|
|
Migration crisis in years 2015 a 2016: National interest as the basic pillar of attitude towards migration in Hungary and Slovak Republic
Korcsogová, Lucia ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá azylovou politikou v Evropské unii, resp. v Maďarsku a Slovenské republice v průběhu uprchlické krize, v letech 2015 a 2016. V první části, jakožto teoretickém východisku práce, je používána definice národního zájmu Petra Kratochvíla. Jsou vymezeny nejpoužívanější pojmy azylové politiky a změny v azylové politice a v migračních trendech v Maďarsku a v Slovenské republice po vstupu do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Dále je na vybraných událostech analyzován postoj maďarské a slovenské vlády ohledně uprchlické krize, a zda je jejich záměry možné považovat za národní zájem podle uvedených kritérií. Vybraní události jsou odmítání přijímání uprchlíků podle povinných kvót, vypsání referenda proti přijímání azylantů a reakce na kritiky mezinárodních organizací.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Vývoj azylové politiky ČR perspektivou veřejněpolitických teorií
Vinařická, Anna Marie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem azylové politiky v České republice od roku 2000 do roku 2016. Azylová politika je oblastí, která se po většinu času odehrává mimo větší zájem veřejnosti a do níž vstupuje malé množství stále stejných aktérů. V současnosti jde však o téma, které je vzhledem k celosvětovým událostem okolo tzv. uprchlické krize velice aktuální, a které se hojně objevuje ve veřejném diskurzu. Z tohoto a dalších důvodů se v této práci zaměřuji na zkoumání vývoje azylové politiky, vysvětlení a popis změn, ke kterým došlo. Vývoj azylové politiky v daném období je zkoumán jak z hlediska věcného, což spočívá v identifikaci jednotlivých období a jejich charakteristických rysů, tak z hlediska teoretického, a to za pomoci teorie přerušované rovnováhy a rámování. Teorie přerušované rovnováhy je vhodná pro vysvětlení změny v politice, k nimž dojde po dlouhých obdobích stability. Rámování je důležitým prvkem pro teorii přerušované rovnováhy. Pro účely této práce je použito též jako metoda analýzy těch vyjednávání v Poslanecké sněmovně, která se týkají legislativy ošetřující azylovou politiku. Používané rámce reprezentují to, jak je azylová politika zobrazována, což v kombinaci s analýzou dokumentů za celý časový úsek poskytne důkladný vhled do jejího vývoje.
|
|
|
The migration crisis in Europe and subsequent implications for Swedish welfare state
Lacková, Dominika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Migrace obecně představuje jednu z nejvýznamnějších globálních výzev. Problematika regulace migračních toků se dostala do popředí v souvislosti migrační, respektive uprchlické krize, jejíž v současné době Evropa čelí. Ta je označována za vůbec nejmasivnější od dob 2. světové války. Bezrecedentný přítok migrantů v roce 2015 vyústil vyústil do stavu, že i ty nejlepší připravené evropské státy, jako například Švédské království, se dostali do bodu zlomu v otázce dodržování standardů EU v kontextu příjmu a zpracování žádostí o azyl. Diplomová práce se tak zabývá dvěma hlavními analýzami, a to relevancí uprchlické krize v EU v kontextu švédského státu blahobytu a následných implikací vyplývajících z uprchlické krize pro švédský stát blahobytu.
