|
|
Charakterizace rezistence vůči gilteritinibu u leukemické buněčné linie
Zlesáková, Lucie ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Lucie Zlesáková Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Suchá, Ph.D. Název diplomové práce: Charakterizace rezistence vůči gilteritinibu u leukemické buněčné linie Akutní myeloidní leukemie (AML) je agresivní nádorové onemocnění se špatnou prognózou, za kterou často stojí selhání léčby. Mezi nejčastější příčiny selhání léčby patří rozvoj lékové rezistence. Přesné mechanismy vedoucí k rezistenci nejsou známy, zejména u léků nedávno zavedených do klinické praxe, jako je například gilteritinib. Proto byla v naší laboratoři vytvořena a charakterizována leukemická buněčná linie rezistentní na gilteritinib (označovaná jako HL-60 g75). Cílem této studie bylo zhodnotit citlivost buněk HL-60 g75 na gilteritinib a objasnit stabilitu získané rezistence. Odhalili jsme, že rezistence buněk HL-60 g75 je dočasná, protože už po 4 týdnech kultivace bez gilteritinibu se citlivost těchto buněk obnovila. Zatímco gilteritinib indukoval apoptózu podobně u buněk citlivých na gilteritinib (HL-60 wt) i rezistentních, analýza buněčného cyklu odhalila nižší citlivost HL-60 g75 na gilteritinib než HL 60 wt. Dále byla zjištěna citlivost HL-60 g75 na midostaurin a sunitinib, léčiva...
|
|
|
Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů
Martinková, Pavla ; Jirkovská, Anna (vedoucí práce) ; Pohanka, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Pavla Martinková Školitel: Pharm.Dr. Anna Jirkovská, Ph.D. Název diplomové práce: Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů Antracyklinová antibiotika (daunorubicin, doxorubicin, epirubicin a další) jsou v současné době jedny z nejpoužívanějších léčiv solidních tumorů i hematologických malignit. Jejich užívání je však omezeno závažným nežádoucím účinkem - kardiotoxicitou, který může být eliminován jediným dosud registrovaným kardioprotektivem - dexrazoxanem. Přestože je dexrazoxan jediné registrované kardioprotektivum, jeho užívání v klinické praxi je velmi omezené. Proto existují snahy o syntézu jeho analogů, které by mohly pomoci pochopit vztah struktury a účinku dexrazoxanu a případně vést k objevení struktury s výhodnějšími vlastnostmi. Cílem této diplomové práce bylo zjistit antiproliferační aktivitu nových analogů dexrazoxanu (MK-15 a ES-5) a jeho metabolitu ADR-925 (JR-159 a KH-TA4) a vliv těchto nových analogů na antiproliferační účinek antracyklinů a také studovat jejich chelatační vlastnosti a interakci těchto látek s topoisomerasou II. Nové analogy jsme testovali na buňkách promyelocytární leukemické linie HL-60. Viabilitu...
|
|
|
Dynamics of de novo DNA methylation and its impact on transgene expression and CRISPR/Cas9 mutagenesis
Přibylová, Adéla ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Pečinka, Aleš (oponent) ; Fajkus, Jiří (oponent)
Genetická informace musí být chráněna, udržována a kopírována z mateřské buňky do buněk dceřiných, z generace na generaci. Většina rostlinných buněk obsahuje kompletní genetickou informaci a z mnoha těchto buněk může regenerovat celá nová rostlina. Takováto vlastnost vyžaduje precizní kontrolu, které geny budou aktivní a které ne, jelikož během růstu a diferenciace je potřeba aktivity pouze specifických genů v rámci jednotlivých buněk, tkání a orgánů. Jeden z mechanismů kontrolujících aktivitu genů je RNA interference (RNAi), která specificky snižuje nebo blokuje expresi genů na transkripční nebo post-transkripční úrovni. Klíčovou částí RNAi je navádění RNAi aparátu do cílové oblasti. To je zprostředkováno sekvenční komplementaritou mezi cílovou oblastí a malou RNA (sRNA), která je vyštěpena z dvouvláknového RNA (dsRNA) prekurzoru. Molekulární mechanismus tvorby dsRNA a sRNA a také původ cílové oblasti předurčuje následnou umlčující dráhu. Při transkripčním genovém umlčení (TGS) je genová exprese regulována přes epigenetické modifikace chromatinu. Jednou z epigenetických značek je metylace cytosinu, která je ustanovována především dráhou RNA-dependentní DNA-metylace (RdDM). Ačkoli byl proteinový aparát relativně dobře popsán, o dynamice klíčové počáteční fáze tohoto procesu bylo známo jen málo. Proto jsme...
