Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vampirism and Queerness in Nineteenth-Century Literature
ZEMANOVÁ, Eva
Cílem této práce je analýza spojení mezi vampirismem a queer motivy v dílech Drákula od Brama Stokera a Krev upírky od Florence Marryat. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá vztahem viktoriánské Anglie k sexualitě a spojitostí mezi queer motivy a gotickým románem 19. století. Věnujeme se zde rozdílnému vnímání mužské a ženské homosexuality a zobrazování tzv. "Others" v dobové literatuře. Ve druhé části se zaměříme na interpretaci díla Drákula z hlediska queer teorie, a to prostřednictvím hraběte Drákuly a role, kterou v románu představuje, včetně jeho vztahu k ostatním mužským postavám. Třetí část se soustředí na analýzu díla Krev upírky, které popisuje osud ženské upírky Harriet Brandt. Nakonec se práce zabývá aspekty jinakosti, kterými Harriet ohrožuje viktoriánskou společnost, a zároveň dvojznačným chápáním tohoto díla.
Vývoj postavy upíra v populární kultuře - Od bestie k idolu
ČERNÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je analýza vývoje a proměn postavy upíra, od bestie k idolu v populární kultuře, jako reakce na kulturně - historický vývoj společnosti. Upír netvor je v práci charakterizován na základě románu Brama Stokera a při vymezení idolu jsem vycházela z knih a filmových adaptací děl Stephanie Meyerové - Twilight sága a L. J. Smithové - Upíří deníky.
Liminalita v románu Brama Stokera Drákula a dekadentní prvky díla
MIFKOVÁ, Zuzana
Práce nejprve charakterizuje dekadentní prvky románu Brama Stokera Dracula v kontextu pozdně viktoriánské literatury a obecně se pokusí definovat pojem liminalita podle přístupu Arnolda Van Gennepa (Rites of Passage) a Victora Turnera (The Ritual Process). Jádrem práce bude interpretace kategorie liminality na základě literárněvědné analýzy Stokerova románu, zahrnující vytyčení motivů a témat, které s pojmem liminalita souvisejí, a dále pojetí nadpřirozena a kategorie jinakosti (Otherness, the uncanny), jak je definuje S. Freud v eseji Das Unheimliche. Práce se zaměří na téma překračování hranice mezi lidskou sférou a světem nadpřirozena a pokusí se o interpretaci pojmu liminalita v kontextu díla pozdně viktoriánského období.
Komparace románu Dracula od Brama Stokera s jeho filmovými adaptacemi
Víznerová, Pavlína ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje komparaci hlavních postav tří významných děl o hraběti Draculovi. Zabývá se srovnáním románu Brama Stokera Dracula s jeho filmovými adaptacemi, a to s němým filmem Nosferatu - Symfonie hrůzy (1922) od režiséra F. W. Murnaua a s filmem Dracula (1992) od F. F. Coppoly. Tato práce porovnává pojetí upíra prostřednictvím postavy Draculy, analyzuje a mapuje vývoj ženských hrdinek s ohledem na pravidla a očekávání společnosti, a zkoumá role dvou nejvýraznějších mužů příběhu, A. Van Helsinga a R. M. Renfielda. Úvodní tři kapitoly jsou věnované autorům probíraných děl a samotným dílům, tedy okolnostem jejich vzniku a přiblížením obsahu. Kapitola o Bramu Stokerovi navíc obsahuje krátkou charakterizaci a přehled gotického románu, část o filmu Nosferatu obsahuje podkapitolu o expresionistickém filmu a v kapitole o díle F. F. Coppoly se přídavkem nachází stručný pohled na pojem upíra v popkultuře 20. století. První kapitola komparace se věnuje srovnání postavy Draculy v románu a dvou filmových adaptacích, na základě zkoumání postav Bohumila Fořta. Porovnání bude provedeno pomocí přímé definice a nepřímé reprezentace, tedy prostřednictvím vzhledu, promluvy, jednání a vlastního jména. Ve druhé kapitole se komparace postav přesune k ženským hrdinkám. S přihlédnutím k společenskému...
Narrative Techniques in Bram Stoker's Dracula (Vyprávěcí postupy v románu Brama Stokera Drákula)
NAVRÁTIL, Martin
Práce v úvodní kapitole nastíní charakteristiku pozdně viktoriánské éry v kontextu literární tvorby skotských a irských autorů se změřením na období dekadence (Stevenson, Wilde, Stoker). Jádrem práce jer rozbor narativních technik použitých v epistolárním románu Brama Stokera Dracula. Teoretickým východisek, práce je definice narativních technik a jejich obecné užití. Hlavním záměrem je rozbor a aplikace zmíněných technik v románu Dracula a souvislost užití těchto metod a vyprávěcích postupů s charakteristikou viktoriánské éry v návaznosti na anglickou literární tradici.
