|
| |
|
|
Analýza vlivu teroristických útoků 11. září na zahraniční politiku Spojeného království
Plesníková, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu, který měly na zahraniční politiku Spojeného království teroristické útoky 11. září 2001, který je hodnocen ve třech oblastech. Prvním je "zvláštní vztah" se Spojenými státy a jeho proměna po nástupu prezidenta George W. Bushe a válce proti teroru. Druhou zkoumanou rovinou se stal vztah ostrovního státu s kontinentální Evropou. Třetím se stala etická dimenze zahraniční politiky New Labour a pojetí intervencionismu. Události, k nimž došlo 9. září 2011 v USA, potvrdily nepřehlédnutelný význam zahraniční politiky i pro Velkou Británii, v té době personifikované osobností premiéra Tonyho Blaira. Tony Blair byl jedním z nejvýraznějších politiků své doby, jeho pohledy na svět a názory v podstatě utvářely britskou zahraniční politku. Blair žil v představě o tom, že jeho země vytvoří pomyslný most mezi USA a Evropou. Nicméně pozdější geopolitický vývoj opakovaně prokázal, že tato představa není reálná, a to právě kvůli Iráku. Navíc se ukázalo, že Velká Británie již nemá zvláštní vztah s USA prostě proto, že Spojené státy nemají výlučnou vazbu jen na Spojené království. Rozproudily se také debaty o tom, jaké je místo Velké Británie ve světě po skončení studené války a kam by měla směřovat její budoucí zahraniční politika. Další diskurz probíhal i tom, jestli jde...
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza vlivu teroristických útoků 11. září na zahraniční politiku Spojeného království
Plesníková, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu, který měly na zahraniční politiku Spojeného království teroristické útoky 11. září 2001, který je hodnocen ve třech oblastech. Prvním je "zvláštní vztah" se Spojenými státy a jeho proměna po nástupu prezidenta George W. Bushe a válce proti teroru. Druhou zkoumanou rovinou se stal vztah ostrovního státu s kontinentální Evropou. Třetím se stala etická dimenze zahraniční politiky New Labour a pojetí intervencionismu. Události, k nimž došlo 9. září 2011 v USA, potvrdily nepřehlédnutelný význam zahraniční politiky i pro Velkou Británii, v té době personifikované osobností premiéra Tonyho Blaira. Tony Blair byl jedním z nejvýraznějších politiků své doby, jeho pohledy na svět a názory v podstatě utvářely britskou zahraniční politku. Blair žil v představě o tom, že jeho země vytvoří pomyslný most mezi USA a Evropou. Nicméně pozdější geopolitický vývoj opakovaně prokázal, že tato představa není reálná, a to právě kvůli Iráku. Navíc se ukázalo, že Velká Británie již nemá zvláštní vztah s USA prostě proto, že Spojené státy nemají výlučnou vazbu jen na Spojené království. Rozproudily se také debaty o tom, jaké je místo Velké Británie ve světě po skončení studené války a kam by měla směřovat její budoucí zahraniční politika. Další diskurz probíhal i tom, jestli jde...
|
|
|
The Special relationship, the ESDP and the British national interest at the turn of the new millennium
Kunertová, Dominika ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Anotácia Magisterská práca "Zvláštny vzťah, Európska bezpečnostná a obranná politika a britský národný záujem na prelome nového tisícročia" analyzuje vzťah Spojeného kráľovstva k Spojeným štátom americkým a Európskej únii počas vlády britského premiéra Tonyho Blaira. Použitím kritickej diskurzívnej analýzy a aplikovaním troch kritérií v rámci procedurálneho konceptu národného záujmu sa práca snaží stanoviť, či vytvorenie a ďalší vývoj Európskej bezpečnostnej a obrannej politiky bolo v britskom národnom záujme, a či bola táto politika kompatibilná s blízkym vzťahom medzi Britániou a Spojenými štátmi. Na základe analýzy britského politického diskurzu troch hlavných politických strán na tému bezpečnosti a obrany táto práca prichádza k záveru, že pre Britániu bolo dôležité zachovať NATO v jadre svojej bezpečnostnej politiky, udržiavať blízky vzťah so Spojenými štátmi a zlepšiť svoju pozíciu v Európe. Základné stanoviská britskej politickej elity zostali nezmenené počas celého skúmaného obdobia. Na úrovni diskurzu, EBOP bola v britskom národnom záujme, keďže bola prezentovaná ako snaha posilniť európsky pilier v rámci NATO. Predikátová analýza a anylýza metafor prejavov Tonyho Blaira ukázala, že britský premiér, považovaný za iniciátora myšlienky silnejšej EÚ v úlohe vojenského hráča, používal metaforu mostu a...
|
|
|
Britská politika vůči Jihoafrické republice v období vlády Margaret Thatcherové
Lellák, Jan ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce "Britská politika vůči Jihoafrické republice v období vlády Margaret Thatcherové, 1979-1990" se pokouší popsat a zhodnotit nejvýznamnější vlivy, které se promítaly do utváření politiky Británie vůči JAR v období vlády Margaret Thatcherové. Přitom klade důraz na pochopení faktorů, které vedly k tomu, že se M. Thatcherová stavila proti uvalení sankcí. Různě působící faktory hodnotí na základě několika hledisek a to především ekonomických, politických, strategických, regionálních a normativně- hodnotových. V období vlády Margaret Thatcherové měla politika vůči Jihoafrické republice v kontextu studené války a mezinárodního odsouzení režimu apartheidu poměrně velký význam. Thatcherová se díky svému odmítavému postoji vůči sankcím dostávala na mezinárodní scéně do častých sporů. Trvala na tom, aby britská vláda při prosazování svých zájmů v Jižní Africe důsledně sledovala politiku tzv. konstruktivního zapojení, která spočívala v omezování vlivů, které chtěly vládu v Pretorii ekonomicky a politicky izolovat. Období vlády M. Thatcherové se časově přibližně kryje s obdobím postupného ukončování a erozí systému apartheidu v Jižní Africe. Práce tak dobře ilustruje utváření britské politiky vůči JAR v závěrečných letech studené války.
|
host ::
RSS.