získaných informací lze uvést tyto závěry. Autoři, zabývající se tématem zrakového postižení, se převážně zaměřují na děti nevidomé či se zbytky zraku. Proto bylo mým záměrem soustředit se hlavní mezníky ve vývoji slabozrakých dětí a případné obtíže. Cose týče dostupných pomůcek pro slabozraké děti, je jejich škála opravdu široká a toto téma je popsáno velkým počtem autorů. U hraček a her určených slabozrakým dětem se znovu setkáme s malým množstvím dostupné literatury a prostor je věnován spíše dětem s vážnějším postižením zraku. V souvislosti s hrami se podařilo shromáždit dostatek informací pro...
|
|
| |
|
|
Vývoj plavecké výuky plaveckým způsobem kraul u dítěte s diagnózou albinismus, nystagmus, astigmatismus a krátkozrakost
Sidorová, Veronika ; Kovařovic, Karel (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název bakalářské práce: Vývoj plavecké výuky plaveckým způsobem kraul u dítěte s diagnózou albinismus, nystagmus, astigmatismus a krátkozrakost Zpracovala: Veronika Sidorová Vedoucí práce: PaedDr. Karel Kovařovic Cíle práce: Cílem práce je zmapovat vývoj plavecké výuky probanda A. K. a technické zvládnutí plaveckého způsobu kraul tak, aby výsledkem byla změna jeho statusu z neplavce na plavce. Metodika práce: Objektem případové studie v mé práci bude dvanáctiletý žák, u kterého je diagnostikován albinismus, nystagmus, astigmatismus a krátkozrakost. Podle Vyhlášky MŠMT č. 75/2005 Sb. § 11., žák nesplňuje požadavky těžkého postižení. Při výuce plaveckého způsobu kraul budu zjišťovat: zvládnutí základních plaveckých dovedností a prostorovou orientační schopnost; schopnost naučit se základní techniku plaveckého způsobu kraul; plavecký výkon při výuce na 100 m kraul za určitý čas; ∑ výsledky zpracuji graficky do 16 tabulek po každém týdnu od října do ledna; ∑ tabulky budou rozdělené na 5 částí (cvičení, pomůcky, délku odplavaných metrů za trénink - 45 minut, chyby, korekce chyb s cvičeními na odstranění těchto chyb); hodnotit plavecké dovednosti budu pomocí škál hodnocení od 1 do 5 (1=nejlepší,5= nejhorší výsledek) a pomocí bodů (od 1. - 3.) Výsledky práce: Na základě obsahu jednotlivých výukových hodin...
|
|
|
Vývoj plavecké výuky plaveckým způsobem kraul u dítěte s diagnózou albinismus, nystagmus, astigmatismus a krátkozrakost
Sidorová, Veronika ; Kovařovic, Karel (vedoucí práce) ; Břečková, Gabriela (oponent)
Název bakalářské práce: Vývoj plavecké výuky plaveckým způsobem kraul u dítěte s diagnózou albinismus, nystagmus, astigmatismus a krátkozrakost Zpracovala: Veronika Sidorová Vedoucí práce: PaedDr. Karel Kovařovic Cíle práce: Cílem práce je naučit probanda A. K. technické zvládnutí plaveckého způsobu kraul tak, aby výsledkem byla změna jeho statusu z neplavce na plavce. Metodika práce: Objektem případové studie v mé práci bude dvanáctiletý žák, u kterého je diagnostikován albinismus, nystagmus, astigmatismus a krátkozrakost. Podle vyhlášky 75 /2005 Sb., žák nesplňuje požadavky těžkého postižení. Při výcviku plaveckého způsobu kraul budu zjišťovat: zvládnutí základních plaveckých dovedností a prostorovou orientační schopnost; schopnost naučit se základní techniku plaveckého způsobu kraul; sportovní výkon při výcviku na 200 m kraul za určitý čas; výsledky zpracuji graficky do 16 tabulek po každém týdnu od října do ledna; tabulky budou rozdělené na 5 částí, každá část bude obsahovat daná cvičení, pomůcky, délku odplavaných metrů za trénink (45 minut), chyby, korekce chyb a cvičení na odstranění těchto chyb. Výsledky práce: Na základě intenzivních tréninků a výzkumných tabulek jsem dosáhla zjištění, že proband A. K., který na začátku výzkumné části nedisponoval plaveckými dovednostmi, uplaval...
