|
|
Etická dilemata v rozhodovacím procesu umísťování kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možné navracení do biologické rodiny.
URBÁNKOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se bude věnovat analýze etických dilemat spojených s rozhodovacím procesem umísťování kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možnému navracení do biologické rodiny řešených orgány sociálně právní ochrany dětí, dále jen OSPOD. Využití etických teorií je jedním z možných nástrojů, jak se v procesu vyhodnocování a řešení situací nezletilých dětí s etickými dilematy a problémy vypořádat. Cílem práce je zjistit, s jakými etickými dilematy ve vztahu s rozhodováním o umístění kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možnému navracení do biologické rodiny se pracovníci OSPOD nejčastěji potýkají, jaké strategie a postupy využívají. Zvolenou metodou a technikou je kvalitativní výzkumná strategie s využitím techniky rozhovoru.
|
|
|
Sociální práce s cizinci z pohledu sociálně-právní ochrany dětí
FAJTLOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem "Vybrané aspekty integrace cizinců žijících v České republice a jejich vztah k sociální práci" (reg. č. GAJU 101/2022/S). Cílem práce je analyzovat a popsat bariéry sociální práce s cizinci z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Pro účely diplomové práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky. 1. S jakými odlišnostmi se setkávají sociální pracovníci OSPOD při sociálním šetření u cizinců? 2. Jaký průběh má sociální práce s cizinci? Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny termíny související s migrací, dále se zabývá sociální prací s cizinci, vymezuje její metody a podpůrné sítě pro cizince, a v neposlední řadě jsou zde vymezeny definice týkající se orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jeho charakteristiku, zákonný rámec a další. Praktická část práce obsahuje výsledky výzkumu, týkající se sociální práce s cizinci z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro zpracování této diplomové práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru podle návodu. Rozhovory byly vedeny s vedoucími pracovníky OSPOD, nebo s jinými pracovníky, které pověřil vedoucí. Rozhovory byly vyhodnoceny metodou otevřeného kódování a bylo vytvořeno devět oblastí. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že sociální práce s cizinci z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí může být v mnoha ohledech stejná jak s klienty českými, ale pravdou je, že v souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině, tato situace pracovníkům přinesla mnoho práce a zkušeností, se kterými se do této doby nesetkali, jako třeba práce s nezletilými bez doprovodu nebo jiný vzdělávací systém na Ukrajině. Práce byla zpočátku časově i psychicky náročná, ale i přes to se z výpovědí informantů ukázalo, že zde pracovníci OSPOD vidí mnoho pozitivních věcí a tyto zkušenosti jim přinesly osobní rozvoj a vhled do jiné kultury. Ze získaných informací tedy vyplynulo, že největší bariérou při práci s cizinci je jazyková bariéra. Problém související s jazykovou bariérou je také nedostatek tlumočníků, což celou situaci při práci s cizinci komplikuje a sociální pracovníci si museli hledat jiná různá řešení, jak s cizinci komunikovat. Dalšími bariérami jsou nerealistická očekávání a nedůvěra ze stran klientů, arogance, neakceptace českého zákona a neochota přijmout nové prostředí. Ze stran zaměstnanců OSPOD je to např. orientace v legislativě související s vypuknutím války na Ukrajině. Jednalo se o orientaci v dočasné ochraně, azylovém právu a trvalým pobytu. V neposlední řadě museli sociální pracovníci OSPOD přizpůsobit práci dle kulturních odlišností. Tato práce má potenciál napomoci dalším sociálním pracovníkům při zlepšení jejich připravenosti na práci s cizinci. Lze také předpokládat, že tato práce bude sloužit jako studijní a informační materiál.
|
|
|
Aspekty spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Koutná, Tereza ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se věnuje aspektům vzájemné spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Obsahem teoretické části je vymezení náplně práce jak školních psychologů, tak pracovníků OSPOD a definice jejich vzájemné spolupráce, včetně legislativního rámce. Teoretická část současně zahrnuje informace o společné cílové skupině obou institucí, dítěti v ohrožení. Empirická část práce je zaměřena na kvalitativní zkoumání. Nástrojem výzkumu je polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli školní psychologové (celkem sedm) a pracovníci OSPOD (celkem tři). Cílem práce je především prozkoumat, jak probíhá spolupráce školního psychologa a OSPOD a rozpoznat kritická místa v kontaktu těchto dvou institucí. Z výzkumu vyplývá, že je několik zásadních faktorů, které mají vliv na četnost a míru spokojenosti se vzájemnou spoluprací. Jedním z těchto faktorů je vzájemná důvěra mezi institucemi, přičemž vytvoření této důvěry může podpořit osobní komunikace zástupců daných institucí, například formou neformálních či formálních setkávání, kde dochází ke vzájemnému vymezení kompetencí, rolí v procesu spolupráce, nebo předávání informací. Dle respondentů spolupráci usnadňují specifické osobnostní charakteristiky jedinců. V případě, že není vytvořena osobní znalost a kontakt s konkrétním...