Analysis of Selected Horror Stories by Bram Stoker and Sheridan LeFanu/Analýza vybraných hororových povídek od Brama Stokera a Sheridana LeFanu
MICHAL, Vojtěch
Hlavním bodem této bakalářské práce bude se zaměřit na irské horory Josepha Sheridana LeFanu a Brama Stokera se zvláštním důrazem především na povídky, namísto jejich románů. Vzhledem k tomu, že jen velmi málo jejich povídek se odehrává v Irsku, protože děj většiny povídek je zasazen mimo jejich rodnou vlast, znalost stručného pozadí anglo-irských protestantů, a jejich literárních ambicí především, bude nutná k zařazení povídek do správného kontextu. LeFanu a Stoker byli jednoznačně spojováni s protestantismem, ale zároveň velmi soucítili s katolíky a jejich velmi těžkým životním údělem. Proto je důležité zahrnout i anglo-irský náboženský konflikt. Tyto povídky byly velmi populární a byly psány s účelem vyděsit, ale i uspokojit viktoriánského čtenáře. Tudíž i pohledy viktoriánského čtenáře na Irsko budou brány na vědomí.
Filmové reprezentace Draculy. Proměny pojetí postavy ve filmových adaptacích
VLÁŠKOVÁ, Michaela
Práce analyzuje způsoby adaptace původně literární postavy Draculy v rámci pěti chronologicky pojatých filmových zpracování. Jádro práce sleduje proměny této postavy z hlediska vztahu k postavám jiným a šířeji z hlediska proměn narativních a ideologických. Dále zkoumá diferenci jednotlivých zadaných filmů, a jaké místo v nich postava Draculy má.
Obraz knížete Vlada III. Ţepeşe (Drakuly) v literatuře
Schneiderová, Andrea ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významnou historickou osobností valašského knížete Vlada III. Ţepeşe jinak známého jako Dracula. Vlad III. byl význačnou osobností rumunských dějin a také její literatury. Ostatně jedno z nejstarších rumunských literárních děl se týká z části jeho osoby, a to především jako oslava Vladovy vlády i jeho samotného. Plně pochopit jeho historickou úlohu naopak ztěžují díla, taktéž obsažená v této práci, popisující vládce jako upíra a negativní postavu beletristické literatury, ale i historie Rumunska. Úvod práce je zaměřen na život a vládu tohoto knížete. Druhá část se zaobírá literaturou s Vladem III. jakožto protagonistou. Jako příklady zde budou uvedena díla různých žánrů a také různého původu - anglického, rumunského a českého. Další dvě části se zaměřují na porovnání těchto literárních děl a také na komparaci doložených historických faktů oproti mýtům a pověrám. Vybranými díly jsou Bram Stoker: Dracula, Ion Budai-Deleanu: Ţiganiada, Corneliu Leu: Plângerea lui Dracula a Jaroslav Tichý: Kníže Dracula a jiné hradní pověsti. U každého díla bude uvedena charakteristika díla, rozbor postav a děje a také okolnosti vzniku díla, popřípadě jeho vliv na další práce.
Komparace románu Dracula od Brama Stokera s jeho filmovými adaptacemi
Víznerová, Pavlína ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje komparaci hlavních postav tří významných děl o hraběti Draculovi. Zabývá se srovnáním románu Brama Stokera Dracula s jeho filmovými adaptacemi, a to s němým filmem Nosferatu - Symfonie hrůzy (1922) od režiséra F. W. Murnaua a s filmem Dracula (1992) od F. F. Coppoly. Tato práce porovnává pojetí upíra prostřednictvím postavy Draculy, analyzuje a mapuje vývoj ženských hrdinek s ohledem na pravidla a očekávání společnosti, a zkoumá role dvou nejvýraznějších mužů příběhu, A. Van Helsinga a R. M. Renfielda. Úvodní tři kapitoly jsou věnované autorům probíraných děl a samotným dílům, tedy okolnostem jejich vzniku a přiblížením obsahu. Kapitola o Bramu Stokerovi navíc obsahuje krátkou charakterizaci a přehled gotického románu, část o filmu Nosferatu obsahuje podkapitolu o expresionistickém filmu a v kapitole o díle F. F. Coppoly se přídavkem nachází stručný pohled na pojem upíra v popkultuře 20. století. První kapitola komparace se věnuje srovnání postavy Draculy v románu a dvou filmových adaptacích, na základě zkoumání postav Bohumila Fořta. Porovnání bude provedeno pomocí přímé definice a nepřímé reprezentace, tedy prostřednictvím vzhledu, promluvy, jednání a vlastního jména. Ve druhé kapitole se komparace postav přesune k ženským hrdinkám. S přihlédnutím k společenskému...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.