|
|
| |
|
|
Mezinárodní rozměr imigrační politiky
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Vztah imigrační politiky a státní suverenity v Evropské unii (EU) je téma velmi aktuální a zároveň značně kontroverzní. Tato práce je pojata jako disciplinovaná interpretativní studie založená na konceptu čtyř typů suverenity S. Krasnera, s jehož pomocí lze interpretovat rozpor mezi výsadním postavením států jako jediných aktérů imigrační politiky a její komunitarizací v rámci EU. Na základě diskurzivní analýzy dokumentů i praktického chování států dospívá dizertace k tezi, že k posunu suverenity na evropskou úroveň dochází, avšak zdůrazňuje, že tento posun je doprovázen posílením moci či kontroly států v jiných oblastech. V určitém (bezpečnostním) ohledu tedy lze tvrdit, že evropská harmonizace imigrační politiky může státní suverenitu posílit. Jak v oblasti vnějšího, tak vnitřního rozměru evropské imigrační politiky platí, že část imigrační politiky zůstává regulovaná na národní úrovni, přičemž i v oblastech, které jsou upravovány společnými normami, si státy ponechávají značný prostor k volnému uvážení. Stále tak panuje napětí mezi myšlenkou solidarity mezi jednotlivými členskými státy a jejich národními zájmy, a o společné evropské imigrační politice tak zatím hovořit nelze.
|
|
|
Azylová politika SRN po znovusjednocení
Cardová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá azylovou politikou SRN po znovusjednocení. Jejím cílem je vytvoření přehledu vývoje azylové politiky, vytyčení základních problémů a predikce možného budoucího vývoje. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá vymezením základních pojmů a zakotvením politiky v mezinárodním a evropském právu, druhá nastiňuje vývoj po druhé světové válce, který je nezbytné zohlednit k analýze provedené ve třetí kapitole, která se zabývá vývojem azylové politiky od roku 1990 do současnosti. Poslední kapitola pak zachycuje současnou podobu politiky, její výzvy a možný budoucí vývoj.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání v současné Spolkové republice Německo
PÍCHOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje problematice inkluzivního vzdělávání v sousední zemi Spolkové republice Německo, tedy integraci dětí cizinců do německých škol. První třetina práce je věnována migraci cizinců do Německa a faktům s ní souvisejícím. Je zde představena aktuální situace německého přistěhovalectví a azylové politiky. Dále se dostáváme k problematice integrace cizinců, kde jsou nastíněny snahy o integraci obecně. Druhá třetina práce se již věnuje problematice vzdělávání. Jsou zde zpracovány informace od nejobecnějších souvislostí, jako je vzdělávací systém Spolkové republiky Německo a stavy na jednotlivých typech škol, až po samotné inkluzivní vzdělávání, kterému se věnujeme jak teoreticky, tak z pohledu veřejnosti, dětí i samotných vyučujících. Na tento blok navazuje poslední část práce, a to kapitoly dvou vybraných spolkových zemí Sasko a Hesensko, kde je blíže popsán individuální přístup každé země. Kapitola o Hesensku je doplněna o rozbor třídy určené výhradně pro děti cizinců sestavený na základě pozorování a rozhovorů s pracovníky školy a samotnými dětmi.
|
|
|
Azylová politika ČR v rámci EU
Šedivá, Lucie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce se zabývá azylovou politikou z etického pohledu. Práce odpovídá na otázku, zda je nutné, aby se azylová politika EU, potažmo ČR vyvíjela natolik restriktivním směrem, jak je možné v současnosti sledovat. Práce se věnuje teoretickým přístupům z etického pohledu, z nichž je vyvozen princip humanitarismu, který je následně aplikován na azylovou politiku EU a ČR. Hypotézou práce je, že je možné, aby ČR a v jejím rámci i EU zaujaly otevřenější přístup k azylové politice, a to i za předpokladu nízkých nákladů. Stěžejní část práce se věnuje kritickému zhodnocení azylové politiky EU a ČR. Cílem práce je vyvodit konkrétní praktická doporučení pro budoucí vývoj azylové politiky EU a ČR.
|
|
|
Vznik a vývoj azylové politiky v České Republice
VAŇKOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o vzniku české azylové politiky po listopadu 1989. V úvodní části vymezím základní pojmy, jako jsou migrace, azyl, uprchlík atd. Další část se věnuje vývojovým fázím azylové politiky v České republice. Bakalářská práce se zabývá legislativou azylové politiky v České republice, tak i v Evropské unii. Poslední část věnuje pozornost organizacím pro pomoc uprchlíkům, kteří se snaží začlenit a přizpůsobit se poměrům České republiky.
|
host ::
RSS.