|
|
Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonně mechanismy pro zákaz politické strany. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právě analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a osudy straníků po zrušení SRP.
|
|
|
Socialistická říšská strana a její zákaz v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Socialistická říšská strana a její zákaz v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonné mechanismy pro zákaz politické strany ve Spolkové republice Německo. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právně analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a rovněž závěr hodnotí osudy straníků po zrušení SRP.
|
|
|
Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonně mechanismy pro zákaz politické strany. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právě analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a osudy straníků po zrušení SRP.
|
|
|
Změna ústavní a právní úpravy v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy v Německu: Studie č. 1.194
Syllová, Jindřiška
V r. 2008 bylo připraveno spolu s Lisabonskou smlouvou několik dokumentů, které měly doprovázet Lisabonskou smlouvu při jednání ve Spolkovém sněmu. Kromě Zákona k Lisabonské smlouvě, který odpovídá duálnímu vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva v Německu, a který má zmocňovací a transformační funkci pro znění smlouvy ve vztahu k německému právnímu řádu, byly připraveny: Zákon pozměňující Základní zákon, který má vstoupí v účinnost spolu s Lisabonskou smlouvou a Zákon provázející Lisabonskou smlouvu (tzv. Begleitgesetz). Tento zákon nakonec nebyl schválen, protože podle judikatury Spolkového ústavního soudu by měl prováděcí zákon vstoupit v platnost až po vstupu v účinnost zákona, který je jím prováděn. Zákon pozměňující základní zákon se týká jen tří záležitostí. Nový odstavec čl. 23 upravuje žalobu k ESD. Obě komory mají právo samostatně podat žalobu kvůli porušení subsidiarity a proporcionality, Spolkový sněm je povinen podat žalobu dokonce na návrh jen ¼ všech svých členů. Dále odstavec upravil možnost připuštění hlasování ve Spolkovém sněmu odlišnými většinami od většin běžných stanovených v Základním zákoně. To znamená, že v případech aplikace práv komor parlamentu ze smlouvy EU může zákon stanovit, že komory budou o těchto záležitostech rozhodovat jinými většinami, než obecně stanoví Základní zákon. Dále byla přidána práva výboru pro záležitosti EU Spolkového sněmu – zákon může výbor zmocnit, aby vykonával práva, která jsou dána Spolkovému sněmu smluvním základem EU. (Dále bylo změněno jedno ústavní ustanovení, které se netýká práva EU.)
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.