|
|
Kompatibilita zlepšování ukazatelů wellbeingu
Dlabaja, Zdeněk
V této diplomové práci je představen jeden z nejmodernějších konceptů monitorování wellbeingu v ekonomickém kontextu, a to Better Life Index od OECD. Tento kompozitní index, obsahující 11 témat, se zabývá jak materiálními stránkami kvality života, tak i dalšími nemateriálními oblastmi. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou takové oblasti kvality života zkoumané OECD vzájemně kompatibilní. Tato problematika je zkoumána v analytické části na základě korelačních vztahů v časových řadách ukazatelů a ve statických ukazatelích Better Life Indexu. Výsledky analýzy jsou následně diskutovány a zařazeny do kontextu s dalšími zdroji a názory jiných autorů. V závěru jsou prezentována hlavní zjištění a poselství této práce pro příjemce Better Life Indexu.
|
|
|
Hodnocení úrovně wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a nastavení mysli ve vztahu ke studijním výsledkům
Koldová, Petra
Tato diplomová práce se zaměřuje na úroveň wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich mindset ve vztahu se školními výsledky. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení stěžejního pojmu wellbeing a jeho možné způsoby měření. Další velkou kapitolu tvoří mindset, jeho stručná charakteristika a možnosti jeho dělení. Teoretickou část uzavírá kapitola zaměřená na mindset vysokoškolských studentů, jejíž obsah je podložen mnoha zahraničními studiemi. Praktická část rozpracovává nasbíraná data z dotazníkového šetření, které se opíralo o stanovené cíle, tj. zjištění úrovně akademického wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů s rozšiřujícím cílem zjišťující wellbeing z krátkodobého hlediska. Zjistit studentskou životní spokojenost a pokusit se potvrdit vztah mezi mindsetem a školní úspěšností. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň wellbeingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tj. 6,06, což je pozitivní výsledek a rovněž wellbeing z krátkodobého hlediska je na relativně vysoké úrovni, konkrétní průměrná hodnota byla 5,7. Můžeme říct, že vybraní studenti jsou v psychické pohodě bez větších depresí. Z dlouhodobého hlediska jsou studenti unavení a čelí vysoké míře stresu, což může kopírovat lifestyle vysokoškolských studentů. Nadprůměrná hodnota, tj. 6,8,...
|
|
|
Impact of Universal Basic Income on Income and Poverty in Italy: A Multi-Scenario Analysis Using HFCS Data in EUROMOD
Petrus, Tomáš ; Kolář, Daniel (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Mikrosimulace základního nepodmíněného příjmu v EUROMOD přisprívají probíhající diskusi o sociálních důsledcích a rozpočtové proveditelnosti této politiky. Evropská HFCS data použitá v této práci umožňují zdanění majetku jako způsob financování, aby byl základní nepodmíněný příjem rozpočtově neutrální. Tato práce zkoumá vliv tří unikátních scénářů na redistribuci příjmů a míru ohrožení chudobou na různé části italské populace. Rozmanitost italských regionů a boj s veřejným dluhem mohou vážně ohrozit proveditelnost scénářů v reálném světě. Výsledky práce následují trend radikálního snižování celkové chudoby a nerovnosti pozorovaný v této oblasti výzkumu. Tyto scénáře, spolu s pevnou daní z majetku, mají nepříznivé dopady na starší věkové skupiny, které se spoléhají na starobní důchody. Systém sociálních dávek má ve scénářích různé úrovně náhraditelnosti, které významně ovlivňují dopad na ohrožené skupiny. Práce nastoluje potenciální zmírnění nežádoucích účinků, které lze analyzovat v dalším výzkumu. Mikrosimulace postrádá behaviorální dopad základního nepodmíněného příjmu na jednotlivce, který je zachycen v provedených studiích v Evropě a Severní Americe.
|
|
|
Hodnocení úrovně wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a nastavení mysli ve vztahu ke studijním výsledkům
Koldová, Petra ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na úroveň wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich mindset ve vztahu se školními výsledky. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení stěžejního pojmu wellbeing a jeho možné způsoby měření. Další velkou kapitolu tvoří mindset, jeho stručná charakteristika a možnosti jeho dělení. Teoretickou část uzavírá kapitola zaměřená na mindset vysokoškolských studentů, jejíž obsah je podložen mnoha zahraničními studiemi. Praktická část rozpracovává nasbíraná data z dotazníkového šetření, které se opíralo o stanovené cíle, tj. zjištění úrovně akademického wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů s rozšiřujícím cílem zjišťující wellbeing z krátkodobého hlediska. Zjistit studentskou životní spokojenost a pokusit se potvrdit vztah mezi mindsetem a školní úspěšností. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň wellbeingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tj. 6,06, což je pozitivní výsledek a rovněž wellbeing z krátkodobého hlediska je na relativně vysoké úrovni, konkrétní průměrná hodnota byla 5,7. Můžeme říct, že vybraní studenti jsou v psychické pohodě bez větších depresí. Z dlouhodobého hlediska jsou studenti unavení a čelí vysoké míře stresu, což může kopírovat lifestyle vysokoškolských studentů. Nadprůměrná hodnota, tj. 6,8,...