|
|
|
Sociální práce kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže
PRCHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky sociální práce kurátoři pro děti a mládež v souvislosti s jejich rizikovým chováním používají. Kurátor pro děti a mládež je odborný pracovník na úseku sociálně-právní ochrany dětí, který se snaží činit opatření proti vzniku a šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti a mládež, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Pro práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníku OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež minimálně tři roky. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí ověřeného kódování a provedena kategorizace dat. Na základě výsledků z výzkum vyplynulo, že kurátoři pro děti a mládež využívají klasických, již vyzkoušených způsobů práce v oblasti kurátorství, dále využívají nástroje a pomůcky z jiných oborů, a jako nový přístup v sociální práce kurátora byl zaznamenán dobrodružný život nezletilého. Pro efektivní působení metod a technik sociální práce kurátora pro děti a mládež je především podstatná motivace ke změně. Jako efektivní metody a techniky práce vnímají kurátoři pro děti a mládež sociální práci s rodinou, rozhovor a případovou konferenci.
|
|
|
Pohledy pěstounů k poskytování služeb pěstounským rodinám neziskovými organizacemi v okrese České Budějovice
ŠIMONOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá postoji pěstounů ke službám poskytovaným doprovázejícími organizacemi v okrese České Budějovice. V úvodní části mé bakalářské práce se zabývám popisem pojmů jako náhradní rodinná péče, pěstounská péče, kdo je pěstoun. Také popisuji, jaká mají pěstouni práva a jaké povinnosti při péči o svěřené dítě. Neméně podstatnou část věnuji popisu doprovázející organizace a doprovázejícího pracovníka. V praktické části vyhodnocuji výsledky odpovědí na kladené otázky metodou polostrukturovaného rozhovoru. Zjišťuji, zda jsou dostatečně naplněny služby při doprovázení pěstounských rodin dle zákona č. 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí. Také se zajímám, jaké pohledy pěstouni na službu doprovázení zaujímají a zda je něco nového, co by pěstouni od doprovázející organizace při doprovázení ocenili nebo uvítali.
|
|
|
Spolupráce dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí
ZELENKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá spoluprací dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak probíhá spolupráce sociálních pracovníků v dětských domovech s orgány sociálně právní ochrany dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám rodinou, orgánem sociálně právní ochrany dětí, náhradní rodinnou péčí, ústavní péčí, a nakonec i spoluprací dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část práce se věnuje výzkumu průběhu spolupráce vybraných dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Dále se zabývá hlavními oblastmi spolupráce a jednotlivým úskalím této spolupráce. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl postaven na základě teoretických poznatků. Pro vyhodnocení dat bylo použito otevřené kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen šesti dětskými domovy z Jihočeského kraje, kteří projevili zájem se podílet na této práci. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výsledků vyplynulo, že spolupráce dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí je velmi individuální, vždy záleží na samotné osobnosti konkrétního sociálního pracovníka. Přestože tato spolupráce není nikde přesně stanovena, je i tak velmi důležitá a rozhodně by se neměla považovat za pouhý formální přístup.
|
|
|
Rozvoj a podpora rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami
HÁJÍČKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami. Nabízí pohled do sociální práce s rodinou, kde se nachází dítě, jehož biologický, psychologický nebo sociální vývoj může být ohrožen. Rodičovské kompetence souvisí s naplňováním funkcí rodiny a současně i s uspokojováním potřeb všech členů rodiny. Cílem práce je popsat podporu a rozvoj rodičovských kompetencí sociálními pracovníky při práci s ohroženými rodinami a dětmi. V souladu s cílem práce byly vymezeny dvě výzkumné otázky zaměřené na to, jak přistupují sociální pracovníci k rodičovským kompetencím svých klientů a jak působí sociální pracovníci na rodičovské kompetence. V rámci tohoto výzkumu byl použit kvalitativní přístup, který umožnil hlubší poznání intervence sociálních pracovníků v ohrožené rodině. Využita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a data byla vyhodnocena formou kategorizace dat. Analýza zjištěných dat ukázala, že podstatné je při posilování rodičovských kompetencí vytvořit určité principy podpory rodiny, které spočívají ve vztahu pracovníka a rodiny, aby mohlo vůbec dojít k podpoře rodiny. Pracovník by měl usilovat o vzájemnou důvěru, přistupovat k rodině s respektem, empaticky, autenticky, bez předsudků a v některých případech vystupovat autoritativně. Vůči rodině by měl jednat jako partner, vést klienta k motivaci spolupracovat na změně a využívat mezioborovou spolupráci. Při rozvoji a podpoře rodičovských kompetencí je důležité vytvořit podpůrnou síť pro rodinu a nastavit žádoucí formy jejich spolupráce. Poskytnout jim nejen informace, ale i podporu, pomoc, nadhled na svojí situaci a zplnomocňovat je. To lze praktikovat nástroji jako je doprovod rodiny, praktický nácvik, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, zprostředkování odborné pomoci aj., zejména proto, aby jejich vůle něco změnit či naučit se něco nového vedla k úspěchu v podobě osvojení si rodičovských kompetencí. Výsledky výzkumu by mohly být přínosné především pro organizace, které pracují s touto cílovou skupinou. Rovněž mohou výsledky posloužit pracovníkům jako zpětná vazba k jejich vykonávané práci.