|
|
|
Vývoj dítěte se zrakovým postižením
Šafránková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
1 RESUMÉ Bakalářská práce na téma "Vývoj dítěte se zrakovým postižením" se zaměřila v rámci této kategorie na slabozraké děti. Konkrétně pak v teoretické části seznámila čtenáře s pojmem slabozrakosti z obecného hlediska (diagnostické nástroje, etiologie, projevy), s rozvojem slabozrakého dítěte, možnými komplikacemi, ale zároveň i s možnostmi podpory. Takto získané poznatky byly poté v praktické části porovnány s konkrétními případy dvou slabozrakých dětí. Teoretická část práce vycházela z poznatků obsažených v odborné literatuře a v dalších materiálech. U praktické části byla možnost nahlédnout do osobních dokumentů vybraných žáků, pozorovat je při vyučování a realizovat s nimi rozhovor. Po vyhodnocení získaných informací lze uvést tyto závěry. Autoři, zabývající se tématem zrakového postižení, se převážně zaměřují na děti nevidomé či se zbytky zraku. Proto bylo mým záměrem soustředit se hlavní mezníky ve vývoji slabozrakých dětí a případné obtíže. Cose týče dostupných pomůcek pro slabozraké děti, je jejich škála opravdu široká a toto téma je popsáno velkým počtem autorů. U hraček a her určených slabozrakým dětem se znovu setkáme s malým množstvím dostupné literatury a prostor je věnován spíše dětem s vážnějším postižením zraku. V souvislosti s hrami se podařilo shromáždit dostatek informací pro...
|
|
|
Rozvoj prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
SCHÖNBERGEROVÁ, Veronika
Předložená bakalářská práce se zabývá rozvojem prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Prosociální dovednosti jsou v životě člověka velmi důležité, a proto bychom měli u dětí tyto dovednosti hravou a zábavnou formou rozvíjet. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvoření návrhu pracovního postupu skupinového nácviku a posilování prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku s rozpracovaným tématem o komunikaci a sociálních vztazích v rámci školního vzdělávacího programu Mateřské školy pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Abych dosáhla splnění hlavního cíle, vytvořila jsem pět originálních pracovních listů se zaměřením na rozvoj prosociálních dovedností. Při vytváření pracovních listů jsem se řídila fázemi pedagogického procesu a základními pedagogickými principy. Ověřování pracovních listů bylo realizováno ve výše zmíněné mateřské škole. Cílem těchto listů byl nácvik rozlišování hlasů chlapec / dívka, nácvik pozdravu a oslovení dětí, rozvoj sebedůvěry a důvěry ve druhého, posilování vztahu mezi dětmi, spolupráce mezi dětmi a rozvoj umění si pomáhat. Výzkumný soubor tvořily dvě pedagožky mateřské školy, jeden chlapec se zrakovým postižením a skupina vrstevníků v jeho třídě, kteří docházejí do Mateřské školy pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Výsledkem mé bakalářské práce je originální pracovní materiál. Díky evaluaci pracovních listů a reflexe od pedagoga bylo zjištěno, že pracovní listy byly přínosem pro rozvoj prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Na základě pozorování a ověřování pracovních listů usuzuji, že průběh aktivit je velmi ovlivněn časovou dotací. Pokud byla časová dotace dodržena, dokázaly se děti na hru plně soustředit. Je ověřeno, že při překročení třiceti minut již byly děti unavené a jejich pozornost klesala. Při aktivitách se potvrdilo i jedno z možných rizik, kterým bylo nesnášenlivost šátku na očích. Toto riziko se objevilo pouze u jedné dívky, která odmítla i jiné nabídnuté alternativy zakrytí očí (zavření očí, zakrytí si očí rukama). Tato dívka se tedy neúčastnila role, ve které musela mít zavázané oči, ale do jiných rolí ve hrách se ráda zapojila. Po proběhlých aktivitách jsem dostávala zpětnou vazbu od dětí. Děti se vždy ptaly, kdy budeme hrát další hru, z čehož soudím, že se jim hry líbily a měly o ně zájem. Hry vzbudily zájem i u pedagožek. Jedné z aktivit se jedna z paní učitelek i přímo účastnila, jelikož si chtěla tuto hru sama vyzkoušet. Po každé hře jsem dostala od pedagožek reflexi. Při těchto reflexích jsem se dozvěděla, že tyto hry jsou pro děti ojedinělé a proto je tak rády hrají. Paní učitelky uvedly, že považují pracovní listy za velmi dobře zpracované, jelikož bylo vidět, že děti hry baví, zdůraznily, že takto vytvořené pracovní listy na rozvoj prosociálních dovedností ve třídě ještě nemají. Vytvořené pracovní listy zůstávají k dispozici pedagogům v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích, ale také by mohly být k dispozici pedagogům integrující předškolní děti se zrakovým postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Rovněž je mohou využít i pedagogové, kteří pracují v běžných mateřských školách s intaktními dětmi.
