|
|
Determination of heavy metals in waste energetic materials with using sequential extraction
Kořínková, Alena ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals about determination of metal in energetic waste, such as fly ash, scoria, dross, loge ash and product of desulphurization, etc., coming from four Moravian heating plants. Extraction of metals was performed according to Tessier. As extraction agents were used magnesium chloride (MgCl2), sodium acetate (CH3COONa), hydroxylamin hydrochloride in acetic acid (NH2OH.HCl in CH3COOH), hydrogen peroxide in nitric acid (H2O2 in HNO3) and hydrofluoric acid (HF). Extraction proceeded at temperatures 25°C and 40°C. Lead, copper and cadmium were determined on atomic absorption spectrometer (F AAS and ET AAS) and mercury was determined on AMA 254 in all fractions.
|
|
|
Rtuť v odpadních vodách
Paříková, Lucie ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
V období od listopadu do dubna akademického roku 2007/2008 byl monitorován obsah rtuti a její formy v odpadních vodách Fakulty chemické VUT v Brně. Rtuť byla stanovována jako celková rtuť metodou atomové absorpční spektrometrie a v (bio)dostupných formách technikou difuzního gradientu v tenkém filmu.
|
|
|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|
|
|
Vybrané anorganické kontaminanty v potravinách a možnosti jejich stanovení
Kroupová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Práce je věnována problematice výskytu anorganických kontaminantů v potravinách. V úvodu se zabývá výskytem jednotlivých vybraných prvků v potravinách. Koncentrace těchto prvků je nejdůležitějším faktorem pro posouzení jejich toxického působení na člověka. Aby bylo zabráněno možnému škodlivému vlivu na lidský organismus, jsou určeny limitní hodnoty koncentrací těchto prvků v jednotlivých potravinách. Práce se proto opírá o legislativu České republiky. Pozornost je také věnována biologickému monitorování, které je nezbytné k preventivním opatřením. Ve třetí kapitole jsou stručně popsány metabolické pochody jednotlivých prvků a jejich toxické účinky. Pro kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení vzorku instrumentální analytickou metodou je nezbytné vzorek správně odebrat a před samotnou analýzou příslušně upravit. Metodika odběru vzorků a metody používané ke stanovení vybraných prvků jsou uvedeny ve čtvrté a páté kapitole. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku vybraných toxických látek v potravinách a zároveň může sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
|
Stanovení rtuti ve vybraných potravinách
HAVLOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou stanovení rtuti ve vybraných potravinách. Rtuť, hydrargyrum, je těžký kov, který je významným polutantem životního prostředí. Pro srovnání byla stanovována rtuť celkem u 9 běžných potravin. U rýže, hub, ryb, pšeničné mouky, čočky, máku, sóji, sójových kostek a ovesných vloček. Houby byly sbírány ve 4 různých krajích České republiky. Na Vysočině, ve Středočeském, Jihočeském a Libereckém kraji. Pro srovnání byly analyzovány žampiony, Agaricus bisporus, z obchodní sítě. Z ryb byly podrobeny analýze lyofilizované vzorky sumců velkých, Silurus glanis. Ostatní potraviny byly zakoupeny v obchodní síti. Na atomovém absorpčním spektrometru AMA 254 (Altec, Praha, ČR), byla provedena validace analytické metody. S následujícími výsledky: správnost (97 %), přesnost (3,33 %), citlivost (0,00251 l/kg), mez detekce (LOD = 0,31 ?g/l), mez stanovitelnosti (LOQ = 1,04 ?g/l), lineární dynamický rozsah (LDR = 1,04 až 100 ?g/l) a korelační koeficient lineární části kalibrace (0,9979). Měření všech vzorků bylo provedeno na spektrometru AMA 254. Analýzou materiálů bylo zjištěno, že zvýšená koncentrace celkové rtuti se vyskytuje zejména u hub. Nejvyšší naměřená hodnota, 5,7 mg/kg, byla zjištěna u hřibu žlutomasého, Xerocomellus chrysenteron, z Jihočeského kraje. Naměřené koncentrace u lyofilizovaných ryb nebyly nijak závažné, pouze 0,04 mg/kg. U dalších potravin také nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty. Ze získaných výsledků plyne, že nejvíce rtuti je v našich podmínkách obsaženo v houbách. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je stanoveno, že nejvyšší přípustná koncentrace pro potraviny činí 0,05 mg/kg hmotnosti rtuti. V houbách se po přepočtení vyskytlo nejvíce 0,57 mg/kg rtuti v sušině. Tyto výsledky jsou tedy nadlimitní.