|
|
|
Economic Determinants of Life Satisfaction
de Ceita, Silvie Tiara
Ceita, S. Ekonomické determinanty životní spokojenosti. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, 2019. Bakalářská práce hledá faktory určující determinanty spokojenosti s vlastním životem. Primárním cílem výzkumu je proto prozkoumat zejména ekonomické faktory ovlivňující životní spokojenost v rámci OECD. Výzkumná studie využívá průřezová data 24 zemí v OECD v roce 2016 a regresní analýzu zahrnující použití metody OLS (Ordinary Least Square) k odhadu modelu. Výsledky výzkumu ukazují, že pouze znečištění ovzduší má negativní a statisticky významný vliv na spokojenost života. Úroveň příjmů má pozitivní, ale statisticky nevýznamný vliv na úroveň štěstí. Úrovně vzdělání a nezaměstnanosti mají negativní, ale statisticky nevýznamné dopady na životní spokojenost. Závěrem zůstává, že pouze míra znečištění se v modelu projevila jako statistiscky významný determinant spokojenosti obyvatelstva.
|
|
|
Economic impact of protectionist measures
Wang, Jinliang ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Protekcionismus se v těchto letech stal horkým tématem. Na základě údajů China-U.S. Tato diplomová práce zkoumá ekonomický dopad protekcionismu na Spojené státy americké. Dopad amerických protekcionistických opatření na hodnotu dovozu, změnu blahobytu a zaměstnanost byl odhadnut a výsledek ukazuje, že ačkoli ochrana obchodu může v krátkodobém horizontu přinést výhody pro USA, způsobí rezidentům USA značné ztráty v blahobytu. Klasifikace F1 Klíčová slova protekcionismus, dovoz, blahobyt, zaměstnanost E-mail autora 98771754@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce petrjakubik@seznam.cz
|
|
|
Životní cyklus a majetková chudoba
Lancuchová, Petra ; Želinský, Tomáš (vedoucí práce) ; Janotík, Tomáš (oponent)
Chudoba je obecně definována jako nedostatek příjmů k zajištění základních potřeb. Ekonomické podmínky domácnosti ale závisí kromě příjmu také na majetku domácnosti, tedy na vlastnictví reálných a finančních aktiv. Cílem této práce je zkoumat vlastnictví majetku a jeho vliv na chudobu z hlediska životního cyklu jedince. V posledních letech bylo toto téma objektem několika studií, jejichž výsledky jsou si podobné. Tato práce staví na základech předešlých výzkumů, bylo ovšem provedeno několik úprav. V naší studii používáme data získaná ze slovenského zjišťování HFCS z roku 2014, abychom vyšetřili, jak se vyvíjí majetková pozice jedince či domácnosti v průběhu života. Kromě metody nejmenších čtverců, která se zaměřuje na vliv věku pro průměrnou hodnotu majetku, jsme použili kvantilovou regresi, abychom odhalili rozdíly působení věku na různé hodnoty majetku. Odhadováním pěti modelů ve čtyřech variacích jsme objevili, že věk nehraje vždy důležitou roli při determinování hodnoty majetku domácnosti. Z výsledků je dále patrné, že věk hraje roli až od určité věkové hranice. Zároveň bylo zjištěno, že v případech, kde věk značně ovlivňuje danou formu majetku, jsou na tom lidé staršího věku majetkově lépe než lidé mladšího věku.
|
|
|
Definování základních typů sociálně-ekologických krajin v České republice v kontextu poskytovaných ekosystémových služeb
Spustová, Kateřina ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce reaguje na současné přístupy antropogenního ovlivnění ekosystémů a jimi poskytovaných ekosystémových služeb. Cílem práce je na základě existujících klasifikací a typologií krajiny a jejich kombinace s přístupy klasifikace ekosystémových služeb vymezit sociálně-ekologické jednotky jako funkční sociálně- ekologické typy území; tedy na základě uvedených klasifikací prokázat, že sociálně- ekologické jednotky jsou funkční sociálně-ekologické typy území, kterým by měla být v typologii krajiny věnována zvýšená pozornost. Sociálně-ekologické krajiny jsou v práci vymezovány na základě stupně antropogenního ovlivnění, vybraných socioekonomických charakteristik a na základě vymezení typických ekosystémových služeb. Práce vychází z Miléniového hodnocení ekosystémů a soustřeďuje se na tři ze čtyř definovaných kategorií ekosystémových služeb, a sice na zásobovací, podpůrné a kulturní služby. Jako metodologie byl zvolen kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn pomocí sběru a analýzy statistických dat získaných z databází Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Statistické ročenky půdní služby. Výsledkem práce je zjištění, že sociální a ekologické složky sociálně-ekologických systémů jsou ve vzájemném vztahu a je žádoucí věnovat jim v klasifikaci krajiny...
|
|
| |
|
|
Bohatství a jeho měření
Vrabec, Václav ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Ondruš, Vítězslav (oponent)
Bohatství, blahobyt a životní úroveň obyvatelstva patří mezi velice důležitá témata hospodářské politiky a statistiky. Tato diplomová práce se zabývá statistickými koncepty měření bohatství, především bohatství domácností. Cílem práce je představit různé ukazatele, které se zmíněnou problematikou zabývají. V práci bude popsán například hrubý domácí produkt, spotřeba domácností, šetření EU-SILC nebo alternativní ukazatele hodnotící životní úroveň obyvatelstva. Nejdůležitějším ukazatel charakterizujícím bohatství domácností bude pro tuto práci čisté jmění domácnosti. Na představených ukazatelích bude dále ukázán vývoj bohatství domácností v České republice od roku 1993. Další část práce je zaměřena na popsání vztahu mezi čistým jměním a ostatními ukazateli bohatství pomocí kointegrační analýzy časových řad. V rámci této analýzy bude využit především model ADL a model EC. V poslední části práce je cílem provedení mezinárodního srovnání bohatství domácností v rámci vybraných evropských států. K tomuto srovnání bude mimo jiné využita shluková analýza, pomocí které budou sestaveny shluky států s podobnou hodnotou bohatství domácností.
|
host ::
RSS.