|
|
Ploidní a sexuální status komplexu "Carassius auratus" ve vodách České republiky
Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo
V České republiky nepůvodní komplex „Carassius auratus“ zahrnuje formy: C.a. auratus (okrasná forma), C.a. gibelio (dominantní forma), C.a. langsdorfii (japonská forma). Všechny vyskytující formy mají východoasijský původ. Forma C.a. gibelio je hodnocena jako „nepůvodní invazivní druh“. Tato forma pronikla do vod ČR okolo roku 1975 z povodí Dunaje a postupně s pomocí člověka se rozšířila. Původní okupační jedinci byly pouze triploidní samice rozmnožující se gynogeneticky. První samci se objevili v povodí Dyje po roce 1990 a začala transformace samičího unisexuálního typu populace (3n) na typ smíšený, kdy se mění jak sexuální tak i ploidní status populací C.a.gibelio. V současnosti se u C.a. gibelio globálně zastoupení samců pohybuje okolo 30 %, při čemž většina jsou diploidi a pouze ojediněle se vyskytují triploidi. U samic, které v populaci stále převažují, větší část (60%) jsou triploidi a menší část diploidi. Zcela ojediněle se vyskytnou u obou pohlaví jedinci tetraploidní.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Diploidní, triploidní a tetraploidní karas stříbřitý Carassius auratus z dolního toku Dyje: první výsledky reprodukční charakteristiky a experimentální hybridizace
Flajšhans, Martin ; Lusková, Věra ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel ; Rodina, Marek ; Lusk, Stanislav ; Gela, David
Diploidní, triploidní a tetraploidní samci karasa stříbřitého Carassius auratus produkovali živé, pohyblivé spermie, schopné oplození. Spermie diploidního karasa byly haploidní, spermie triploidního karasa byly aneuploidní, spermie tetraploidního karasa byly hodnoceny jako aneuploidní nebo diploidní. U koncentrace spermií a podílu živých spermií se jevila tendence poklesu se vzrůstající ploidií a tento rozdíl byl průkazný u tetraploida.
|
|
|
Ploidie karasa stříbřitého v ČR z pohledu umělé reprodukce
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Flajšhans, M.
Populace karasa stříbřitého na území ČR prošla výraznými změnami - čistě triploidní unisexuální gynogenetická populace se změnila v diploidně-polyploidní komplex, v němž výrazné místo patří diploidům (na některých lokalitách takřka 80%) a ztrácí se v ní podíl (v první fázi tohoto přerodu relativně častých) triploidních samců a tetraploidů. Jedinci tohoto komplexu mají různou strategii rozmnožování, naznačující, že naše dělení jedinců karasa stříbřitého pouze na základě jejich ploidie je příliš hrubé a nevystihuje přesně poměry v populaci. Je pravděpodobné, že v budoucnosti bude možno (zejména na základě geneticko-molekulárních metod) rozdělit dané jedince jemněji a vyřešit tak i další otázky týkající se karasa stříbřitého, jako jeho původ a systematické zařazení.
|
|
| |
host ::
RSS.