|
|
První hlavní město Spojených států amerických? Politický a společenský vývoj Filadelfie ve druhé polovině 18. století a její význam při vzniku Spojených států amerických
Pekařová, Karolína Daniella ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce bude analyzovat politický a společenský vývoj města Filadelfie v průběhu 18. století, především pak v době americké války za nezávislost a bezprostředně po ní. Zvláštní pozornost bude věnována účasti tamních obyvatel na veřejném životě města, vlivu Benjamina Franklina na společnost a jeho přínosu v oblasti kultury a vzdělávání, a také postavení a významu Filadelfie během války, včetně dopadu tohoto konfliktu na její obyvatele. Dále se soustředím na první a druhý kontinentální kongres ve Filadelfii, a také na události, jež předcházely zasedání, a proměnu role kongresu během válečných let. Závěrem bude věnována pozornost vývoji Filadelfie po ukončení války za nezávislost a jeho přechodnému statutu hlavního města USA do konce devadesátých let 18. století. Pokusím se odpovědět na otázku, zda lze Filadelfii považovat za první hlavní město nově vznikajících Spojených států amerických. Klíčová slova: Filadelfie, Spojené státy americké, válka za nezávislost, Benjamin Franklin, kontinentální kongres
|
|
|
Příspěvek ke vzniku, interpretaci a historickému významu Deklarace nezávislosti Spojených států amerických
Švandová, Eliška ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dějinných souvislostí, které vedly ke vzniku a přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Práce se zaměřuje nejen na samotné historické události, jež s vyhlášením Deklarace bezprostředně souvisely, ale i na proces její tvorby a jejího přijetí. Důraz je kladen na právní dokumenty a publicistická a filozofická díla, ze kterých autor při sepisování Deklarace vycházel, a také na komisi, jež byla sestavením tohoto dokumentu pověřena. Zvláštní pozornost je věnována osobě Thomase Jeffersona, zejména pak zodpovězení otázky, do jaké míry Jefferson ovlivnil závěrečný text Deklarace. Poslední část práce stručně hodnotí vnímání tohoto dokumentu v dnešní době.
|
|
|
Slave Narratives as a variation on motivational self-help books
Klimt, Vojtěch ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této práce je nahlédnout na klasické dílo osvíceneckého motivačního textu, Way to Wealth od Benjamina Franklina, a na dva představitele tzv. slave narratives, příběhy uprchlých otroků, z hlediska jejich případné příbuznosti. Práce porovnává jednotlivé texty a hledá strukturální a obsahové analogie, které by poukazovaly na vliv motivačního žánru v americké literatuře na příběhy otroků a prokázaly přítomnost motivačního aspektu v recepci "slave narratives". Práce sestává ze dvou hlavních částí, teoretického úvodu do problematiky a praktické části, jež analyzuje samotné texty. KLÍČOVÁ SLOVA Frederick Douglass, Olaudah Equiano, Benjamin Franklin, autobiografie uprchlých otroků, motivační literatura, self-improvement, dějiny USA, uplift, autobiografie, otroctví, osvícenectví, 18. století, 19. století
|
|
|
Benjamin Franklin and Jay Gatsby: A Comparison of American Literary Self-Made Men
Korejtková, Adéla ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Benjamina Franklina jako na postavu v jeho Autobiografii, a Jaye Gatsbyho, protagonistu Fitzgeraldova románu Velký Gatsby, které spojuje nejen to, že se vypracovali vlastní silou. Za prvé jsou oba vnímáni jako symbolické figury americké kultury podávající svědectví o své době, o své zemi a o jejím hlavním mýtu - Americkém snu. Za druhé je spojuje samotný Fitzgerald, jehož hrdina vytváří tabulku denních činností a předsevzetí, která má jasnou předlohu ve Franklinově rozvrhu a seznamu třinácti ctností, ve kterých se chtěl zdokonalit. Hlavním cílem práce je srovnat tyto literární postavy a ukázat, že Franklinův pohled na mravnost, individualitu, společenský vzestup či náboženství může dodat interpretaci Gatsbyho a jeho snu novou dimenzi. Ve druhé kapitole jsou oba texty analyzovány z hlediska autorova záměru, stylu, tematické struktury a významu pro Ameriku. Dále tato část obsahuje srovnání Franklinovy didaktické prezentace vlastního života s pohledem vypravěče Nicka Carrawaye na Gatsbyho. Z tohoto rozboru vyplývá, že Gatsby není jen jednoduchým kontrastem k Franklinovi, ale že je sám o sobě velmi rozporuplnou postavou. Zatímco Franklin vytváří svou osobnost jako světskou obdobu Božího řádu, Gatsbyho osobnost se rozpadá do bezpočtu rolí, což dokládá moderní fragmentaci...