|
|
|
Obsah rtuti v kalech vyplavených z údolní nádrže Jordán
JAHODOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo prověřit, zda se kaly z údolní nádrže Jordán následkem protržení provizorní hráze dostaly do Tismenického potoka a následně do řeky Lužnice. Dalším cílem bylo zhodnotit míru jejich kontaminace rtutí a potenciální riziko pro životní prostředí. Nejdříve byla provedena podrobná literární rešerše o stanovení rtuti v sedimentech, dále byly určeny charakteristiky metody stanovení Hg za pomocí spektrometru AMA 254. Poté byly stanovovány obsahy Hg ve vzorcích kalů a následně byl posouzen stupeň kontaminace životního prostředí a byly zhodnoceny analytické a ekologické aspekty této studie. Vlastní měření se týkalo vzorků odebíraných na osmi lokalitách v průběhu šesti měsíců od listopadu 2013 do června 2014. Sedimenty byly odebírány ze čtyř hloubek. Vzorky byly měřeny na atomovém absorpčním spektrometru AMA 254. Lokality před nádrží vykazovaly velmi nízké obsahy rtuti. Koncentrace odpovídaly hodnotám přirozeného obsahu Hg v sedimentech (tzn. přirozenému výskytu Hg v prostředí). V lokalitách za nádrží byly koncentrace Hg vyšší. Nicméně hodnoty odpovídaly přirozenému výskytu prvku. Jen u lokality před soutokem Tismenického potoka a řeky Lužnice byl obsah Hg, který odpovídá zvýšené zátěži tohoto prvku v prostředí, až 1,0365 mg/kg ? 0,0398. Tato lokalita překročila limit daný Vyhláškou č. 13/1994 Sb. V Lužnici za soutokem byl vyšší obsah Hg, než před soutokem. To znamená, že se sedimenty z vodní nádrže Jordán příčinou protržením provizorní hráze v prosinci r. 2012 a v červnu r. 2013 při odbahňování dostaly až do řeky Lužnice a tím došlo ke změně přirozeného pozadí tohoto prvku v lokalitách za nádrží.
|
|
|
Těžké kovy v sladkovodních rybách z lokalit okresu Žďár nad Sázavou
Vičarová, Petra
Práce se zabývá stanovením těžkých kovů (rtuť, kadmium a olovo) v tkáních kapra obecného pomocí atomové absorpční spektrometrie. Teoretická část je věnována problematice obsahu těžkých kovů (rtuť, kadmium a olovo) a jejich forem v rybách a v životním prostředí. A také je zde řešena anatomie ryb a látky obsažené v rybím mase. Praktická část zahrnuje výsledky koncentrací již zmiňovaných těžkých kovů ve svalovině ocasu a v játrech kapra obecného. Ryby byly loveny ve dvou lokalitách -- Pilská nádrž a Domanínský rybník v okrese Žďár nad Sázavou. Analýza rtuti byla provedena na jednoúčelovém absorpčním spektrometru AMA 254. Kadmium a olovo byly stanoveny elektrotermickou atomizací na absorpčním spektrometru ContrAA 700. Získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny. Naměřené hodnoty koncentrace rtuti a olova nepřekročily limity stanové legislativou, pouze obsah kadmia v játrech tyto limity překročil.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.