|
|
Lasicovité šelmy střední Evropy v kvartérním fosilním záznamu
Vencová, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Předložená práce shrnuje výsledky revize 414 fosilních dokladů lasicovitých šelem z 136 nálezových celků čtvrtohorního a pliocenního stáří (6 MN51-17, 8 Q1, 10 Q2, 2 Q3, 104 Q4) z území ČR a Slovenska shromážděných ve sbírkách PřF UK a Národního muzea. Výsledky detailní biometrické analýzy srovnávané s datovým aparátem souběžné analýzy souboru recentních forem (204 jedinců 8 spp.) a literárních referencí umožnily spolehlivé určení většiny dokladů (celkem 9 recentních a 7 fosilních taxonů). Početnějšími soubory, umožňujícími podrobnější hodnocení, byl zastoupen rod Martes a zejména pak skupina Mustela nivalis - M. erminea tvořící celkem 77% všech dokladů. Doklady této skupiny z nejstaršího úseku (MN15- MN17) jsou blízké společnému předku obou recentních druhů, identifikuji je jako Mustela pliocaenica. Rovněž staropleistocenní formy (MN17-Q2 M. praenivalis, M. palerminea) se od recentních populací zřetelně liší. Fenotypové přestavby ústící k recentním formám probíhají tedy zřejmě až ve středním pleistocenu (Q3). Bohatý aparát dokladů ze souvislých vrstevných sledů současného glaciálního cyklu ukazuje nápadnou převahu dokladů z různých úseků glaciálu (včetně LGM) a vysoce průkazné fenotypové změny obou druhů v tomto období. Areálové expanse a vývoj fenotypových specifik těchto druhů (včetně extrémní...
|
|
|
Obchodované druhy živočichů: srovnání IUCN a CITES
KORCH, Martin
Legální a nelegální obchod s volně žijícími druhy a planě rostoucími rostlinami stále roste a vytváří tak neustálý tlak na celé ekosystémy. Existuje však mnoho organizací, které se snaží tomuto problému zabránit a mezinárodní obchod regulovat. Mezi takové organizace se řadí IUCN a mezinárodní úmluva CITES. Bohužel kvůli nedostatečné koordinaci se počet obchodních záznamů neustále zvyšuje a může to vést k rychlému vymírání druhů. Cílem práce bylo zjistit překryv mezi kriticky ohroženými, ohroženými, zranitelnými a zároveň mezinárodně obchodovanými druhy pavouků (Araneae), stonožek (Chilopoda), paryb (Chondrichthyes), ryb (třídy: Actinopterygii, Dipneusti a Coelacanthii) a šelem (Carnivora) uvedených v Červeného seznamu druhů s druhy uvedenými v přílohách I, II či III mezinárodní úmluvy CITES. Z analýzy bylo zjištěno, že z 1 585 mezinárodně obchodovaných druhů dle IUCN není úmluvou CITES chráněno 42%. To je téměř polovina druhů, které jsou přehlíženy a potencionálně potřebují regulaci mezinárodního obchodu. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří vodní organismy (41%) a pouze jedno procento tvoři organismy terestrické.
|
|
|
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině
Podhůrská, Marie ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Hart, Vlastimil (oponent)
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině Abstrakt Práce podává stručný přehled většiny druhů velkých savců fauny ČR soustředěný na zhodnocení stávající populační situace a specifika abundančních trendů minulých desetiletí, tak jak vyplývají z hodnocení dostupných dat o odstřelech a jarních kmenových stavech v databasi myslivecké evidence. Je doloženo, že u většiny druhů, jak běžně lovených kopytníků, tak většiny šelem včetně nově expandujících invazních druhů (psík mývalovitý, mýval) je zřejmé plynulé zvyšování populační density, kontrastující s úbytkem početnost středně velkých forem (zajíc, králík, kuny, tchoř). Tato zjištění dokládají, že struktura společenstev velkých savců se může v současnosti výrazně měnit a její sledování představuje závažný úkol zoologického výzkumu. V této souvislosti jsou rozebrány metodické předpoklady se zvláštním zřetelem k technice sledování pomocí fotopastí. Další pozornost je věnována souvislostem zjištěných faunových změn se změnami krajiny a způsobů hospodaření a opatřením potřebným k zajištění odpovídajících migračních koridorů. Klíčová slova: šelmy a kopytníci, změny krajiny, střední Evropa, monitorovací technika
|
|
|
Srovnání výskytu šelem v habitatech současné krajiny pomocí fotopastí
Pyšková, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Běžným druhům šelem, jako jsou liška, jezevec, kuna či lasice není v České republice věnována příliš pozornost. Většina ekologických studií, které se jimi zabývají, je staršího data, proto jsem výzkum zaměřila právě na ně. Jde o skupinu savců, kterou není snadné monitorovat, díky moderním technologiím je však lze téměř nerušeně pozorovat. Pro sběr dat jsem zvolila fotopasti, které jsem rozmístila do středočeské krajiny v Polabí nedaleko Prahy. Do čtyř habitatů (mokřad, lužní les, smíšený les a "savana") jsem rozmístila 73 fotopastí. Každý z habitatů byl reprezentován 3-4 lokalitami rozmístěnými po fragmentované krajině, tvořené mozaikou polopřirozených habitatů a člověkem využívaných ploch. Po 366 dnech sledování jsem zjistila přítomnost 8 druhů šelem, z toho jedné nepůvodní (šakal obecný). Z očekávaných běžných invazních druhů šelem (psík mývalovitý, mýval severní, norek americký) jsem nezaznamenala ani jeden. Jednotlivé habitaty se v počtu druhů neliší, což je pravděpodobně dáno malým počtem druhů a omezenou velikostí studované oblasti. Zjištěné habitatové preference a sezónní a cirkadiánní aktivita pozorovaných šelem potvrzují autekologické poznatky vědeckých studií, dokládám je však pomocí dlouhodobých kvantitativních dat, která umožnila statistické testování rozdílů. Za důležitý považuji závěr, že...
