|
| |
|
|
Odsun německého obyvatelstva z oblasti České Kanady v letech 1945-1952
BEZOUŠKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce se zabývá tématem problematiky transferu německého obyvatelstva v období 1945-1952 z oblasti České Kanady v Jihočeském kraji. Práce sleduje nejen proměny demografické struktury obyvatelstva, ale také problematiku zaniklých obcí v důsledku budování hraničního pásma. Vedle historického kontextu je zde také sledována proměna České Kanady jakožto fyzicko-geografického prostoru. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány česko-německo-rakouské vztahy jakožto důležitý aspekt v současné zahraniční a ekonomické politice.
|
|
|
Proměny a vývoj vztahů mezi Sudetoněmeckým landsmanšaftem a Českou republikou v letech 1990-2015
Červená, Sandra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho vliv na česko-německé vztahy v letech 1990-2015. Sudetoněmecký landsmanšaft představuje organizaci, která zastřešuje a hájí zájmy německých občanů, kteří byli vysídleni nebo uprchli z českého území v důsledku událostí II. světové války. Práce shrnuje nejvýznamnější události, které měly vliv na mezinárodní vztahy daných zemí. V první části práce vymezuji definice pojmů Sudety a sudetský Němec, které jsou pro práci klíčové. Následně se věnuji založení organizace zastupující sudetské Němce, struktuře této organizace a sudetoněmeckému programu 20 bodů. V další kapitole analyzuji jednotlivé události během vytyčeného období, které začíná pádem komunistického režimu v Československu v roce 1989. Důležitou událostí pro vzájemné vztahy bylo přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. Další kapitoly jsou věnované událostem, které následovaly a na základě kterých bylo otevíráno téma zrušení tzv. Benešových dekretů. Jsou jimi především vstup České republiky do Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentské volby v roce 2013. K výraznému posunu ve vzájemných vztazích došlo v roce 2013, kdy v bavorském parlamentu přednesl svůj projev český předseda vlády Petr Nečas. Tato událost přispěla ke změně stanov Sudetoněmeckého...
|
|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
|
Občané o odsunu a Benešových dekretech – říjen 2019
Spurný, Martin
V říjnovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.
|
|
|
Vývoj vztahů České republiky a Sudetoněmeckého krajanského sdružení po roce 2004
Nováková, Ela ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj vztahů České republiky a Sudetoněmeckého krajanského sdružení po roce 2004" pojednává o proměně vztahů těchto aktérů po roce 2004, respektive vstupu České republiky do Evropské unie. Zvolenou metodou zpracování předkládané bakalářské práce je případová studie v s prvky diachronní a synchronní komparací. V první části je popsáno postavení sdružení v rámci Spolkové republiky Německo, respektive Bavorska a jeho vývoj. Součástí této části je popis hlavních požadavků, směřování a významných osob sdružení a analýza jeho vyjednávací pozice. Druhá kapitola se zabývá vývojem vztahů sdružení a České republiky na prezidentské úrovni v kontextu vybraných významných událostí. Stěžejní částí této kapitoly je i přístup českých prezidentů k sudetoněmecké otázce reprezentované Berndem Posseltem. Poslední kapitola se naopak věnuje rovině vládních vztahů v kontextu těchto událostí. Práce na základě srovnání odlišných přístupů českých politických činitelů ukazuje směr vývoje vztahů České republiky a sdružení. Zároveň analyzuje i odlišný přístup jednotlivých aktérů české politické scény. Výchozí hypotézou předkládané práce je, že po roce 2004 došlo ke zlepšení vztahů landsmanšaftu a České republiky. Ačkoliv je sudetoněmecká otázka již spíše okrajovým politickým tématem, dokáže i po vstupu České...
