Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
Odstranění vybraných organických polutantů z vody s využitím pokročilých oxidačních procesů
Dalajková, Nikola ; Vávrová, Milada (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovení vybraných organických polutantů se zaměřením na náhradní sladidla v odpadní vodě z čistírny odpadních vod (ČOV) Modřice a následná degradace takto zjištěných koncentrací v modelové vodě pomocí pokročilých oxidačních procesů (AOP). Byla stanovována dvě sladidla (sukralóza, sacharin), která byla detekována v odpadní vodě. Syntetická náhradní sladidla nejsou v ČOV většinou dostatečně vyčištěna a tak pronikají do životního prostředí. Jako účinné procesy k odstranění organických látek, mezi které se řadí i náhradní sladidla, jsou považovány AOP procesy. Tyto procesy jsou založeny na reakcích vysoce reaktivního hydroxylového radikálu (OH·), který je produkován mnoha chemickými reakcemi. Nejčastěji se k jejich generaci používají ozon (O3) a peroxid vodíku (H2O2). Při samotném měření byly vzorky odpadní vody upraveny pomocí extrakce tuhou fází (SPE) a poté vyhodnoceny pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Při sledování degradace vybraných sladidel bylo využito třech AOP metod: O3/UV, H2O2/UV a O3/H2O2. U každé z těchto metod byla zkoumána účinnost degradace sukralózy a sacharinu. Z vyhodnocených dat bylo zjištěno, že nejúčinnějším AOP procesem k odstranění náhradních sladidel z vody je metoda O3/H2O2.
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
Náhradní sladidla
Žuffová, Frederika ; Drastík, Martin (vedoucí práce) ; Kuchařová, Monika (oponent)
Cieľom diplomovej práce "Náhradní sladidla" bolo vytvoriť prehľad náhradných sladidiel a zhodnotiť ich vplyv na ľudské zdravie. Práca analyzuje spojitosť náhradných sladidiel s obezitou, diabetom a zubným kazom. Diplomová práca pojednáva o možnostiach použitia náhradných sladidiel a ich vlastnostiach. Zahŕňa informácie o prijateľnej dennej dávke každého sladidla a porovnaní jeho sladivosti k sacharóze. Súčasťou práce je stručná charakteristika všetkých skupín prídavných látok, rovnako ako kapitola o platnej legislatíve. Kľúčové slová: náhradné sladidlá, umelé sladidlá, prídavné látky, prijateľná denná dávka, diabetes mellitus, obezita, zubný kaz
Odstranění vybraných organických polutantů z vody s využitím pokročilých oxidačních procesů
Dalajková, Nikola ; Vávrová, Milada (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovení vybraných organických polutantů se zaměřením na náhradní sladidla v odpadní vodě z čistírny odpadních vod (ČOV) Modřice a následná degradace takto zjištěných koncentrací v modelové vodě pomocí pokročilých oxidačních procesů (AOP). Byla stanovována dvě sladidla (sukralóza, sacharin), která byla detekována v odpadní vodě. Syntetická náhradní sladidla nejsou v ČOV většinou dostatečně vyčištěna a tak pronikají do životního prostředí. Jako účinné procesy k odstranění organických látek, mezi které se řadí i náhradní sladidla, jsou považovány AOP procesy. Tyto procesy jsou založeny na reakcích vysoce reaktivního hydroxylového radikálu (OH·), který je produkován mnoha chemickými reakcemi. Nejčastěji se k jejich generaci používají ozon (O3) a peroxid vodíku (H2O2). Při samotném měření byly vzorky odpadní vody upraveny pomocí extrakce tuhou fází (SPE) a poté vyhodnoceny pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Při sledování degradace vybraných sladidel bylo využito třech AOP metod: O3/UV, H2O2/UV a O3/H2O2. U každé z těchto metod byla zkoumána účinnost degradace sukralózy a sacharinu. Z vyhodnocených dat bylo zjištěno, že nejúčinnějším AOP procesem k odstranění náhradních sladidel z vody je metoda O3/H2O2.
Phytoextraction of Artificial Sweeteners from Aqueous Solutions
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Umělá sladidla jsou v současné době široce využívána jako potravinová aditiva. V lidském organismu jsou jen omezeně metabolizována a vylučována jsou cestou renální exkrece. Obrovská množství těchto nebiogenních látek potom kontaminují komunální odpadní vody. Účinnost současných čistíren odpadních vod se udává např. pro cyklamat 99 % a pro sacharin 90 % a uvedené sloučeniny se považují za dobře rozložitelné, byla nalezena rezidua těchto látek v povrchových vodách i podzemních vodách. V případě acesulfamu K nedochází v čistírnách odpadních vod k eliminaci prakticky vůbec. Při dlouhodobém působení je z hlediska biologických studií možnost vzniku rakoviny, ovlivnění gastrointestinálního traktu, či paradoxně zvyšování hmotnosti. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce sacharinu a acesulfamu K v "in vitro" podmínkách s použitím kultivarů slunečnice roční (Helianthus annuus), kukuřice seté (Zea mays) a řepky olejky (Brassica napus). Experimenty byly vyhodnocovány pomocí úbytku studované substance - sacharinu a acesulfamu K v kultivačním mediu dle Murashiga a Skooga. Bylo prokázáno, že použité rostliny jsou schopny extrahovat testovaná sladidla a během pěti až sedmidenní kultivační periody bylo extrahováno 30 - 60 % přidaného acesulfamu K a 50 - 60 % sacharinu, v závislosti na použitém...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.