|
|
|
Metody genetického monitoringu šelem v Holarktidě
Smutný, Matyáš ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Genetický monitoring se začíná široce využívat při monitoringu šelem a také v Evropě se využívá při monitoringu různých druhů. V této práci jsem se pokusil přiblížit co je to genetický monitoring, jaké je jeho využití v praxi a fungování společně s konvenčními metodami monitoringu. Dále se v práci věnuji invazivním i neinvazivním způsobům sběru vzorků a známým i méně známým metodám monitoringu všeobecně u malých šelem a konkrétně u velkých šelem.
V praktické části jsem izoloval DNA z 33 vzorků trusu a 8 vzorků tkáně. 30 vzorků krve použitých v této práci bylo izolováno ve výzkumu From Wolves to Dogs, and Back: Genetic Composition of the Czechoslovakian Wolfdog od Smetanová et al. (2015). Trus pocházel z Beskyd a Kokořínska, tkáně pocházely z legálních odstřelů na Slovensku, a z usmrcených jedinců z Valašského Meziříčí a Kokořínska. Krve pocházely ze psů. Po izolaci jsem měřil koncentraci DNA na spektrofotometru NanoDrop 2000 a následně jsem za použití statistického programu Statistica 12 porovnal jejich kvalitu. Nejvyšší průměrnou koncentraci DNA měla krev a nejnižší tkáň. Tato práce diskutuje, který genetický materiál je z hlediska výtěžnosti pro genetický monitoring nejvhodnější a také limity jednotlivých metod.
|
|
|
Metodika k monitoringu velkých šelem
Hnutí DUHA, Olomouc ; Kutal, Miroslav
Byla vytvořena Metodika monitoringu založená na validaci dat podle zkušeností obdobného projektu SCALP probíhající v Alpských zemích a s přihlédnutím k lokálním specifikům ČR . Metodika byla konzultována s AOPK ČR a stane se součástí monitoringu druhů Canis lupus, Lynx lynx a Ursus arctos dle Směrnice o stanovištích 92/43/ECC. Dle vytvořené metodiky bylo validováno 86 záznamů o druhu Canis lupus, 184 záznamů o druhu Lynx lynx a 26 záznamů druhu Ursus arctos v CHKO Beskydy.
|
|
|
Manuál monitoringu velkých šelem
Hnutí DUHA, Olomouc ; Kutal, Miroslav
Byl připraven, vytištěn a distribuován informační materiál „Příručka vlčích hlídek“, který slouží jako informační materiál pro zájemce, kteří se chtějí zapojit do vlčích hlídek v Beskydech a potažmo i rysích hlídek na Šumavě. Materiál ukazuje stopy a pobytové značky živočichů, které účastníci hlídek mohou v terénu potkat. Také upozorňuje na činnost lovců a na další věci, kterých si dobrovolníci mají všímat.
|
|
| |
|
|
Zbarvení srsti kočkovitých šelem (Felidae)
PAVLISKA, Petr
The coat colouration has been studied in the family Felidae. I have tried to describe a structure, composition and marks of the mammalian coat and to show possible changes of the colouration based on my own direct observations. Finally I have made a getting methodology of photographic data for possible application in the species- and individual- identification in felids. This study is based on the literal review and personal observations in the zoological gardens (especially in the Czech Republic). This review offers to me some hypothese for future investigation.
|
host ::
RSS.