|
|
Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina
Kavanová, Blanka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce: Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina Jméno: Blanka Kavanová Fakulta: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra občanské výchovy a filosofie Rok: 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozdíly v pojetí ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina. První část práce je věnována Platónovu pojetí čtyř základních ctností, tedy rozumnosti, spravedlnosti, statečnosti a moudrosti. V souvislosti s nimi je nastíněno také platónské pojetí dobra, duality světů, duše a péče o ni. Ctnost je u Platóna pojímána jako areté, tedy celková dobrost. Ve druhé části je Platónovo pojetí srovnáváno s představami jeho žáka, přítele a kritika Aristotela. Aristotelovo pojetí vychází z lidské zkušenosti a smyslového světa. Klíčovými pojmy jeho etiky jsou činnost, slast, blaženost a střednost. Ctnosti dělí na mravní, tedy zvykové, například statečnost, spravedlnost a uměřenost, a ctnosti rozumové, tedy naučitelné, ke kterým řadí umění, vědění, rozumnost, moudrost a rozumění. Třetí část práce je věnována srovnání antického, zejména platónského myšlení s etickým myšlením vznikajícího křesťanství, reprezentovaným Aureliem Augustinem. Klíčovým pojmem Augustinova pojetí ctnosti je Boží milost jako nezasloužený Boží dar. Důraz je kladen na čtyři klasické ctnosti,...
|
|
|
Proměna chápání významu rodiny v klasické řecké filosofii a u Augustina Aurelia
Hasch, Martin ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce Proměna chápání významu rodiny v klasické řecké filosofii a u Augustina Aurelia má za cíl vystihnout a porovnat koncept rodiny v Platónově, Aristotelově a Augustinově filosofii. Objasňuje základní principy, hlediska a závěry k nimž dospěli. Pramenem práce jsou základní spisy těchto tří filosofů, kde je toto téma obsaženo. Platónova Ústava a Zákony, Aristotelova Politika a Augustinovo pojednání O dobru manželském. V Platónově učení převládá představa širší rodiny třídy strážců při vytváření ideální obce, toto radikální řešení mírní ve své poslední práci Zákony, kde se více věnuje tradiční rodině. V další pasáži, věnované Aristotelově učení, které vychází především ze zkušenosti a analyzuje stávající rodinu v řeckých polis, podrobuje Platónovu ideu komunismu žen a dětí kritice. Třetí část se věnuje novému pojetí reprezentovanému nastupujícím křesťanstvím v učení Augustina Aurelia, který prosazuje uměřenost v manželském životě. V závěru se práce věnuje srovnání rozdílného pojetí rodiny u těchto tří autorů.
|
|
|
Zlo jako privatio boni podle Augustina Aurelia a Carla Gustava Junga
Malý, Jakub ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou zla jako privatio boni podle učení Augustina Aurelia a pojetím zla v díle Carla Gustava Junga, který Augustinovo učení popíral. V této práci analyzuji stanoviska, která oba myslitelé zaujímají ke kategoriím dobra a zla vzhledem k dopadům jejich pojetí na chápání Boha, sebepochopení člověka, jeho života, smrti a spásy, dále vztahu Boha a člověka a lidské mravní odpovědnosti vůči Bohu a společnosti. Augustin zastává názor, že zlo je nedostatkem, kdežto Jung se domnívá, že skutečnost je složena z rovnováhy dobra i zla. Tato jejich stanoviska podrobuji kritice pomocí sekundární literatury a výkladu biblických míst, na které se myslitelé odvolávají.
|
|
|
Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina
Kavanová, Blanka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce: Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina Jméno: Blanka Kavanová Fakulta: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra občanské výchovy a filosofie Rok: 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozdíly v pojetí ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina. První část práce je věnována Platónovu pojetí čtyř základních ctností, tedy rozumnosti, spravedlnosti, statečnosti a moudrosti. V souvislosti s nimi je nastíněno také platónské pojetí dobra, duality světů, duše a péče o ni. Ctnost je u Platóna pojímána jako areté, tedy celková dobrost. Ve druhé části je Platónovo pojetí srovnáváno s představami jeho žáka, přítele a kritika Aristotela. Aristotelovo pojetí vychází z lidské zkušenosti a smyslového světa. Klíčovými pojmy jeho etiky jsou činnost, slast, blaženost a střednost. Ctnosti dělí na mravní, tedy zvykové, například statečnost, spravedlnost a uměřenost, a ctnosti rozumové, tedy naučitelné, ke kterým řadí umění, vědění, rozumnost, moudrost a rozumění. Třetí část práce je věnována srovnání antického, zejména platónského myšlení s etickým myšlením vznikajícího křesťanství, reprezentovaným Aureliem Augustinem. Klíčovým pojmem Augustinova pojetí ctnosti je Boží milost jako nezasloužený Boží dar. Důraz je kladen na čtyři klasické ctnosti,...
|
host ::
RSS.