|
|
|
Význam stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
NOHAVOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu Stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Teoretická část bakalářské práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zrakovým postižením, vývojem dítěte v předškolním věku se zabývá druhá kapitola, další kapitola se věnuje předškolnímu vzdělávání dětí se zrakovým postižením a poslední kapitola se zabývá smyslovým vnímáním u těchto dětí. Hlavním cílem mé bakalářské práce je rozpracovat již stávající část školního vzdělávacího programu (ŠVP) pro předškolní vzdělávání Mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na smyslové vnímání a vytvořit výukovou pomůcku. Dílčím cílem této bakalářské práce je zjistit prostřednictvím rozhovoru s pedagogy, jakou část ŠVP v oblasti smyslové výchovy je vhodné rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vyrobit výukovou pomůcku, která bude přínosem pro rozvoj smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Třetím dílčím cílem je ověřit výukový materiál v praxi. V souladu se stanovenými cíli jsou zvoleny tři výzkumné otázky. K dosažení stanovených cílů jsou ke zpracování bakalářské práce využity techniky kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat v praktické části této práce je použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s pedagogy. Na základě zjištěných informací z rozhovorů se dále odvíjelo výzkumné šetření. Další použitá metoda je metoda sekundární analýzy osobní dokumentace vybraných dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Poslední metoda využitá při výzkumném šetření je metoda zúčastněného pozorování a přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Vzhledem k dílčím cílům byly vytvořeny kategorie pozorování. Výzkumné šetření probíhalo v období od ledna do konce měsíce března roku 2014 v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Cílovou skupinu, která je předmětem zkoumání, tvoří pedagogové a děti se zrakovým postižením v předškolním věku. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě vlastnoručně vyrobené výukové pomůcky zaměřené na rozvoj hmatového vnímání. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě dvě pomůcky rozvíjí stanovené kategorie pozorování. Vytvořené pomůcky přispívají u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku k rozvoji nejen hmatového vnímání, ale také jemné motoriky, řeči a komunikace, zrakového vnímání, paměti a myšlení. První pomůcka také podporuje rozvoj matematických představ a druhá rozvoj představ o lidském těle. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že obě dvě pomůcky byly pro děti přínosné. Děti se při práci s pomůckami učí pracovat systematicky, dokončovat činnosti, samostatně se rozhodovat. Při práci s první pomůckou se učí spoléhat na svůj hmat, rozvíjí si slovní zásobu, trénují geometrické tvary a počítání. Při práci s druhou pomůckou se učí hmatem rozeznat různé druhy materiálů a povrchů, rozvíjí si slovní zásobu, zrakem rozeznávají barvy, získávají představu o lidském těle, trénují skládání těla z jednotlivých částí. Na základě pozorování je možné říci, že je práce dětí s výukovou pomůckou ovlivněna několika faktory. Jak bylo zjištěno, na výkon dětí má vliv pozornost, pracovní prostředí, dostatek času na práci, opakování a shrnování činností, denní doba a bdělost dítěte, motivace a zájem dítěte. Aktuálně je na trhu poměrně velké množství pomůcek, které podporují rozvoj hmatového vnímání. Všechny nabízené pomůcky ale nejsou vždy vhodné pro dítě s různým zrakovým postižením. Mým cílem bylo vyrobit takovou pomůcku, která je svým způsobem originální a splňuje všechna potřebná kritéria.
|
host ::
RSS.