|
|
|
Poválečné konfiskace na Liberecku v kontextu památkové péče
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlíková, Kristina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat osudem konfiskovaných památek zestátněných podle dekretů prezidenta republiky: č. 12/45 Sb. a 108/45 Sb. na Liberecku. První část se zaměří na kulturně historické prostředí regionu, především odsun obyvatel a problematiku konfiskací ve sledovaném poválečném období obecně. Působení prezidenta Beneše v Londýnském exilu, především dosah jím vydaných dekretů a etablování státních institucí pro záštitu konfiskovaného majetku. Druhá část bude věnována systému péče o konfiskovaný umělecký materiál na příkladech vybraných objektů, zejména významných vil a majetku nuceně vysídlených rodů. Zde bude práce vycházet především z dochovaných dokumentů státních organizací zajišťujících konfiskovaný majetek, jako byly Národní kulturní komise a jí předcházející: Zajišťovací komise, nebo Státní památkový úřad: směrnice, zajišťovací a předávací protokoly, korespondence, apod. Cílem diplomové práce je analýza zajišťování a správy majetku odsunutých obyvatel daného regionu v širším kulturně historickém kontextu. Klíčová slova Liberec, konfiskace, vysídlení Němců, Benešovy dekrety, zajišťování konfiskátů
|
|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
|
Československo-maďarské vztahy v letech 1945-1948
Kőrösová, Elizabeth ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Pejša, Robert (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza československo-maďarských vztahů v období let 1945-1948, zejména z hlediska politického a národnostního vývoje na území obou států. Po ukončení 2. světové války se Československo dostalo na stranu vítězných států, zatímco Maďarsko se ocitlo mezi poraženými státy. Maďarsko, v reflexi československé politiky, neslo svou zodpovědnost za konflikty spojené například s Vídeňskou arbitráží z roku 1938, a dále za konflikty spojené s příslušností maďarské národnostní menšiny k Československu. Do popředí československo-maďarských vztahů se tak dostalo řešení menšinové otázky, kterou měl řešit Košický vládní program a dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše. Československo-maďarské vztahy se začaly vyostřovat na bilaterální úrovni i důsledkem dalších průvodních jevů - nedobrovolné deportace maďarského menšinového obyvatelstva, připravovaná a vyjednávaná výměna obyvatelstva, odsun na nucené práce do českého pohraničí, nucená reslovakizace maďarské menšiny žijící na území Československa. K postupné normalizaci těchto vztahů jak ve vnitrostátní, tak na bilaterální (mezistátní) úrovni dochází až v prvních letech upevňování lidově-demokratických režimů v rámci postupně se konstituujícího Východního bloku. Práce bude doplněna ukázkami orální historie z českého a...
|
|
|
Proměny a vývoj vztahů mezi Sudetoněmeckým landsmanšaftem a Českou republikou v letech 1990-2015
Červená, Sandra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho vliv na česko-německé vztahy v letech 1990-2015. Sudetoněmecký landsmanšaft představuje organizaci, která zastřešuje a hájí zájmy německých občanů, kteří byli vysídleni nebo uprchli z českého území v důsledku událostí II. světové války. Práce shrnuje nejvýznamnější události, které měly vliv na mezinárodní vztahy daných zemí. V první části práce vymezuji definice pojmů Sudety a sudetský Němec, které jsou pro práci klíčové. Následně se věnuji založení organizace zastupující sudetské Němce, struktuře této organizace a sudetoněmeckému programu 20 bodů. V další kapitole analyzuji jednotlivé události během vytyčeného období, které začíná pádem komunistického režimu v Československu v roce 1989. Důležitou událostí pro vzájemné vztahy bylo přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. Další kapitoly jsou věnované událostem, které následovaly a na základě kterých bylo otevíráno téma zrušení tzv. Benešových dekretů. Jsou jimi především vstup České republiky do Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentské volby v roce 2013. K výraznému posunu ve vzájemných vztazích došlo v roce 2013, kdy v bavorském parlamentu přednesl svůj projev český předseda vlády Petr Nečas. Tato událost přispěla ke změně stanov Sudetoněmeckého...
|
host ::
RSS.