|
|
Čechy v laténském období z archeozoologické perspektivy
OPELKOVÁ, Monika
Diplomová práce si klade za cíl přiblížit hospodářské dějiny méně prozkoumaného období na našem území, jímž je doba laténská. Rešeršní část diplomové práce se zabývá především hospodařením na sídlištích doby laténské ve střední Evropě s důrazem na české prostředí, dále se věnuje popisu výživových strategií lidí, významu jednotlivých druhů zvířat, jež se objevují na sídlištích zkoumaného období a charakteristikou jejich produktů. Praktickou část tvoří vlastní archeozoologická analýza souboru kostí a zubů z laténského sídliště v Modlešovicích v jižních Čechách, se snahou přiblížit hospodářské zázemí sídliště a sociální i ekonomický význam zvířat pro člověka. Sledováno je druhové složení fauny a její anatomické zastoupení, věková struktura zvířat, jejich zdravotní stav apod.
|
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Pastva a její význam v době laténské a římské
Belavá, Barbora ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje pastvě a celkovému obrazu chovu hospodářských zvířat na území střední Evropy v době laténské a římské. Důležitou součástí je zhodnocení osteologických souborů pastevně využívaných zvířat, otázka spektra druhů a vytváření modelů aplikovaných na území dnešní ČR. Významnou složkou předkládané práce je porovnání chovu hospodářských zvířat v době laténské a římské. Klíčová slova: pastva - chov zvířat - zemědělství - doba laténská - doba římská - archeozoologie
|
|
|
Archeozoologie Klementina v Praze
Burian, Martin ; Kovačiková, Lenka (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Diplomová práce Archeozoologie Klementina v Praze se zabývá studiem archeozoologického souboru z areálu Klementina v Praze datovaného mezi konec 11. až 15. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje hospodářskému zázemí středověkého města a výživě jeho obyvatel. Další kapitoly se zaměřují na historické souvislosti Klementina a charakteristice výzkumu, který se konal na jeho území v roce 2012 - 2014. Empirická část práce představuje výzkumný materiál, metody jeho zpracování a následné vyhodnocení získaných dat, která jsou diskutována a porovnávána s odbornou literaturou. Cílem práce je přiblížit prostřednictvím analýzy zvířecích kosti výživu obyvatel žijících v místě dnešního Klementina v Praze, a to v různých časových obdobích (od počátku vrcholného až po pozdní středověk). Bylo zjištěno, jak fungovalo hospodářské zázemí na daném území, která zvířata zde byly konzumována. V jednotlivých obdobích byla sledována rostoucí druhová pestrost doložených zvířat. A také byl diskutován dopad příchodu dominikánského konventu na hospodaření po roce 1232.
|
|
|
Archeozoologická analýza unětické kultury: aplikace alternativních technik
Trojánková, Olga ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Práce shrnuje výsledky komplexního zpracování archeozoologického inventáře sídliště únětické kultury ve Vlíněvsi (starší doba bronzová, střední Čechy). Bylo analyzováno celkem 5325 kosterních pozůstatků, 903 bylo určeno a použito k dalším analýzám. Byla zhodnocena taxonomická skladba souboru se zřetelnou dominancí domácích savců, ostatní skupiny (celkem 7 druhů divokých savců) byly zastoupeny jen nižším podílem nálezů. Aplikace analýzy zubního mikrobrusu a analýzy stabilních izotopů, u nás poprvé použitá u nálezů fauny v kontextu poneolitického úseku pravěku, specifikovala charakter potravní základny chovaných zvířat na travnatá společenstva, vyloučila významnější podíl C4 rostlin a lesní pastvu. Vysoký porážkový věk turů a bimodalita porážkové křivky ovce s kohoutkovou výškou odpovídající plemenům rozšiřovaným v průběhu doby bronzové s ohledem na produkci vlny dokládají tendence ke kombinovanému využívání domácích zvířat, se zvýšeným zřetelem kladeným na sekundární produkci - mléko a vlnu. Předložené výsledky jsou v této souvislosti významné tím, že naznačují tyto skutečnosti již pro úsek starší doby bronzové. V souladu s poměry na jiných nalezištích únětické kultury, ukazují výsledky předložené práce, že se lov divokých zvířat jako zdroj živočišné potravy oproti využívání domácích zvířat...
|
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Archeozoologie jihočeského přemyslovského hradiště Na Jánu v Netolicích
HAUSTEINOVÁ, Tereza
Raně středověké přemyslovské hradiště Na Jánu v Netolicích je předmětem systematického archeologického výzkumu, který přispívá k poznání minulosti jižních Čech. Tato archeozoologická analýza se zabývá zejména aspekty chovu hospodářských zvířat a lovu divokých savců na hradišti Na Jánu. Doplňuje tak další archeologické a bioarcheologické studie, které odhalují podobu ekonomického fungování tohoto hradiště.
|
|
|
Archeozoologie neolitu Čech
KOVAČIKOVÁ, Lenka
Archeozoologická analýza souborů zvířecích kostí a zubů z neolitických nalezišť (kultura s lineární a vypíchanou keramikou, cca 5500-4200 BC) v Čechách, je jedním z přístupů, jak přiblížit život prvních zemědělců z období mladší doby kamenné na našem území. Prostřednictvím studia zvířecích kostí a zubů můžeme lépe postihnout význam domestikovaných zvířat a lovených druhů v hospodářské ekonomii, definovat strategie chovu hlavních domestikantů a zaměřit se na rekonstrukce přírodního prostředí a sezonality rození mláďat (v předkládané práci na příkladu skotu), a to s využitím analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku obsažených v zubní sklovině zvířat. K dosažení výše uvedených cílů byly využívány, kromě standardních archeozoologických metod a analýzy stabilních izotopů i specifičtější postupy jako např. determinace poškozeného osteologického materiálu s využitím ELISA testů.
|
|
|
Osteologická analýza koní na slavníkovské Libici
VAŇKÁTOVÁ, Martina
Osteologická analýza raně středověkých nálezů rodu Equus Caballus z předhradí historické Libice nad Cidlinou osídlené rodem Slavníkovců. Materiál byl zpracován pomocí standartních metod. Zvláštní pozornost byla věnována určení kohoutkové výšky koní. Získaná data byla využita k interpretaci využití koně na libickém hradišti v raném středověku.
|
|
| |
host ::
RSS.