|
|
|
Supervize sociálních pracovníků v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ROHOVÁ, Andrea
Supervize je v pomáhajících profesích vnímána především jako podpůrný nástroj, který se snaží napomoci růstu kvality práce pracovníků a tím i zlepšuje celkovou kvalitu dané služby. Supervize by měla poskytnout pracovníkům nadhled nad situací a schopnost reflektovat vlastní práci, čímž mohou předcházet syndromu vyhoření. Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro dosažení cíle empirické části práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor. Pro analýzu dat byla zvolena kategorizace dat a metoda vytváření trsů. Analýzou dat bylo zjištěno, že sociální pracovnice považují supervizi za významnou součást jejich profese, ale vnímání samotné supervize nesouvisí s přínosem jejich supervizních setkáních. Odehrává se pod vedením externího supervizora ve formě týmové případové supervize, která probíhá nejčastěji jednou za dva měsíce v rozmezí dvou až čtyř hodin v pracovní době. Za největší riziko považují přítomnost vedení nebo koalici mezi supervizorem a supervidovaným. Samotní supervizoři vnímají přínos jejich supervize ve sdílení případů, které souvisí s vytvořením bezpečného otevřeného prostředí. Za hlavní riziko považují také koalici, ale i přílišnou emoční angažovanost supervizora či křížení rolí supervizora. Tato diplomová práce může sloužit jako informativní a podkladový materiál pro sociální pracovníky, kteří vykonávají sociálně-právní ochranu dětí, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce. Pro supervizory, ale i vedení a pracovníky OSPODu, by práce mohla být určena jako inspirace toho, co by mohli na supervizi vylepšit a zefektivnit.
|
|
|
Možnost spolupráce školy a další instituce v problematice těhotenství dětí ve vybraném regionu
Ryvolová, Eliška ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice těhotenství dětí. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část diplomové práce je zpracována pomocí odborné literatury. Za pomoci přímých a nepřímých citací se autorka snaží přiblížit čtenáři pojmy související s reprodukčním zdravím, fyziologií ženských pohlavních orgánů a sexuální výchovou v systému vzdělávání České republiky. Nedílnou součástí teoretické části práce je i prevence vzniku těhotenství a také možné důsledky pro dítě, jakožto nastávající matku, a to jak biologické tak psychosociální. Druhá část diplomové práce se již zaměřuje na konkrétní cíle. Pomocí metody rozhovoru autorka mapuje situaci vzniklého těhotenství v roce 2010 a to nejen s respondentkou, ale i s výchovnou poradkyní základní školy a sociální pracovnicí OSPOD, pod který vzniklý případ těhotenství spadal. Po analýze rozhovorů následuje závěrečné doporučení základním školám o možnostech prevence a postupu v případě těhotenství nezletilé a také doporučení dívkám, jak se zachovat a na koho se obrátit v případě zjištěného těhotenství. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mezinárodní standardy Quality4Children v praxi sociálně-právní ochrany dětí v ČR
Čížková, Barbora ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Šabatová, Anna (oponent)
Čížková, B. (2011). Mezinárodní standardy Quality for Children v praxi sociálně- právní ochrany dětí v ČR. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Diplomová práce. Cílem mé práce je empirickými přístupy identifikovat slabá místa současného systému náhradní rodinné péče na základě srovnání kasuistik klientů, kteří prošli pěstounskou péčí nebo se v ní právě nacházejí, se standardy kvality. V první části nejprve zasazuji problém sociálně-právní ochrany dětí do kontextu mezinárodních a ústavních dokumentů. Součástí tohoto zarámování je také kapitola zabývající se Standardy Quality4Children Poté se již zaměřuji na situaci v České republice a to od současného stavu systému náhradní rodinné péče k procesu transformace péče o ohrožené děti. V době zpracovávání diplomové práce byl již uveřejněn návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Je to však pouze první krok, na který musí nutně navazovat další. Vlastní empirická část je provedena kvalitativní výzkumnou strategií. Empirické výzkumné šetření bylo provedeno formou nestrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondenty. Výzkumný vzorek tvoří dvě sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, osm pěstounů (tři ženy,...
|
host ::
RSS.