|
|
|
Příspěvek ke vzniku, interpretaci a historickému významu Deklarace nezávislosti Spojených států amerických
Švandová, Eliška ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dějinných souvislostí, které vedly ke vzniku a přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Práce se zaměřuje nejen na samotné historické události, jež s vyhlášením Deklarace bezprostředně souvisely, ale i na proces její tvorby a jejího přijetí. Důraz je kladen na právní dokumenty a publicistická a filozofická díla, ze kterých autor při sepisování Deklarace vycházel, a také na komisi, jež byla sestavením tohoto dokumentu pověřena. Zvláštní pozornost je věnována osobě Thomase Jeffersona, zejména pak zodpovězení otázky, do jaké míry Jefferson ovlivnil závěrečný text Deklarace. Poslední část práce stručně hodnotí vnímání tohoto dokumentu v dnešní době.
|
|
|
První hlavní město Spojených států amerických? Politický a společenský vývoj Filadelfie ve druhé polovině 18. století a její význam při vzniku Spojených států amerických
Pekařová, Karolína Daniella ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce bude analyzovat politický a společenský vývoj města Filadelfie v průběhu 18. století, především pak v době americké války za nezávislost a bezprostředně po ní. Zvláštní pozornost bude věnována účasti tamních obyvatel na veřejném životě města, vlivu Benjamina Franklina na společnost a jeho přínosu v oblasti kultury a vzdělávání, a také postavení a významu Filadelfie během války, včetně dopadu tohoto konfliktu na její obyvatele. Dále se soustředím na první a druhý kontinentální kongres ve Filadelfii, a také na události, jež předcházely zasedání, a proměnu role kongresu během válečných let. Závěrem bude věnována pozornost vývoji Filadelfie po ukončení války za nezávislost a jeho přechodnému statutu hlavního města USA do konce devadesátých let 18. století. Pokusím se odpovědět na otázku, zda lze Filadelfii považovat za první hlavní město nově vznikajících Spojených států amerických. Klíčová slova: Filadelfie, Spojené státy americké, válka za nezávislost, Benjamin Franklin, kontinentální kongres
|
|
|
Slave Narratives as a variation on motivational self-help books
Klimt, Vojtěch ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této práce je nahlédnout na klasické dílo osvíceneckého motivačního textu, Way to Wealth od Benjamina Franklina, a na dva představitele tzv. slave narratives, příběhy uprchlých otroků, z hlediska jejich případné příbuznosti. Práce porovnává jednotlivé texty a hledá strukturální a obsahové analogie, které by poukazovaly na vliv motivačního žánru v americké literatuře na příběhy otroků a prokázaly přítomnost motivačního aspektu v recepci "slave narratives". Práce sestává ze dvou hlavních částí, teoretického úvodu do problematiky a praktické části, jež analyzuje samotné texty. KLÍČOVÁ SLOVA Frederick Douglass, Olaudah Equiano, Benjamin Franklin, autobiografie uprchlých otroků, motivační literatura, self-improvement, dějiny USA, uplift, autobiografie, otroctví, osvícenectví, 18. století, 19. století
|
|
|
Benjamin Franklin and Jay Gatsby: A Comparison of American Literary Self-Made Men
Korejtková, Adéla ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Benjamina Franklina jako na postavu v jeho Autobiografii, a Jaye Gatsbyho, protagonistu Fitzgeraldova románu Velký Gatsby, které spojuje nejen to, že se vypracovali vlastní silou. Za prvé jsou oba vnímáni jako symbolické figury americké kultury podávající svědectví o své době, o své zemi a o jejím hlavním mýtu - Americkém snu. Za druhé je spojuje samotný Fitzgerald, jehož hrdina vytváří tabulku denních činností a předsevzetí, která má jasnou předlohu ve Franklinově rozvrhu a seznamu třinácti ctností, ve kterých se chtěl zdokonalit. Hlavním cílem práce je srovnat tyto literární postavy a ukázat, že Franklinův pohled na mravnost, individualitu, společenský vzestup či náboženství může dodat interpretaci Gatsbyho a jeho snu novou dimenzi. Ve druhé kapitole jsou oba texty analyzovány z hlediska autorova záměru, stylu, tematické struktury a významu pro Ameriku. Dále tato část obsahuje srovnání Franklinovy didaktické prezentace vlastního života s pohledem vypravěče Nicka Carrawaye na Gatsbyho. Z tohoto rozboru vyplývá, že Gatsby není jen jednoduchým kontrastem k Franklinovi, ale že je sám o sobě velmi rozporuplnou postavou. Zatímco Franklin vytváří svou osobnost jako světskou obdobu Božího řádu, Gatsbyho osobnost se rozpadá do bezpočtu rolí, což dokládá moderní fragmentaci...
|
host ::
RSS.