|
|
|
Návrh a testování způsobů zvýšení účinnosti transfekce živočišných buněk
Štěpánková, Hana
Diplomová práce se zabývá návrhem a testováním způsobů zvýšení účinnosti transfekce živočišných buněk. V práci byla jako výchozí metoda využita transfekce pomocí polyethyleniminu (PEI). Účinnost transfekce byla testována na buněčné kultuře prsních nádorových buněk MDA-MD-231 pomocí vektoru pcDNA3.1-GFP-hMT-TOPO. Optimalizována byla koncentrace PEI (1-6 µg) a plazmidové DNA (pDNA, 1-3 µg), dále čas transfekce (0-48 hod), počet buněk na 9 cm2 (100 000 - 2 miliony) a složení média. Pro zvýšení účinnosti transfekce byl připraven komplex s lineárními penetrační peptidy (CPPs) KALA a GALA. Optimalizována byla také koncentrace CPPs (7,5-45 µg). U výsledných komplexů byl analyzován zeta potenciál a velikost. Kvůli tvorbě velkých agregátů (přes 1200 nm) se prováděla modifikace PEI polyethylenglykolem (PEGylace). Se vzniklým komplexem (~15 nm) byla provedena transfekce. U komplexů obsahující PEI a u komplexů obsahující PEGylovaný PEI se zhodnotila účinnost transfekce a apoptóza. Jako nejvhodnější komplex byl identifikován PEGylovaný PEI (3 µg) s 45 µg GALA a 3 µg pDNA, který dosahoval transfekční účinnosti až 75%.
|
|
|
Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů
Martinková, Pavla ; Jirkovská, Anna (vedoucí práce) ; Pohanka, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Pavla Martinková Školitel: Pharm.Dr. Anna Jirkovská, Ph.D. Název diplomové práce: Antiproliferační aktivita nových analogů dexrazoxanu a jejich vliv na protinádorový účinek antracyklinů Antracyklinová antibiotika (daunorubicin, doxorubicin, epirubicin a další) jsou v současné době jedny z nejpoužívanějších léčiv solidních tumorů i hematologických malignit. Jejich užívání je však omezeno závažným nežádoucím účinkem - kardiotoxicitou, který může být eliminován jediným dosud registrovaným kardioprotektivem - dexrazoxanem. Přestože je dexrazoxan jediné registrované kardioprotektivum, jeho užívání v klinické praxi je velmi omezené. Proto existují snahy o syntézu jeho analogů, které by mohly pomoci pochopit vztah struktury a účinku dexrazoxanu a případně vést k objevení struktury s výhodnějšími vlastnostmi. Cílem této diplomové práce bylo zjistit antiproliferační aktivitu nových analogů dexrazoxanu (MK-15 a ES-5) a jeho metabolitu ADR-925 (JR-159 a KH-TA4) a vliv těchto nových analogů na antiproliferační účinek antracyklinů a také studovat jejich chelatační vlastnosti a interakci těchto látek s topoisomerasou II. Nové analogy jsme testovali na buňkách promyelocytární leukemické linie HL-60. Viabilitu...
|
|
|
Ustavení a charakterizace nové myelomové buněčné linie ÚHKT-893 závislé na IL-6
Vančurová, Irena ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Škvor, Jiří (oponent)
Mnohočetný myelom je nevyléčitelné nádorové onemocnění plasmatických buněk lidí vyššího věku. Studiem této nemoci se zabývají výzkumné týmy na celém světě. Permanentní buněčné linie jsou nepostradatelným nástrojem pro základní i aplikovaný výzkum. Jejich ustavení je ovšem nesnadné s velmi nízkou úspěšností. Z 96 primárních kultur buněk kostní dřeně pacientů s mnohočetným myelomem byla založena jedna nová myelomová linie ÚHKT-893. Tato linie pochází z buněk kostní dřeně 57leté pacientky s myelomem izotypu IgGκ v relapsu. Dnes je linie v prosperující kultuře již déle než 1 rok, avšak je závislá na interleukinu-6 (IL-6). Byly u ní sledovány růstové charakteristiky v médiu s IL-6 i bez něho. Byl získán základní profil povrchových antigenů pomocí imunofluorescence. Současná exprese povrchových molekul CD138 a CD38 potvrdila, že se jedná o plasmatické buňky. Ustavení nové myelomové linie ÚHKT-893 s charakterem maligních plasmatických buněk tak rozšiřuje řadu existujících myelomových linií jako modelů pro studium tohoto zhoubného krevního onemocnění, vývoj a testování protinádorových vakcín a dalších cílených terapeutik.
|
|
|
Vliv proteinu IDGF2 na expresi vybraných genů u buněčné linie Cl.8+
ROUHOVÁ, Lenka
Růstové faktory imaginálních terčků (IDGF) jsou proteiny, které jsou schopny ve spolupráci s inzulínem indukovat proliferaci u buněk z linie Cl.8+. Rovněž jsou zapojeny v odpovědi na hladovění a ve vrozené imunitě. Analýza transkripce na úrovni celého genomu provedená naší laboratoří ukázala, že aplikace proteinu IDGF2 na buňky Cl.8+ má positivní vliv na expresi desítek genů. Cílem mé práce bylo ověřit tento vliv na několika vybraných genech pomocí kvantitativní PCR
|
host ::
RSS.